ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 321


ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਬਾਹਨਿ ਸਿੰਘ ਭੁਜਾ ਅਸਟਾ ਜਿਹ ਚਕ੍ਰ ਤ੍ਰਿਸੂਲ ਗਦਾ ਕਰ ਮੈ ॥
baahan singh bhujaa asattaa jih chakr trisool gadaa kar mai |

സിംഹം നിൻ്റെ വാഹനമാണ് എട്ട് കൈകളുള്ള ദേവീ! ഡിസ്കും ത്രിശൂലവും ഗദയും നിങ്ങളുടെ കൈകളിലാണ്

ਬਰਛੀ ਸਰ ਢਾਲ ਕਮਾਨ ਨਿਖੰਗ ਧਰੇ ਕਟਿ ਜੋ ਬਰ ਹੈ ਬਰਮੈ ॥
barachhee sar dtaal kamaan nikhang dhare katt jo bar hai baramai |

കഠാരയും അമ്പും കവചവും വില്ലും അരയിൽ ആവനാഴിയും ഉണ്ട്

ਗੁਪੀਆ ਸਭ ਸੇਵ ਕਰੈ ਤਿਹ ਕੀ ਚਿਤ ਦੈ ਤਿਹ ਮੈ ਹਿਤੁ ਕੈ ਹਰਿ ਮੈ ॥
gupeea sabh sev karai tih kee chit dai tih mai hit kai har mai |

ഗോപികമാരെല്ലാം മനസ്സിൽ കൃഷ്ണാഭിലാഷത്തോടെ ദേവിയെ ആരാധിക്കുന്നു

ਪੁਨਿ ਅਛਤ ਧੂਪ ਪੰਚਾਮ੍ਰਿਤ ਦੀਪ ਜਗਾਵਤ ਹਾਰ ਡਰੈ ਗਰ ਮੈ ॥੨੮੬॥
pun achhat dhoop panchaamrit deep jagaavat haar ddarai gar mai |286|

അവർ സുഗന്ധം, ധൂപം, പഞ്ചാമൃതം എന്നിവ അർപ്പിക്കുകയും മൺവിളക്ക് കത്തിക്കുകയും അവളുടെ കഴുത്തിൽ പുഷ്പമാലകൾ ഇടുകയും ചെയ്യുന്നു.286

ਕਬਿਤੁ ॥
kabit |

KABIT

ਤੋਹੀ ਕੋ ਸੁਨੈ ਹੈ ਜਾਪ ਤੇਰੋ ਹੀ ਜਪੈ ਹੈ ਧਿਆਨ ਤੇਰੋ ਹੀ ਧਰੈ ਹੈ ਨ ਜਪੈ ਹੈ ਕਾਹੂੰ ਆਨ ਕੋ ॥
tohee ko sunai hai jaap tero hee japai hai dhiaan tero hee dharai hai na japai hai kaahoon aan ko |

���അമ്മേ! ഞങ്ങൾ നിന്നെ കേൾക്കാൻ പ്രേരിപ്പിക്കുന്നു, ഞങ്ങൾ നിൻ്റെ നാമം ആവർത്തിക്കുന്നു, മറ്റാരെയും ഞങ്ങൾ ഓർക്കുന്നില്ല

ਤੇਰੋ ਗੁਨ ਗੈ ਹੈ ਹਮ ਤੇਰੇ ਹੀ ਕਹੈ ਹੈ ਫੂਲ ਤੋਹੀ ਪੈ ਡਰੈ ਹੈ ਸਭ ਰਾਖੈ ਤੇਰੇ ਮਾਨ ਕੋ ॥
tero gun gai hai ham tere hee kahai hai fool tohee pai ddarai hai sabh raakhai tere maan ko |

ഞങ്ങൾ അങ്ങയുടെ സ്തുതികൾ ആലപിക്കുന്നു, അങ്ങയെ ബഹുമാനിക്കാൻ ഞങ്ങൾ പൂക്കൾ അർപ്പിക്കുന്നു

ਜੈਸੇ ਬਰੁ ਦੀਨੋ ਹਮੈ ਹੋਇ ਕੈ ਪ੍ਰਸੰਨਿ ਪਾਛੈ ਤੈਸੇ ਬਰ ਦੀਜੈ ਹਮੈ ਕਾਨ੍ਰਹ ਸੁਰ ਗ੍ਯਾਨ ਕੋ ॥
jaise bar deeno hamai hoe kai prasan paachhai taise bar deejai hamai kaanrah sur gayaan ko |

നേരത്തെ അങ്ങ് ഞങ്ങൾക്ക് നൽകിയ അനുഗ്രഹം, കൃഷ്ണനെ സംബന്ധിച്ച് മറ്റൊരു വരം കൂടി നൽകുക

ਦੀਜੀਐ ਬਿਭੂਤਿ ਕੈ ਬਨਾਸਪਤੀ ਦੀਜੈ ਕੈਧੋ ਮਾਲਾ ਦੀਜੈ ਮੋਤਿਨ ਕੈ ਮੁੰਦ੍ਰਾ ਦੀਜੈ ਕਾਨ੍ਰਹ ਕੋ ॥੨੮੭॥
deejeeai bibhoot kai banaasapatee deejai kaidho maalaa deejai motin kai mundraa deejai kaanrah ko |287|

കൃഷ്ണനെ ഞങ്ങൾക്ക് നൽകാൻ കഴിയുന്നില്ലെങ്കിൽ, ഞങ്ങൾക്ക് ഭസ്മം (ശരീരം പുരട്ടുന്നതിന്), കഴുത്തിൽ ചാർത്താൻ ഒരു കാന്തിയും (മാലയും) ചെവിക്ക് വളയും തരൂ, അങ്ങനെ ഞങ്ങൾ എം.

ਦੇਵੀ ਬਾਚ ॥
devee baach |

ദേവിയുടെ സംസാരം:

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਤੋ ਹਸ ਬਾਤ ਕਹੀ ਦੁਰਗਾ ਹਮ ਤੋ ਤੁਮ ਕੋ ਹਰਿ ਕੋ ਬਰੁ ਦੈ ਹੈ ॥
to has baat kahee duragaa ham to tum ko har ko bar dai hai |

അപ്പോൾ ദുർഗ്ഗ പുഞ്ചിരിയോടെ പറഞ്ഞു, "ഞാൻ നിങ്ങൾക്കെല്ലാവർക്കും കൃഷ്ണൻ്റെ വരം നൽകി.

ਹੋਹੁ ਪ੍ਰਸੰਨਿ ਸਭੈ ਮਨ ਮੈ ਤੁਮ ਸਤ ਕਹਿਯੋ ਨਹੀ ਝੂਠ ਕਹੈ ਹੈ ॥
hohu prasan sabhai man mai tum sat kahiyo nahee jhootth kahai hai |

നിങ്ങൾ എല്ലാവരും സന്തുഷ്ടരായിരിക്കാം, കാരണം ഞാൻ സത്യമാണ് സംസാരിച്ചത്, കള്ളം പറയില്ല

ਕਾਨਹਿ ਕੋ ਸੁਖ ਹੋ ਤੁਮ ਕੋ ਹਮ ਸੋ ਸੁਖ ਸੋ ਅਖੀਆ ਭਰਿ ਲੈ ਹੈ ॥
kaaneh ko sukh ho tum ko ham so sukh so akheea bhar lai hai |

കൃഷ്‌ണൻ നിനക്കൊരു ആശ്വാസമായിരിക്കും, നിന്നെ സുഖമായി കാണുമ്പോൾ എൻ്റെ കണ്ണുകൾ ആശ്വാസത്താൽ നിറയും.

ਜਾਹੁ ਕਹਿਯੋ ਸਭ ਹੀ ਤੁਮ ਡੇਰਨ ਕਾਲ੍ਰਹ ਵਹੈ ਬਰੁ ਕੋ ਤੁਮ ਪੈ ਹੈ ॥੨੮੮॥
jaahu kahiyo sabh hee tum dderan kaalrah vahai bar ko tum pai hai |288|

നിങ്ങൾക്കെല്ലാവർക്കും നിങ്ങളുടെ വീടുകളിലേക്ക് പോകാം, കൃഷ്ണൻ നിങ്ങളെയെല്ലാം വിവാഹം കഴിക്കും.

ਕਬਿਯੋ ਬਾਚ ਦੋਹਰਾ ॥
kabiyo baach doharaa |

കവിയുടെ പ്രസംഗം: ദോഹ്‌റ

ਹ੍ਵੈ ਪ੍ਰਸੰਨ੍ਯ ਸਭ ਬ੍ਰਿਜ ਬਧੂ ਤਿਹ ਕੋ ਸੀਸ ਨਿਵਾਇ ॥
hvai prasanay sabh brij badhoo tih ko sees nivaae |

(ഇത് കേട്ട്) ബ്രജ്-ഭൂമിയിലെ എല്ലാ സ്ത്രീകളും സന്തുഷ്ടരായി (ദേവിയെ) വണങ്ങി.

ਪਰਿ ਪਾਇਨ ਕਰਿ ਬੇਨਤੀ ਚਲੀ ਗ੍ਰਿਹਨ ਕੌ ਧਾਇ ॥੨੮੯॥
par paaein kar benatee chalee grihan kau dhaae |289|

ബ്രജയിലെ യുവതികളെല്ലാം പ്രസാദിച്ചും ശിരസ്സു നമിച്ചും ദേവിയുടെ പാദങ്ങൾ തൊട്ടും കൊണ്ട് സ്വന്തം വീടുകളിലേക്ക് പോയി.289.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਆਪਸ ਮੈ ਕਰ ਜੋਰਿ ਸਭੈ ਗੁਪੀਆ ਚਲਿ ਧਾਮ ਗਈ ਹਰਖਾਨੀ ॥
aapas mai kar jor sabhai gupeea chal dhaam gee harakhaanee |

ഗോപികമാരെല്ലാം പരസ്പരം കൈപിടിച്ച് മനസ്സിൽ സന്തോഷത്തോടെ അവരവരുടെ വീടുകളിലേക്ക് പോയി

ਰੀਝ ਦਯੋ ਹਮ ਕੋ ਦੁਰਗਾ ਬਰੁ ਸ੍ਯਾਮ ਚਲੀ ਕਹਤੀ ਇਹ ਬਾਨੀ ॥
reejh dayo ham ko duragaa bar sayaam chalee kahatee ih baanee |

അവരെല്ലാം പറഞ്ഞുകൊണ്ടിരുന്നു, ദുർഗ്ഗ പ്രസാദിച്ച കൃഷ്ണനെ നമുക്കെല്ലാവർക്കും വരനായി നൽകി.

ਆਨੰਦ ਮਤ ਭਰੀ ਮਦ ਸੋ ਸਭ ਸੁੰਦਰ ਧਾਮਨ ਕੋ ਨਿਜਕਾਨੀ ॥
aanand mat bharee mad so sabh sundar dhaaman ko nijakaanee |

ഈ ആഹ്ലാദത്താൽ നിറഞ്ഞു, ആ സുന്ദരികളെല്ലാം അവരുടെ വീടുകളിലെത്തി,

ਦਾਨ ਦਯੋ ਦਿਜਹੂੰ ਬਹੁਤਿਯੋ ਮਨ ਇਛਤ ਹੈ ਹਰਿ ਹੋ ਹਮ ਜਾਨੀ ॥੨੯੦॥
daan dayo dijahoon bahutiyo man ichhat hai har ho ham jaanee |290|

അവർ ബ്രാഹ്മണർക്ക് ദാനധർമ്മങ്ങൾ ധാരാളമായി നൽകി, കാരണം അവർ അവരുടെ ഹൃദയം ആഗ്രഹിച്ചതുപോലെ അവരുടെ കൃഷ്ണനെ പ്രാപിച്ചു.290.