ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 822


ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ചൗപേ

ਸੋਊ ਅਤੀਤ ਸੰਗ ਹੂੰ ਚਲੋ ॥
soaoo ateet sang hoon chalo |

അതിത്തിനൊപ്പം അവനും പോയി

ਦੇਖੌ ਜੌਨ ਤਮਾਸੋ ਭਲੋ ॥
dekhau jauan tamaaso bhalo |

ആകാംക്ഷയോടെ അവൻ ആലോചിച്ചു, നടക്കുന്നതിനിടയിൽ അവൻ ചോദിച്ചു.

ਤਿਨ ਤਾ ਸੋ ਯੌ ਬਚਨ ਉਚਾਰੋ ॥
tin taa so yau bachan uchaaro |

അവൻ അവളോട് (സ്ത്രീയോട്) പറഞ്ഞു.

ਸੁਨੋ ਨਾਰਿ ਤੁਮ ਕਹਿਯੋ ਹਮਾਰੋ ॥੧੭॥
suno naar tum kahiyo hamaaro |17|

'അയ്യോ, സ്ത്രീയേ, നീ ഞാൻ പറയുന്നത് ശ്രദ്ധിക്കുക' (17)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਵਹ ਕਾ ਕਿਯ ਵਹੁ ਕਾ ਕਿਯੋ ਇਹ ਕਾ ਕਿਯਸ ਕੁਕਾਇ ॥
vah kaa kiy vahu kaa kiyo ih kaa kiyas kukaae |

(സ്ത്രീ,) 'ഞാൻ എത്ര മോശമായ പ്രവൃത്തിയാണ് ചെയ്തതെന്ന് നിങ്ങൾക്കറിയാം. നിനക്ക് ഉണ്ടായിരുന്നു

ਕਹਿਯੋ ਜੋ ਤੁਮ ਆਗੇ ਕਹਤ ਤੇਰਉ ਕਰਤ ਉਪਾਇ ॥੧੮॥
kahiyo jo tum aage kahat terau karat upaae |18|

എന്നോട് നേരത്തെ പറഞ്ഞിരുന്നു, ഞാൻ നിന്നോടും അങ്ങനെ ചെയ്യുമായിരുന്നു.' (18)

ਸੁਤ ਘਾਯੋ ਮਿਤ ਘਾਯੋ ਅਰੁ ਨਿਜੁ ਕਰਿ ਪਤਿ ਘਾਇ ॥
sut ghaayo mit ghaayo ar nij kar pat ghaae |

അവൾ മകനെയും കാമുകനെയും ഭർത്താവിനെയും തല്ലിക്കൊന്നു

ਤਿਹ ਪਾਛੈ ਆਪਨ ਜਰੀ ਢੋਲ ਮ੍ਰਿਦੰਗ ਬਜਾਇ ॥੧੯॥
tih paachhai aapan jaree dtol mridang bajaae |19|

അവൾ തൻ്റെ ഭർത്താവിനോടൊപ്പം സ്വയം കത്തിച്ച് സതിയായിത്തീർന്നു.(19)

ਅੜਿਲ ॥
arril |

അറിൾ

ਨਿਜੁ ਮਨ ਕੀ ਕਛੁ ਬਾਤ ਨ ਤ੍ਰਿਯ ਕੋ ਦੀਜਿਯੈ ॥
nij man kee kachh baat na triy ko deejiyai |

നിങ്ങളുടെ മനസ്സിലുള്ളത് ഒരിക്കലും ഒരു സ്ത്രീയെ അറിയിക്കരുത്.

ਤਾ ਕੋ ਚਿਤ ਚੁਰਾਇ ਸਦਾ ਹੀ ਲੀਜਿਯੈ ॥
taa ko chit churaae sadaa hee leejiyai |

അവളുടെ ആന്തരിക ചിന്തകൾ എന്താണെന്ന് പഠിക്കുക.

ਨਿਜੁ ਮਨ ਕੀ ਤਾ ਸੋ ਜੋ ਬਾਤ ਸੁਨਾਇਯੈ ॥
nij man kee taa so jo baat sunaaeiyai |

അവൾ രഹസ്യം അറിഞ്ഞുകഴിഞ്ഞാൽ, അത് തുറന്നുപറയണം

ਹੋ ਬਾਹਰ ਪ੍ਰਗਟਤ ਜਾਇ ਆਪੁ ਪਛੁਤਾਇਯੈ ॥੨੦॥
ho baahar pragattat jaae aap pachhutaaeiyai |20|

രഹസ്യം അല്ലാത്തപക്ഷം അതിനുശേഷം നിങ്ങൾ പശ്ചാത്തപിക്കേണ്ടിവരും.(20)(l)

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਤ੍ਰਿਯਾ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਗ੍ਯਾਰਵੇ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੧੧॥੨੦੪॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane triyaa charitre mantree bhoop sanbaade gayaarave charitr samaapatam sat subham sat |11|204|afajoon|

രാജാവിൻ്റെയും മന്ത്രിയുടെയും ശുഭകരമായ ക്രിസ്റ്റേഴ്സ് സംഭാഷണത്തിൻ്റെ പതിനൊന്നാമത്തെ ഉപമ, ആശീർവാദത്തോടെ പൂർത്തിയാക്കി. (11)(204)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਬਿੰਦਾਬਨ ਬ੍ਰਿਖਭਾਨ ਕੀ ਸੁਤਾ ਰਾਧਿਕਾ ਨਾਮ ॥
bindaaban brikhabhaan kee sutaa raadhikaa naam |

ബൃന്ദാബൻ നഗരത്തിൽ, ബ്രിഖ് ഭാനിൻ്റെ മകൾ രാധിക എന്താണ് ചെയ്തത്?

ਹਰਿ ਸੋ ਕਿਯਾ ਚਰਿਤ੍ਰ ਤਿਹ ਦਿਨ ਕਹ ਦੇਖਤ ਬਾਮ ॥੧॥
har so kiyaa charitr tih din kah dekhat baam |1|

ഇപ്പോൾ ഞാൻ ആ സ്ത്രീയുടെ ക്രിതാർ വിവരിക്കാൻ പോകുന്നു.(1)

ਕ੍ਰਿਸਨ ਰੂਪਿ ਲਖਿ ਬਸਿ ਭਈ ਨਿਸੁ ਦਿਨ ਹੇਰਤ ਤਾਹਿ ॥
krisan roop lakh bas bhee nis din herat taeh |

അവൾ കൃഷ്ണൻ്റെ സ്നേഹത്തിൽ മുഴുകി, രാവും പകലും അവനെ തിരഞ്ഞു.

ਬ੍ਯਾਸ ਪਰਾਸਰ ਅਸੁਰ ਸੁਰ ਭੇਦ ਨ ਪਾਵਤ ਜਾਹਿ ॥੨॥
bayaas paraasar asur sur bhed na paavat jaeh |2|

വ്യാസൻ, പ്രസുരൻ, സൂർ, അസുരൻ, മറ്റ് ഋഷിമാർ (വൈദിക സന്യാസിമാർ) എന്നിവരാൽ അംഗീകരിക്കാൻ കഴിയാത്തവൻ.(2)

ਲੋਕ ਲਾਜ ਜਿਹ ਹਿਤ ਤਜੀ ਔਰ ਤਜ੍ਯੋ ਧਨ ਧਾਮ ॥
lok laaj jih hit tajee aauar tajayo dhan dhaam |

(അവൾ ചിന്തിച്ചു,) ആരുടെ നിമിത്തമാണ് ഞാൻ എൻ്റെ എളിമയും സമ്പത്തും ഉപേക്ഷിച്ചത്.

ਕਿਹ ਬਿਧਿ ਪ੍ਯਾਰੋ ਪਾਇਯੈ ਪੂਰਨ ਹੋਵਹਿ ਕਾਮ ॥੩॥
kih bidh payaaro paaeiyai pooran hoveh kaam |3|

"എൻ്റെ പ്രിയപ്പെട്ടവനെ എൻ്റെ അഭിനിവേശം തൃപ്തിപ്പെടുത്താൻ എനിക്ക് എങ്ങനെ കഴിയും?"(3)

ਮਿਲਨ ਹੇਤ ਇਕ ਸਹਚਰੀ ਪਠੀ ਚਤੁਰਿ ਜਿਯ ਜਾਨਿ ॥
milan het ik sahacharee patthee chatur jiy jaan |

അവളുടെ ഹൃദയം നിറഞ്ഞ വാത്സല്യത്തോടെ, അവൾ ഒരു വിശ്വസ്തനെ ഉപകരണം ഏൽപ്പിച്ചു

ਕਵਨੈ ਛਲ ਮੋ ਕੌ ਸਖੀ ਮੀਤ ਮਿਲੈਯੈ ਕਾਨ੍ਰਹ ॥੪॥
kavanai chhal mo kau sakhee meet milaiyai kaanrah |4|

കൃഷ്ണനെ കാണാൻ അവളെ പ്രാപ്തയാക്കാൻ ചിലർ ന്യായം പറഞ്ഞു.(4)

ਅੜਿਲ ॥
arril |

അറിൾ

ਬ੍ਰਹਮ ਬ੍ਯਾਸ ਅਰੁ ਬੇਦ ਭੇਦ ਨਹਿ ਜਾਨਹੀ ॥
braham bayaas ar bed bhed neh jaanahee |

'ബ്രഹാമിനും വ്യാസനും വേദങ്ങൾക്കും സമ്മതിക്കാൻ കഴിയാത്ത ഒരു പ്രഹേളികയെ കണ്ടുമുട്ടാൻ എന്നെ അനുവദിക്കൂ.

ਸਿਵ ਸਨਕਾਦਿਕ ਸੇਸ ਨੇਤਿ ਕਰਿ ਮਾਨਹੀ ॥
siv sanakaadik ses net kar maanahee |

'ശിവനും സാനിക്കും ശേഷ് നാഗും പോലും ചക്രവാളത്തിനപ്പുറം അവനെ വിശ്വസിച്ചു.

ਜੋ ਸਭ ਭਾਤਿਨ ਸਦਾ ਜਗਤ ਮੈ ਗਾਇਯੈ ॥
jo sabh bhaatin sadaa jagat mai gaaeiyai |

'ആരുടെ ദൈന്യത ലോകമെമ്പാടും ആലപിക്കപ്പെട്ടു.'

ਹੋ ਤਵਨ ਪੁਰਖ ਸਜਨੀ ਮੁਹਿ ਆਨਿ ਮਿਲਾਇਯੈ ॥੫॥
ho tavan purakh sajanee muhi aan milaaeiyai |5|

അങ്ങനെ അവൾ ആ പ്രമുഖനെ കാണാൻ അപേക്ഷിച്ചു.(5)

ਕਬਿਤੁ ॥
kabit |

കാബിത്

ਸਿਤਤਾ ਬਿਭੂਤ ਅਤੇ ਮੇਖੁਲੀ ਨਿਮੇਖ ਸੰਦੀ ਅੰਜਨ ਦੀ ਸੇਲੀ ਦਾ ਸੁਭਾਵ ਸੁਭ ਭਾਖਣਾ ॥
sitataa bibhoot ate mekhulee nimekh sandee anjan dee selee daa subhaav subh bhaakhanaa |

'ഞാൻ അവൻ്റെ സ്മരണയിൽ തളർന്നുറങ്ങുന്നു, എൻ്റെ ശരീരം ചാരമായി (അത്യാസക്തിയുടെ) ആയിത്തീർന്നു, 'അവൻ്റെ ഓർമ്മയ്ക്കായി ഞാൻ ഒരു പാച്ച് കോട്ടും ഒരു തൊപ്പിയും ധരിച്ചതിനെക്കുറിച്ച് അവനോട് പറയുക.

ਭਗਵਾ ਸੁ ਭੇਸ ਸਾਡੇ ਨੈਣਾ ਦੀ ਲਲਾਈ ਸਈਯੋ ਯਾਰਾ ਦਾ ਧ੍ਯਾਨੁ ਏਹੋ ਕੰਦ ਮੂਲ ਚਾਖਣਾ ॥
bhagavaa su bhes saadde nainaa dee lalaaee seeyo yaaraa daa dhayaan eho kand mool chaakhanaa |

'ഞാൻ കാവി വസ്ത്രം (ഒരു സന്യാസിയുടെ) അലങ്കരിച്ചിട്ടുണ്ട്, എൻ്റെ കണ്ണുകൾ വേദനയാൽ ചുവന്നു, അവൻ്റെ ചിന്തയുടെ ഭക്ഷണം കഴിച്ച് ഞാൻ ജീവിക്കുന്നു.

ਰੌਦਨ ਦਾ ਮਜਨੁ ਸੁ ਪੁਤਰੀ ਪਤ੍ਰ ਗੀਤ ਗੀਤਾ ਦੇਖਣ ਦੀ ਭਿਛ੍ਰਯਾ ਧ੍ਯਾਨ ਧੂੰਆ ਬਾਲ ਰਾਖਣਾ ॥
rauadan daa majan su putaree patr geet geetaa dekhan dee bhichhrayaa dhayaan dhoonaa baal raakhanaa |

'ഞാൻ എൻ്റെ കണ്ണുനീരിൽ കുളിക്കുന്നു, അവൻ്റെ ദർശനത്തിനായി കൊതിക്കുമ്പോൾ, എൻ്റെ കണ്ണുകൾ പുകയുന്ന തീജ്വാലകൾ പുറപ്പെടുവിക്കുന്നു.

ਆਲੀ ਏਨਾ ਗੋਪੀਯਾ ਦੀਆਂ ਅਖੀਆਂ ਦਾ ਜੋਗੁ ਸਾਰਾ ਨੰਦ ਦੇ ਕੁਮਾਰ ਨੂੰ ਜਰੂਰ ਜਾਇ ਆਖਣਾ ॥੬॥
aalee enaa gopeeyaa deean akheean daa jog saaraa nand de kumaar noo jaroor jaae aakhanaa |6|

'ഓ, എൻ്റെ സുഹൃത്തേ! പോയി നന്ദൻ്റെ മകനോട് പാല് ദാസിമാരുടെ കണ്ണുകൾ സ്വയം പരിഷ്കരിച്ചതിൻ്റെ കഥ പറയുക.'(6)

ਬੈਠੀ ਹੁਤੀ ਸਾਜਿ ਕੈ ਸਿੰਗਾਰ ਸਭ ਸਖਿਯਨ ਮੈ ਯਾਹੀ ਬੀਚ ਕਾਨ੍ਰਹ ਜੂ ਦਿਖਾਈ ਆਨਿ ਦੈ ਗਏ ॥
baitthee hutee saaj kai singaar sabh sakhiyan mai yaahee beech kaanrah joo dikhaaee aan dai ge |

കൃഷ്ണൻ ഒരു ദർശനം നൽകി കടന്നുപോകുമ്പോൾ അവൾ തൻ്റെ പൂർണ്ണ അലങ്കാരത്തിൽ കാത്തുനിന്നു.

ਤਬ ਹੀ ਤੇ ਲੀਨੋ ਹੈ ਚੁਰਾਇ ਚਿਤੁ ਮੇਰੋ ਮਾਈ ਚੇਟਕ ਚਲਾਇ ਮਾਨੋ ਚੇਰੀ ਮੋਹਿ ਕੈ ਗਏ ॥
tab hee te leeno hai churaae chit mero maaee chettak chalaae maano cheree mohi kai ge |

'എൻ്റെ അമ്മേ! വിഷം കൊടുത്തു മരിക്കാൻ ഞാൻ എവിടെ പോകും?

ਕਹਾ ਕਰੌ ਕਿਤੈ ਜਾਉ ਮਰੋ ਕਿਧੋ ਬਿਖੁ ਖਾਉ ਬੀਸ ਬਿਸ੍ਵੈ ਮੇਰੇ ਜਾਨ ਬਿਜੂ ਸੋ ਡਸੈ ਗਏ ॥
kahaa karau kitai jaau maro kidho bikh khaau bees bisvai mere jaan bijoo so ddasai ge |

'എനിക്ക് തേളുകൾ കടിച്ചതുപോലെ തോന്നുന്നു.

ਚਖਨ ਚਿਤੋਨ ਸੌ ਚੁਰਾਇ ਚਿਤੁ ਮੇਰੋ ਲੀਯੋ ਲਟਪਟੀ ਪਾਗ ਸੋ ਲਪੇਟਿ ਮਨੁ ਲੈ ਗਏ ॥੭॥
chakhan chiton sau churaae chit mero leeyo lattapattee paag so lapett man lai ge |7|

'അവൻ എൻ്റെ ഹൃദയം മോഷ്ടിക്കുകയും അവൻ്റെ തലപ്പാവിൽ (മനസ്സിൽ) പൊതിഞ്ഞ് കൊണ്ടുപോയി.(7)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਲਾਲ ਬਿਰਹ ਤੁਮਰੇ ਪਗੀ ਮੋ ਪੈ ਰਹਿਯੋ ਨ ਜਾਇ ॥
laal birah tumare pagee mo pai rahiyo na jaae |

'ഓ എൻ്റെ പ്രിയനേ! നിൻ്റെ വേർപാടിൽ ഞാൻ മത്തുപിടിച്ചിരിക്കുന്നു, എനിക്ക് സഹിക്കാനാവില്ല.

ਤਾ ਤੇ ਮੈ ਆਪਨ ਲਿਖੀ ਪਤਿਯਾ ਅਤਿ ਅਕੁਲਾਇ ॥੮॥
taa te mai aapan likhee patiyaa at akulaae |8|

നിരാശയോടെയാണ് ഞാൻ ഈ കത്ത് നിങ്ങൾക്ക് എഴുതിയത്.(8)

ਕਬਿਤੁ ॥
kabit |

കാബിത്

ਰੂਪ ਭਰੇ ਰਾਗੁ ਭਰੇ ਸੁੰਦਰ ਸੁਹਾਗ ਭਰੇ ਮ੍ਰਿਗ ਔ ਮਿਮੋਲਨ ਕੀ ਮਾਨੋ ਇਹ ਖਾਨਿ ਹੈ ॥
roop bhare raag bhare sundar suhaag bhare mrig aau mimolan kee maano ih khaan hai |

'നിൻ്റെ കണ്ണുകൾ സൗന്ദര്യത്തിൻ്റെയും സ്വരമാധുരിയുടെയും പ്രതിരൂപമാണ്, മാനുകളുടെയും മത്സ്യങ്ങളുടെയും മനോഹാരിതയുടെ നിധിയാണ്

ਮੀਨ ਹੀਨ ਕੀਨੇ ਛੀਨ ਲੀਨੈ ਹੈ ਬਿਧੂਪ ਰੂਪ ਚਿਤ ਕੇ ਚੁਰਾਇਬੋ ਕੌ ਚੋਰਨ ਸਮਾਨ ਹੈ ॥
meen heen keene chheen leenai hai bidhoop roop chit ke churaaeibo kau choran samaan hai |

'ഹൃദയത്തെ അഭിവൃദ്ധിപ്പെടുത്തുക, അവർ ദയയുടെ മാതൃകകളാണ്.

ਲੋਗੋਂ ਕੇ ਉਜਾਗਰ ਹੈਂ ਗੁਨਨ ਕੇ ਨਾਗਰ ਹੈਂ ਸੂਰਤਿ ਕੇ ਸਾਗਰ ਹੈਂ ਸੋਭਾ ਕੇ ਨਿਧਾਨ ਹੈਂ ॥
logon ke ujaagar hain gunan ke naagar hain soorat ke saagar hain sobhaa ke nidhaan hain |

'ഓ, എൻ്റെ സുഹൃത്തേ! നിങ്ങളുടെ ദർശനം തേൻ പോലെ മധുരമുള്ളതും മൂർച്ചയുള്ളതുമാണ്,

ਸਾਹਿਬ ਕੀ ਸੀਰੀ ਪੜੇ ਚੇਟਕ ਕੀ ਚੀਰੀ ਅਰੀ ਆਲੀ ਤੇਰੇ ਨੈਨ ਰਾਮਚੰਦ੍ਰ ਕੇ ਸੇ ਬਾਨ ਹੈ ॥੯॥
saahib kee seeree parre chettak kee cheeree aree aalee tere nain raamachandr ke se baan hai |9|

ശ്രീരാമചന്ദറിൻ്റെ അസ്ത്രങ്ങൾ പോലെ.'(9)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਮੈਨਪ੍ਰਭਾ ਇਕ ਸਹਚਰੀ ਤਾ ਕੌ ਲਯੋ ਬੁਲਾਇ ॥
mainaprabhaa ik sahacharee taa kau layo bulaae |

തുടർന്ന് രാധ തൻ്റെ സുഹൃത്തായ പ്രഭയെ വിളിച്ചു.

ਤਾਹਿ ਪਠਾਯੋ ਕ੍ਰਿਸਨ ਪ੍ਰਤਿ ਭੇਦ ਸਕਲ ਸਮਝਾਇ ॥੧੦॥
taeh patthaayo krisan prat bhed sakal samajhaae |10|

അവൾ അവളുടെ എല്ലാ ആഗ്രഹങ്ങളും വെളിപ്പെടുത്തി, അവളെ ശ്രീകൃഷ്ണൻ്റെ അടുക്കലേക്ക് അയച്ചു,(10)

ਤਾ ਕੇ ਕਰ ਪਤਿਯਾ ਦਈ ਕਹੋ ਕ੍ਰਿਸਨ ਸੋ ਜਾਇ ॥
taa ke kar patiyaa dee kaho krisan so jaae |

ഒരു കത്തിലൂടെ അവൾ അയച്ചു, 'നിൻ്റെ രാധ നിൻ്റെ ഉള്ളിൽ കുത്തിയിരിക്കുന്നു

ਤੁਮਰੇ ਬਿਰਹ ਰਾਧਾ ਬਧੀ ਬੇਗਿ ਮਿਲੋ ਤਿਹ ਆਇ ॥੧੧॥
tumare birah raadhaa badhee beg milo tih aae |11|

വേർപിരിയൽ. ദയവായി അവളെ വന്നു കാണൂ.(11)

ਬ੍ਰਿਜ ਬਾਲਾ ਬਿਰਹਿਣਿ ਭਈ ਬਿਰਹ ਤਿਹਾਰੇ ਸੰਗ ॥
brij baalaa birahin bhee birah tihaare sang |

'നിങ്ങളാൽ അകറ്റപ്പെട്ടു, നിങ്ങളുടെ വേലക്കാരി മരിക്കുകയാണ്, ഈ സമയത്ത് നിങ്ങൾക്ക് ഇത് വിവരിക്കാം

ਤਹ ਤੁਮ ਕਥਾ ਚਲਾਇਯੋ ਕਵਨੋ ਪਾਇ ਪ੍ਰਸੰਗ ॥੧੨॥
tah tum kathaa chalaaeiyo kavano paae prasang |12|

നിങ്ങളുടെ ഏതെങ്കിലും പാഠങ്ങൾ.'(l2)

ਜਬ ਰਾਧਾ ਐਸੇ ਕਹਿਯੋ ਮੈਨਪ੍ਰਭਾ ਕੇ ਸਾਥ ॥
jab raadhaa aaise kahiyo mainaprabhaa ke saath |

ജോലിക്കാരിയായ പ്രഭ സ്ഥിതിഗതികൾ മുഴുവൻ മനസ്സിലാക്കി.

ਮੈਨਪ੍ਰਭਾ ਚਲਿ ਤਹ ਗਈ ਜਹਾ ਹੁਤੇ ਬ੍ਰਿਜਨਾਥ ॥੧੩॥
mainaprabhaa chal tah gee jahaa hute brijanaath |13|

അവൾ ശ്രീകൃഷ്ണൻ ഗാംഭീര്യത്തോടെ ഇരിക്കുന്ന സ്ഥലത്തേക്ക് പോയി.(l3)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ചൗപേ

ਪਤਿਯਾ ਖੋਲਿ ਜਬੈ ਹਰਿ ਬਾਚੀ ॥
patiyaa khol jabai har baachee |

ശ്രീകൃഷ്ണൻ കത്ത് തുറന്ന് വായിച്ചപ്പോൾ.

ਲਖੀ ਪ੍ਰੀਤਿ ਤਾ ਕੀ ਮਨ ਸਾਚੀ ॥
lakhee preet taa kee man saachee |

കത്ത് വായിച്ചപ്പോൾ ശ്രീകൃഷ്ണൻ അവളുടെ യഥാർത്ഥ സ്നേഹം മനസ്സിലാക്കി.

ਤਾ ਕੇ ਤਿਨ ਜੋ ਕਬਿਤੁ ਉਚਾਰੇ ॥
taa ke tin jo kabit uchaare |

വജ്രങ്ങളും മുത്തുകളും പതിച്ച എല്ലാ ലേഖനങ്ങളും,

ਜਾਨੁਕ ਬਜ੍ਰ ਲਾਲ ਖਚਿ ਡਾਰੇ ॥੧੪॥
jaanuk bajr laal khach ddaare |14|

അവൻ്റെ ഹൃദയത്തിൽ അഗാധമായ അനുകമ്പ കുത്തിവെച്ചു.(14)

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സവയ്യ

ਰੀਝ ਭਰੇ ਰਸ ਰੀਤ ਭਰੇ ਅਤਿ ਰੂਪ ਭਰੇ ਸੁਖ ਪੈਯਤ ਹੇਰੇ ॥
reejh bhare ras reet bhare at roop bhare sukh paiyat here |

ഹേ ശ്രീകൃഷ്ണാ! നിങ്ങളുടെ കണ്ണുകൾ അഭിനിവേശം നിറഞ്ഞതാണ്, സ്നേഹം നിറഞ്ഞതാണ്, അത്യധികം തികഞ്ഞതും കാണാൻ ഇമ്പമുള്ളതുമാണ്.

ਚਾਰੋ ਚਕੋਰ ਸਰੋਰੁਹ ਸਾਰਸ ਮੀਨ ਕਰੇ ਮ੍ਰਿਗ ਖੰਜਨ ਚੇਰੇ ॥
chaaro chakor saroruh saaras meen kare mrig khanjan chere |

'മനോഹരമായ നീ ഒരു മന്ത്രവാദിയാണ്, ഒപ്പം ഒരു പിടക്കോഴിയും,

ਭਾਗ ਭਰੇ ਅਨੁਰਾਗ ਭਰੇ ਸੁ ਸੁਹਾਗ ਭਰੇ ਮਨ ਮੋਹਤ ਮੇਰੇ ॥
bhaag bhare anuraag bhare su suhaag bhare man mohat mere |

കൊക്കോ, താമര-പുഷ്പം, മത്സ്യം എന്നിവ നിങ്ങളുടെ സേവനത്തിൽ അവശേഷിക്കുന്നു.

ਮਾਨ ਭਰੇ ਸੁਖ ਖਾਨਿ ਜਹਾਨ ਕੇ ਲੋਚਨ ਸ੍ਰੀ ਨੰਦ ਨੰਦਨ ਤੇਰੇ ॥੧੫॥
maan bhare sukh khaan jahaan ke lochan sree nand nandan tere |15|

നീ അനുഗ്രഹിക്കപ്പെട്ടവനാണ്, ഞങ്ങളുടെ ഹൃദയങ്ങളെ കീഴടക്കുന്നു.(15)

ਸੋਹਤ ਸੁਧ ਸੁਧਾਰੇ ਸੇ ਸੁੰਦਰ ਜੋਬਨ ਜੋਤਿ ਸੁ ਢਾਰ ਢਰੇ ਹੈ ॥
sohat sudh sudhaare se sundar joban jot su dtaar dtare hai |

ശുദ്ധീകരിച്ചതും ശുദ്ധീകരിക്കപ്പെട്ടതും ജോബാൻ്റെ ജ്വാലയുടെ പരിചയിൽ അലങ്കരിക്കുകയും വാർത്തെടുക്കുകയും ചെയ്യുന്നു.

ਸਾਰਸ ਸੋਮ ਸੁਰਾ ਸਿਤ ਸਾਇਕ ਕੰਜ ਕੁਰੰਗਨ ਕ੍ਰਾਤਿ ਹਰੇ ਹੈ ॥
saaras som suraa sit saaeik kanj kurangan kraat hare hai |

'അല്ലയോ എൻ്റെ വികാരരഹിതനായ ശ്രീകൃഷ്ണാ, നീ സ്നേഹത്താൽ നിറയുകയാണ്.

ਖੰਜਨ ਔ ਮਕਰ ਧ੍ਵਜ ਮੀਨ ਨਿਹਾਰਿ ਸਭੈ ਛਬਿ ਲਾਜ ਮਰੇ ਹੈ ॥
khanjan aau makar dhvaj meen nihaar sabhai chhab laaj mare hai |

(സ്വർഗ്ഗീയ) അഹങ്കാരം നിറഞ്ഞ നിങ്ങളുടെ ദർശനം,

ਲੋਚਨ ਸ੍ਰੀ ਨੰਦ ਨੰਦਨ ਕੇ ਬਿਧਿ ਮਾਨਹੁ ਬਾਨ ਬਨਾਇ ਧਰੇ ਹੈ ॥੧੬॥
lochan sree nand nandan ke bidh maanahu baan banaae dhare hai |16|

എല്ലാ സംതൃപ്തിയുടെയും നിധിയാണ്.(l6)

ਕਬਿਤੁ ॥
kabit |

കാബിത്

ਚਿੰਤਾ ਜੈਸੋ ਚੰਦਨ ਚਿਰਾਗ ਲਾਗੇ ਚਿਤਾ ਸਮ ਚੇਟਕ ਸੇ ਚਿਤ੍ਰ ਚਾਰੁ ਚੌਪਖਾ ਕੁਸੈਲ ਸੀ ॥
chintaa jaiso chandan chiraag laage chitaa sam chettak se chitr chaar chauapakhaa kusail see |

"ചന്ദനമരം കഷ്ടതയായും, എണ്ണവിളക്ക് കത്തുന്ന ചിതയായും, മോഹിപ്പിക്കുന്ന ചിത്രങ്ങൾ മാന്ത്രികരുടെ ആകർഷണീയതയായും ഞാൻ കാണുന്നു.