ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 830


ਤਿਹੀ ਬਾਗ ਹੂੰ ਮੈ ਤਰੋਰੁਹ ਚਬੈਯੈ ॥
tihee baag hoon mai taroruh chabaiyai |

'ഇത്രയും മനോഹരമായ പൂന്തോട്ടത്തിൽ ഞാൻ പൂക്കൾ ആസ്വദിക്കും

ਰਿਝੈਯੈ ਤੁਮੈ ਭੋਗ ਭਾਵਤ ਕਮੈਯੈ ॥
rijhaiyai tumai bhog bhaavat kamaiyai |

സ്നേഹനിർമ്മാണത്തിലൂടെ നിങ്ങളെ തൃപ്തിപ്പെടുത്തുകയും ചെയ്യുന്നു.

ਬਿਲੰਬ ਨ ਕਰੋ ਪ੍ਰਾਤ ਹੋਤੋ ਪਧਾਰੇ ॥
bilanb na karo praat hoto padhaare |

'നമുക്ക് വേഗം പോകാം, പകൽ വീഴുന്നതിനുമുമ്പ്,

ਸਭੈ ਚਿਤ ਕੇ ਦੂਰਿ ਕੈ ਸੋਕ ਡਾਰੈ ॥੧੩॥
sabhai chit ke door kai sok ddaarai |13|

ഞങ്ങളുടെ എല്ലാ കഷ്ടതകളും ഞങ്ങൾ ഇല്ലാതാക്കുന്നു.'(13)

ਅੜਿਲ ॥
arril |

അറിൾ

ਲਈ ਸਹਚਰੀ ਚਤੁਰਿ ਸੋ ਏਕ ਬੁਲਾਇ ਕੈ ॥
lee sahacharee chatur so ek bulaae kai |

(അവൻ അവനെ വിളിച്ചു) ഒരു മിടുക്കനായ സുഹൃത്ത്

ਕਹੋ ਪਿਅਰਵਾ ਸਾਥ ਭੇਦ ਸਮਝਾਇ ਕੈ ॥
kaho piaravaa saath bhed samajhaae kai |

അവൾ മിടുക്കിയായ കൂട്ടുകാരിയെ വിളിച്ച് മറ്റൊരു കാമുകനെ അയച്ചു.

ਲਿਖਿ ਪਤਿਯਾ ਕਰ ਦਈ ਕਹਿਯੋ ਤਿਹ ਦੀਜੀਯੋ ॥
likh patiyaa kar dee kahiyo tih deejeeyo |

അവൻ (തൻ്റെ) കൈയിൽ കത്ത് എഴുതി, അവനു കൊടുക്കുക എന്നു പറഞ്ഞു

ਹੋ ਕਾਲਿ ਹਮਾਰੇ ਬਾਗ ਕ੍ਰਿਪਾ ਚਲਿ ਕੀਜੀਯੋ ॥੧੪॥
ho kaal hamaare baag kripaa chal keejeeyo |14|

അടുത്ത ദിവസം തോട്ടത്തിലെത്താൻ കാമുകനോട് ആവശ്യപ്പെട്ട് അവൾ കത്തയച്ചിരുന്നു.(14)

ਕਹਿਯੋ ਪਿਅਰਵਹਿ ਐਸ ਭੇਦ ਸਮੁਝਾਇਯੌ ॥
kahiyo piaraveh aais bhed samujhaaeiyau |

പ്രിയതമയോട് ഇതുപോലെ രഹസ്യം വിശദീകരിക്കുന്നു

ਕਾਲਿ ਹਮਾਰੇ ਬਾਗ ਕ੍ਰਿਪਾ ਕਰਿ ਆਇਯੌ ॥
kaal hamaare baag kripaa kar aaeiyau |

അവൾ ഈ രഹസ്യം (രണ്ടാം) കാമുകനോട് പറഞ്ഞു, 'തോട്ടത്തിലേക്ക് വരൂ.

ਜਬੈ ਮੁਗਲ ਛਲਿ ਦੈਹੋ ਰੂਖ ਚੜਾਇ ਕੈ ॥
jabai mugal chhal daiho rookh charraae kai |

(ഞാൻ) മുഗളനെ ഉപായത്താൽ കുന്തത്തിൽ കയറ്റിയപ്പോൾ,

ਹੋ ਤਬੈ ਸਜਨਵਾ ਮਿਲਿਯਹੁ ਹਮ ਕੋ ਆਇ ਕੈ ॥੧੫॥
ho tabai sajanavaa miliyahu ham ko aae kai |15|

മരത്തിൽ കയറാൻ ഞാൻ മുഗൾ ഉണ്ടാക്കിയാൽ നീ എന്നെ വന്നു കാണൂ.'(15)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਪ੍ਰਾਤ ਮੁਗਲ ਕੋ ਲੈ ਚਲੀ ਅਪਨੇ ਬਾਗ ਲਿਵਾਇ ॥
praat mugal ko lai chalee apane baag livaae |

പിറ്റേന്ന് അവൾ സന്തോഷത്തോടെ മുഗളനെ പൂന്തോട്ടത്തിലേക്ക് കൂട്ടിക്കൊണ്ടുപോയി.

ਰਸ ਕਸ ਲੈ ਮਦਰਾ ਚਲੀ ਹ੍ਰਿਦੈ ਹਰਖ ਉਪਜਾਇ ॥੧੬॥
ras kas lai madaraa chalee hridai harakh upajaae |16|

അവൾ തൻ്റെ വീഞ്ഞും മറ്റ് ധാരാളം പാത്രങ്ങളും കൊണ്ടുപോയി.(16)

ਬਾਗ ਮੁਗਲ ਕੋ ਲੈ ਚਲੀ ਉਤ ਨ੍ਰਿਪ ਸੁਤਹਿ ਬੁਲਾਇ ॥
baag mugal ko lai chalee ut nrip suteh bulaae |

ഒരു വശത്ത് അവൾ മുഗളനെ കൊണ്ടുപോയി, മറുവശത്ത് അവൾ രാജാവിൻ്റെ മകനെ അയച്ചു.

ਫਲਨ ਚਬਾਵਨ ਕੇ ਨਮਿਤ ਚੜੀ ਬਿਰਛ ਪਰ ਜਾਇ ॥੧੭॥
falan chabaavan ke namit charree birachh par jaae |17|

അവിടെയെത്തിയ അവൾ ഉടനെ മരത്തിന് മുകളിൽ കയറി.(17)

ਚੜਤ ਰੂਖ ਐਸੇ ਕਹਿਯੋ ਕਹਾ ਕਰਤ ਤੈ ਕਾਜ ॥
charrat rookh aaise kahiyo kahaa karat tai kaaj |

മരത്തിന് മുകളിൽ നിന്ന് അവൾ പറഞ്ഞു, 'നീ എന്താണ് ഈ ചെയ്യുന്നത്?

ਮੁਹਿ ਦੇਖਤ ਤ੍ਰਿਯ ਅਨਤ ਸੋ ਰਮਤ ਨ ਆਵਤ ਲਾਜ ॥੧੮॥
muhi dekhat triy anat so ramat na aavat laaj |18|

'ഞാൻ നോക്കിനിൽക്കെ മറ്റൊരു സ്ത്രീയുമായി പ്രണയത്തിലാകുന്നതിൽ നിങ്ങൾക്ക് നാണമില്ലേ?'(18)

ਉਤਰਿ ਰੂਖ ਤੇ ਯੌ ਕਹੀ ਕਹਾ ਗਈ ਵਹ ਤ੍ਰੀਯ ॥
autar rookh te yau kahee kahaa gee vah treey |

അവൾ ഇറങ്ങി വന്നു ചോദിച്ചു, 'ആരുടെ കൂടെയാണ് ആ സ്ത്രീ എവിടെ പോയത്

ਤੌ ਜਿਹ ਅਬ ਭੋਗਤ ਹੁਤੋ ਅਧਿਕ ਮਾਨਿ ਸੁਖ ਜੀਯ ॥੧੯॥
tau jih ab bhogat huto adhik maan sukh jeey |19|

നിങ്ങൾ വികാരാധീനമായ പ്രണയം നടത്തുകയായിരുന്നോ?(19)

ਮੈ ਨ ਰਮਿਯੋ ਤ੍ਰਿਯ ਅਨਤ ਸੋ ਭਯੋ ਭੇਦ ਯਹ ਕੌਨ ॥
mai na ramiyo triy anat so bhayo bhed yah kauan |

'ഞാൻ ആരുമായും പ്രണയത്തിലായിരുന്നില്ല' എന്നായിരുന്നു മറുപടി.

ਕਛੁ ਚਰਿਤ੍ਰ ਇਹ ਰੂਖ ਮੈ ਯੌ ਕਹਿ ਬਾਧੀ ਮੌਨ ॥੨੦॥
kachh charitr ih rookh mai yau keh baadhee mauan |20|

ആ സ്ത്രീ പറഞ്ഞു, 'ഈ മരത്തിൽ നിന്ന് ഒരു അത്ഭുതം ഉരുത്തിരിഞ്ഞുവരുന്നു' എന്ന് പറഞ്ഞു നിശബ്ദയായി.(20)

ਯੌ ਚਿੰਤਾ ਚਿਤ ਬੀਚ ਕਰਿ ਚੜਿਯੋ ਬਿਰਛ ਪਰ ਧਾਇ ॥
yau chintaa chit beech kar charriyo birachh par dhaae |

ആശ്ചര്യത്തോടെ മുഗൾ മരത്തിൽ കയറി.

ਰਤਿ ਮਾਨੀ ਤ੍ਰਿਯ ਨ੍ਰਿਪਤਿ ਕੇ ਸੁਤ ਕੋ ਨਿਕਟ ਬੁਲਾਇ ॥੨੧॥
rat maanee triy nripat ke sut ko nikatt bulaae |21|

അവിടെവെച്ച് ആ സ്ത്രീ രാജകുമാരനുമായി പ്രണയത്തിലായി.(21)

ਅਤਿ ਪੁਕਾਰ ਕਰ ਦ੍ਰਖਤ ਤੇ ਉਤਰਿਯੋ ਨ੍ਰਿਪ ਸੁਤ ਜਾਨਿ ॥
at pukaar kar drakhat te utariyo nrip sut jaan |

രാജകുമാരനോട് ആക്രോശിച്ചുകൊണ്ട് മുഗൾ ഇറങ്ങിവെങ്കിലും, അതിനിടയിൽ, ആ സ്ത്രീ രാജകുമാരനെ ഓടിപ്പോകാൻ പ്രേരിപ്പിച്ചു.

ਉਤਰਤ ਦਿਯੋ ਭਜਾਇ ਤ੍ਰਿਯ ਕਛੂ ਨ ਦੇਖ੍ਯੋ ਆਨਿ ॥੨੨॥
autarat diyo bhajaae triy kachhoo na dekhayo aan |22|

മുഗളിന് അവനെ അവിടെ കണ്ടെത്താനായില്ല.(22)

ਅੜਿਲ ॥
arril |

അറിൾ

ਚਲਿ ਕਾਜੀ ਪੈ ਗਯੋ ਤਾਹਿ ਐਸੇ ਕਹਿਯੋ ॥
chal kaajee pai gayo taeh aaise kahiyo |

(ആ മുഗൾ) ഖാസിയുടെ അടുത്ത് ചെന്ന് ഇപ്രകാരം പറഞ്ഞു

ਏਕ ਰੂਖ ਅਚਰਜ ਕੋ ਆਂਖਿਨ ਮੈ ਲਹਿਯੋ ॥
ek rookh acharaj ko aankhin mai lahiyo |

(എൻ്റെ സ്വന്തം) കണ്ണുകൊണ്ട് ഞാൻ കണ്ടത് ഒരു അത്ഭുതകരമായ ബ്രീച്ചിനെയാണ്.

ਤਾ ਕੋ ਚਲਿ ਕਾਜੀ ਜੂ ਆਪੁ ਨਿਹਾਰਿਯੈ ॥
taa ko chal kaajee joo aap nihaariyai |

ഹേ ഖാസി! നീ തന്നെ പോയി കണ്ടാൽ മതി

ਹੋ ਮੇਰੋ ਚਿਤ ਕੋ ਭਰਮੁ ਸੁ ਆਜੁ ਨਿਵਾਰਿਯੈ ॥੨੩॥
ho mero chit ko bharam su aaj nivaariyai |23|

മുഗൾ ക്വാസിയുടെ അടുത്ത് ചെന്ന്, താൻ ഒരു അത്ഭുത വൃക്ഷം കണ്ടതായി പറഞ്ഞു, 'എൻ്റെ കൂടെ വരൂ, സ്വയം കണ്ടു എൻ്റെ ഭയം നീക്കൂ' (23)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਸੁਨਤ ਬਚਨ ਕਾਜੀ ਉਠਿਯੋ ਸੰਗ ਲਈ ਨਿਜੁ ਨਾਰਿ ॥
sunat bachan kaajee utthiyo sang lee nij naar |

ഇത് കേട്ട് ക്വാസി എഴുന്നേറ്റ് ഭാര്യയെയും കൂട്ടി അവിടേക്ക് നടന്നു.

ਚਲਿ ਆਯੋ ਤਿਹ ਰੂਖ ਤਰ ਲੋਗ ਸੰਗ ਕੋ ਟਾਰਿ ॥੨੪॥
chal aayo tih rookh tar log sang ko ttaar |24|

എല്ലാവരെയും വിട്ട് അവൻ ആ മരത്തിൻ്റെ ചുവട്ടിൽ വന്നു നിന്നു.(24)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ചൗപേ

ਭੇਦਿ ਨਾਰਿ ਸੌ ਸਭ ਤਿਨ ਕਹਿਯੋ ॥
bhed naar sau sabh tin kahiyo |

ആ സ്ത്രീ ഖാസിയുടെ ഭാര്യയോട് മുഴുവൻ കഥയും പറഞ്ഞുകഴിഞ്ഞു

ਤਾ ਪਾਛੇ ਤਿਹ ਦ੍ਰੁਮ ਕੇ ਲਹਿਯੋ ॥
taa paachhe tih drum ke lahiyo |

അവൾക്കും മരം കാണിച്ചു കൊടുത്തു.

ਤਿਨਹੂੰ ਅਪਨੋ ਮਿਤ੍ਰ ਬੁਲਾਇਯੋ ॥
tinahoon apano mitr bulaaeiyo |

ക്വാസിയുടെ ഭാര്യയും കാമുകനെ അവിടെ വിളിച്ചിരുന്നു.

ਰੂਖ ਚਰੇ ਪਿਯ ਭੋਗ ਕਮਾਯੋ ॥੨੫॥
rookh chare piy bhog kamaayo |25|

ഭർത്താവ് മരത്തിന് മുകളിലായിരിക്കുമ്പോൾ അവൾ അവനുമായി പ്രണയത്തിലായി.(25)

ਅੜਿਲ ॥
arril |

Arrii

ਮੋਹਿ ਮੀਰ ਜੋ ਕਹਿਯੋ ਸਤਿ ਮੋ ਜਾਨਿਯੋ ॥
mohi meer jo kahiyo sat mo jaaniyo |

ക്വാസി പറഞ്ഞു, 'മുഗൾ പറഞ്ഞത് സത്യമാണ്.'

ਤਾ ਦਿਨ ਤੇ ਤਿਨ ਮੁਗਲ ਹਿਤੂ ਕਰ ਮਾਨਿਯੋ ॥
taa din te tin mugal hitoo kar maaniyo |

അന്നുമുതൽ അദ്ദേഹം മുഗളരുമായി അടുത്ത സൗഹൃദം സ്ഥാപിച്ചു.

ਤਵਨ ਦਿਵਸ ਤੇ ਕਾਜੀ ਚੇਰੋ ਹ੍ਵੈ ਰਹਿਯੋ ॥
tavan divas te kaajee chero hvai rahiyo |

പകരം, അവൻ അവൻ്റെ ശിഷ്യനായിത്തീർന്നു, എന്തും മുഗൾ ആണെന്ന് സമ്മതിച്ചു

ਹੋ ਸਤਿ ਬਚਨ ਸੋਊ ਭਯੋ ਜੁ ਮੋ ਕੋ ਇਨ ਕਹਿਯੋ ॥੨੬॥
ho sat bachan soaoo bhayo ju mo ko in kahiyo |26|

അത് ശരിയാണെന്ന് പറഞ്ഞു.(26)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹിറ

ਕੋਟ ਕਸਟ ਸ੍ਯਾਨੋ ਸਹਹਿ ਕੈਸੌ ਦਹੈ ਅਨੰਗ ॥
kott kasatt sayaano saheh kaisau dahai anang |

ജ്ഞാനിയായ ഒരു വ്യക്തി, അവൻ വിഷമത്തിലും ലൈംഗികതയിലും എങ്ങനെയായാലും