ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 1149


ਪੁਰ ਜਨ ਚਲਹਿ ਸੰਗਿ ਉਠਿ ਸਬ ਹੀ ॥
pur jan chaleh sang utth sab hee |

നഗരവാസികളെല്ലാം അവനോടൊപ്പം നടക്കാറുണ്ടായിരുന്നു.

ਜਾਨੁਕ ਬਸੇ ਨਾਹਿ ਪੁਰ ਕਬ ਹੀ ॥੩॥
jaanuk base naeh pur kab hee |3|

(അവർ) ഒരിക്കലും നഗരത്തിൽ താമസിച്ചിട്ടില്ലെന്ന് തോന്നുന്നു. 3.

ਜਿਤ ਜਿਤ ਜਾਤ ਕੁਅਰ ਮਗ ਭਯੋ ॥
jit jit jaat kuar mag bhayo |

കുൻവർ ഏതുവഴി കടന്നുപോയാലും

ਜਾਨੁਕ ਬਰਖਿ ਕ੍ਰਿਪਾਬੁਦ ਗਯੋ ॥
jaanuk barakh kripaabud gayo |

(തോന്നുന്നു) കൃപയുടെ തുള്ളികൾ വീണതുപോലെ.

ਲੋਗਨ ਨੈਨ ਲਗੇ ਤਿਹ ਬਾਟੈ ॥
logan nain lage tih baattai |

ആളുകളുടെ കണ്ണുകൾ അവൻ്റെ പാതയിൽ പതിഞ്ഞു.

ਜਾਨੁਕ ਬਿਸਿਖ ਅੰਮ੍ਰਿਤ ਕਹਿ ਚਾਟੈ ॥੪॥
jaanuk bisikh amrit keh chaattai |4|

അസ്ത്രങ്ങൾ (കണ്ണുകളുടെ രൂപത്തിൽ) അമൃത് നക്കുന്നതുപോലെ. 4.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ഇരട്ട:

ਜਿਹ ਜਿਹ ਮਾਰਗ ਕੇ ਬਿਖੈ ਜਾਤ ਕੁਅਰ ਚਲਿ ਸੋਇ ॥
jih jih maarag ke bikhai jaat kuar chal soe |

കുൻവർ കടന്നു പോയിരുന്ന പാത,

ਨੈਨ ਰੰਗੀਲੋ ਸਭਨ ਕੇ ਭੂਮ ਛਬੀਲੀ ਹੋਇ ॥੫॥
nain rangeelo sabhan ke bhoom chhabeelee hoe |5|

(അവിടെ) എല്ലാവരുടെയും മുടി ചുളിവുകൾ വീഴുകയും ദേശം സുന്ദരമാവുകയും ചെയ്യും.5.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ഇരുപത്തിനാല്:

ਬ੍ਰਿਖ ਧੁਜ ਨਗਰ ਸਾਹ ਇਕ ਤਾ ਕੇ ॥
brikh dhuj nagar saah ik taa ke |

ആ നഗരത്തിൽ ബ്രിഖ് ധൂജ് എന്നൊരു രാജാവുണ്ടായിരുന്നു.

ਨਾਗਰਿ ਕੁਅਰਿ ਨਾਰਿ ਗ੍ਰਿਹ ਜਾ ਕੇ ॥
naagar kuar naar grih jaa ke |

ആരുടെ വീട്ടിൽ നഗരി കുവാരി എന്നൊരു സ്ത്രീ ഉണ്ടായിരുന്നു.

ਨਾਗਰਿ ਮਤੀ ਸੁਤਾ ਤਿਹ ਸੋਹੈ ॥
naagar matee sutaa tih sohai |

(അവൻ്റെ) മകൾ നഗ്രി മതിയും അവിടെ ഉണ്ടായിരുന്നു

ਨਗਰਨਿ ਕੇ ਨਾਗਰਨ ਕਹ ਮੋਹੈ ॥੬॥
nagaran ke naagaran kah mohai |6|

നഗരത്തിലെ നാഗരെ (ചതുരന്മാരെ) പോലും അവൾ വശീകരിക്കുമായിരുന്നു. 6.

ਤਿਨ ਵਹੁ ਕੁਅਰ ਦ੍ਰਿਗਨ ਲਹਿ ਪਾਵਾ ॥
tin vahu kuar drigan leh paavaa |

അവൾ (പെൺകുട്ടി) അവനെ ശുദ്ധമായ കണ്ണുകളോടെ കണ്ടു

ਛੋਰਿ ਲਾਜ ਕਹੁ ਨੇਹੁ ਲਗਾਵਾ ॥
chhor laaj kahu nehu lagaavaa |

ലോഡ്ജിലെ നിയമങ്ങൾ ഉപേക്ഷിച്ച് (അവളുമായി) പ്രണയത്തിലായി.

ਮਨ ਮੈ ਅਧਿਕ ਮਤ ਹ੍ਵੈ ਝੂਲੀ ॥
man mai adhik mat hvai jhoolee |

അവൾ മനസ്സിൽ വല്ലാതെ ആടാൻ തുടങ്ങി

ਮਾਤ ਪਿਤਾ ਕੀ ਸਭ ਸੁਧਿ ਭੂਲੀ ॥੭॥
maat pitaa kee sabh sudh bhoolee |7|

മാതാപിതാക്കളുടെ എല്ലാ ശുദ്ധമായ ജ്ഞാനവും മറന്നു.7.

ਜਵਨ ਮਾਰਗ ਨ੍ਰਿਪ ਸੁਤ ਚਲਿ ਆਵੈ ॥
javan maarag nrip sut chal aavai |

രാജ് കുമാർ സഞ്ചരിച്ചിരുന്ന പാത

ਤਹੀ ਕੁਅਰਿ ਸਖਿਯਨ ਜੁਤ ਗਾਵੈ ॥
tahee kuar sakhiyan jut gaavai |

അവിടെ സുഹൃത്തുക്കളോടൊപ്പം കുമാരി പാട്ട് പാടുമായിരുന്നു.

ਚਾਰੁ ਚਾਰੁ ਕਰਿ ਨੈਨ ਨਿਹਾਰੈ ॥
chaar chaar kar nain nihaarai |

സുന്ദരമായ കണ്ണുകളോടെ അവൾ നോക്കി

ਨੈਨ ਸੈਨ ਦੈ ਹਸੈ ਹਕਾਰੈ ॥੮॥
nain sain dai hasai hakaarai |8|

ഒപ്പം കണ്ണ് ആംഗ്യങ്ങളാൽ ചിരിക്കുകയും സംസാരിക്കുകയും ചെയ്യുന്നു. 8.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ഇരട്ട:

ਇਸਕ ਮੁਸਕ ਖਾਸੀ ਖੁਰਕ ਛਿਪਤ ਛਪਾਏ ਨਾਹਿ ॥
eisak musak khaasee khurak chhipat chhapaae naeh |

ഇഷ്‌ക്ക്, മുശാക്ക്, ചുമ, ചൊറി എന്നിവ മറഞ്ഞിരിക്കുമ്പോഴും മറയ്ക്കില്ല.

ਅੰਤ ਪ੍ਰਗਟ ਹ੍ਵੈ ਜਗ ਰਹਹਿ ਸ੍ਰਿਸਟਿ ਸਕਲ ਕੇ ਮਾਹਿ ॥੯॥
ant pragatt hvai jag raheh srisatt sakal ke maeh |9|

അവസാനം, എല്ലാം ലോകത്തിലും സൃഷ്ടിയിലും പ്രത്യക്ഷപ്പെടുന്നു. 9.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ഇരുപത്തിനാല്:

ਪ੍ਰਚੁਰ ਬਾਤ ਇਹ ਭਈ ਨਗਰ ਮੈ ॥
prachur baat ih bhee nagar mai |

ഇത് നഗരത്തിൽ പ്രചാരത്തിലായി

ਚਲਤ ਚਲਤ ਸੁ ਗਈ ਤਿਹ ਘਰ ਮੈ ॥
chalat chalat su gee tih ghar mai |

പതിയെ അവൻ്റെ വീട്ടിൽ എത്തി.

ਤਹ ਤੇ ਹਟਕਿ ਮਾਤ ਪਿਤੁ ਰਾਖੀ ॥
tah te hattak maat pit raakhee |

അവൻ്റെ മാതാപിതാക്കൾ (അവനെ) അവിടെ നിന്ന് വിലക്കി

ਕਟੁ ਕਟੁ ਬਾਤ ਬਦਨ ਤੇ ਭਾਖੀ ॥੧੦॥
katt katt baat badan te bhaakhee |10|

വായിൽ നിന്ന് കയ്പേറിയ വാക്കുകൾ സംസാരിച്ചു. 10.

ਰਾਖਹਿ ਹਟਕਿ ਜਾਨਿ ਨਹਿ ਦੇਹੀ ॥
raakheh hattak jaan neh dehee |

(അവർ) അവനെ വിട്ടയക്കാതെ തടഞ്ഞുനിർത്തും

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਸੌ ਰਛ ਕਰੇਹੀ ॥
bhaat bhaat sau rachh karehee |

ഒപ്പം പരസ്പരം സൂക്ഷിക്കുകയും ചെയ്തു.

ਤਾ ਤੇ ਤਰੁਨਿ ਅਧਿਕ ਦੁਖ ਪਾਵੈ ॥
taa te tarun adhik dukh paavai |

ഇതുമൂലം കുമാരി വളരെ ദുഃഖിതയായിരുന്നു

ਰੋਵਤ ਹੀ ਦਿਨ ਰੈਨਿ ਗਵਾਵੈ ॥੧੧॥
rovat hee din rain gavaavai |11|

ഒപ്പം രാവും പകലും കരഞ്ഞുകൊണ്ട് കഴിച്ചുകൂട്ടി. 11.

ਸੋਰਠਾ ॥
soratthaa |

സോർത്ത:

ਅਰੀ ਬਰੀ ਯਹ ਪ੍ਰੀਤਿ ਨਿਸੁ ਦਿਨ ਹੋਤ ਖਰੀ ਖਰੀ ॥
aree baree yah preet nis din hot kharee kharee |

ഈ കത്തുന്ന സ്നേഹം രാവും പകലും ശക്തമാകുന്നു.

ਜਲ ਸਫਰੀ ਕੀ ਰੀਤਿ ਪੀਯ ਪਾਨਿ ਬਿਛੁਰੇ ਮਰਤ ॥੧੨॥
jal safaree kee reet peey paan bichhure marat |12|

പ്രിയപ്പെട്ടവൻ്റെ വേർപാടിൽ മാത്രം മരിക്കുന്ന വെള്ളത്തിൻ്റെയും മത്സ്യത്തിൻ്റെയും ആചാരം പോലെയാണ് ഇത്. 12.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ഇരട്ട:

ਜੇ ਬਨਿਤਾ ਬਿਰਹਿਨ ਭਈ ਪੰਥ ਬਿਰਹ ਕੋ ਲੇਹਿ ॥
je banitaa birahin bhee panth birah ko lehi |

വിധവയായി മരണത്തിൻ്റെ പാത സ്വീകരിക്കുന്ന സ്ത്രീ,

ਪਲਕ ਬਿਖੈ ਪਿਯ ਕੇ ਨਿਮਿਤ ਪ੍ਰਾਨ ਚਟਕ ਦੈ ਦੇਹਿ ॥੧੩॥
palak bikhai piy ke nimit praan chattak dai dehi |13|

കാമുകനുവേണ്ടി കണ്ണിമവെട്ടുന്ന നിമിഷത്തിൽ അവൾ ജീവൻ ത്യജിക്കുന്നു. 13.

ਭੁਜੰਗ ਛੰਦ ॥
bhujang chhand |

ഭുജംഗ് വാക്യം:

ਲਿਖੀ ਪ੍ਰੇਮ ਪਤ੍ਰੀ ਸਖੀ ਬੋਲਿ ਆਛੀ ॥
likhee prem patree sakhee bol aachhee |

(അവൻ) ജ്ഞാനിയായ ഒരു സ്ത്രീയെ വിളിച്ച് ഒരു പ്രണയലേഖനം എഴുതി,

ਲਗੀ ਪ੍ਰੀਤਿ ਲਾਲਾ ਭਏ ਰਾਮ ਸਾਛੀ ॥
lagee preet laalaa bhe raam saachhee |

ഓ പ്രിയപ്പെട്ടവനേ! രാം സഖി ഹേ (ഞാൻ നിന്നെ പ്രണയിച്ചു).

ਕਹਿਯੋ ਆਜੁ ਜੋ ਮੈ ਨ ਤੋ ਕੌ ਨਿਹਾਰੌ ॥
kahiyo aaj jo mai na to kau nihaarau |

(കൂടാതെ) ഞാൻ ഇന്ന് നിന്നെ കണ്ടില്ലെങ്കിൽ എന്നും പറഞ്ഞു

ਘਰੀ ਏਕ ਮੈ ਵਾਰਿ ਪ੍ਰਾਨਾਨਿ ਡਾਰੌ ॥੧੪॥
gharee ek mai vaar praanaan ddaarau |14|

പിന്നെ ഒരു മണിക്കൂറിനുള്ളിൽ പ്രാണൻ അടിക്കും. 14.

ਕਰੋ ਬਾਲ ਬੇਲੰਬ ਨ ਆਜੁ ਐਯੈ ॥
karo baal belanb na aaj aaiyai |

ഹേ രാജ്ഞി! താമസിക്കരുത്, ഇന്ന് വരൂ

ਇਹਾ ਤੇ ਮੁਝੈ ਕਾਢਿ ਲੈ ਸੰਗ ਜੈਯੈ ॥
eihaa te mujhai kaadt lai sang jaiyai |

എന്നിട്ട് എന്നെ ഇവിടെ നിന്ന് കൊണ്ടുപോകൂ.

ਕਬੈ ਮਾਨੁ ਮਾਨੀ ਕਹਾ ਮਾਨ ਕੀਜੈ ॥
kabai maan maanee kahaa maan keejai |

അല്ലയോ നമസ്കരിക്കുന്നവരേ! ഞാൻ പറയുന്നത് സ്വീകരിക്കുക.