ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 333


ਮੁਰ ਮਾਰਿ ਦਯੋ ਘਟਿਕਾਨ ਕਰੀ ਰਿਪੁ ਜਾ ਸੀਅ ਕੀ ਜੀਯ ਪੀਰ ਹਰੀ ਹੈ ॥
mur maar dayo ghattikaan karee rip jaa seea kee jeey peer haree hai |

മൂർ എന്ന അസുരനെ വധിക്കുകയും കുംഭകരൻ്റെയും ആനയുടെയും ശത്രുവിനെ (ഗ്രഹത്തെ) നശിപ്പിക്കുകയും ചെയ്തവൻ; അപ്പോൾ സീതയുടെ ഹൃദയവേദന അകറ്റിയവൻ

ਸੋ ਬ੍ਰਿਜ ਭੂਮਿ ਬਿਖੈ ਭਗਵਾਨ ਸੁ ਗਊਅਨ ਕੈ ਮਿਸ ਖੇਲ ਕਰੀ ਹੈ ॥੩੯੭॥
so brij bhoom bikhai bhagavaan su gaooan kai mis khel karee hai |397|

സുരൻ എന്ന അസുരനെ വധിക്കുകയും ശത്രുവിനെ വധിക്കുകയും ചെയ്ത അവൻ സീതയുടെ കഷ്ടപ്പാടുകൾ നീക്കി, അതേ ഭഗവാൻ ബ്രജയിൽ ജനിച്ച് പശുക്കളുമായി കളിക്കുന്നു.397.

ਜਾਹਿ ਸਹੰਸ੍ਰ ਫਨੀ ਤਨ ਊਪਰਿ ਸੋਇ ਕਰੀ ਜਲ ਭੀਤਰ ਕ੍ਰੀੜਾ ॥
jaeh sahansr fanee tan aoopar soe karee jal bheetar kreerraa |

ആയിരം തലകളുള്ള ശേഷനാഗത്തിൽ ഇരുന്നുകൊണ്ട് വെള്ളത്തിൽ കളിക്കുന്നവൻ

ਜਾਹਿ ਬਿਭੀਛਨ ਰਾਜ ਦਯੋ ਅਰੁ ਜਾਹਿ ਦਈ ਕੁਪਿ ਰਾਵਨ ਪੀੜਾ ॥
jaeh bibheechhan raaj dayo ar jaeh dee kup raavan peerraa |

മഹാനായ രാവണനെ പീഡിപ്പിക്കുകയും വിഭീഷണന് രാജ്യം നൽകുകയും ചെയ്തവൻ

ਜਾਹਿ ਦਯੋ ਕਰ ਕੈ ਜਗ ਭੀਤਰ ਜੀਵ ਚਰਾਚਰ ਅਉ ਗਜ ਕੀੜਾ ॥
jaeh dayo kar kai jag bheetar jeev charaachar aau gaj keerraa |

���

ਖੇਲਤ ਸੋ ਬ੍ਰਿਜ ਭੂਮਿ ਬਿਖੈ ਜਿਨਿ ਕੀਲ ਸੁਰਾਸੁਰ ਬੀਚ ਝਗੀੜਾ ॥੩੯੮॥
khelat so brij bhoom bikhai jin keel suraasur beech jhageerraa |398|

ദേവന്മാരും അസുരന്മാരും തമ്മിലുള്ള യുദ്ധം കണ്ടിട്ടുള്ളവനും ബ്രജയിൽ കളിക്കുന്നവനുമായ അതേ ഭഗവാൻ തന്നെ.398.

ਬੀਰ ਬਡੇ ਦੁਰਜੋਧਨ ਆਦਿਕ ਜਾਹਿ ਮਰਾਇ ਡਰੇ ਰਨਿ ਛਤ੍ਰੀ ॥
beer badde durajodhan aadik jaeh maraae ddare ran chhatree |

���

ਜਾਹਿ ਮਰਿਯੋ ਸਿਸੁਪਾਲ ਰਿਸੈ ਕਰਿ ਰਾਜਨ ਮੈ ਕ੍ਰਿਸਨੰ ਬਰ ਅਤ੍ਰੀ ॥
jaeh mariyo sisupaal risai kar raajan mai krisanan bar atree |

ക്രോധത്തിൽ ശിശുപാലനെ വധിച്ചവൻ, അതേ വീരനായകൻ ഈ കൃഷ്ണനാണ്

ਖੇਲਤ ਹੈ ਸੋਊ ਗਊਅਨ ਮੈ ਜੋਊ ਹੈ ਜਗ ਕੋ ਕਰਤਾ ਬਧ ਸਤ੍ਰੀ ॥
khelat hai soaoo gaooan mai joaoo hai jag ko karataa badh satree |

അതേ കൃഷ്ണൻ തൻ്റെ പശുക്കളുമായി കളിക്കുന്നു, അതേ കൃഷ്ണൻ ശത്രുക്കളെ കൊല്ലുന്നവനും ലോകത്തിൻ്റെ മുഴുവൻ സ്രഷ്ടാവുമാണ്.

ਆਗਿ ਸੋ ਧੂਮ੍ਰ ਲਪੇਟਤ ਜਿਉ ਫੁਨਿ ਗੋਪ ਕਹਾਵਤ ਹੈ ਇਹ ਛਤ੍ਰੀ ॥੩੯੯॥
aag so dhoomr lapettat jiau fun gop kahaavat hai ih chhatree |399|

അതേ കൃഷ്ണൻ പുകയുടെ നടുവിൽ തീപ്പൊരി പോലെ തിളങ്ങുകയും ക്ഷത്രിയനായിരിക്കുകയും സ്വയം ഗോപൻ എന്ന് വിളിക്കുകയും ചെയ്യുന്നു.399.

ਕਰ ਜੁਧ ਮਰੇ ਇਕਲੇ ਮਧੁ ਕੀਟਭ ਰਾਜੁ ਸਤਕ੍ਰਿਤ ਕੋ ਜਿਹ ਦੀਆ ॥
kar judh mare ikale madh keettabh raaj satakrit ko jih deea |

അവനുമായി യുദ്ധത്തിൽ ഏർപ്പെട്ട്, മധു, കൈതബ് എന്നീ അസുരന്മാരെ വധിക്കുകയും ഇന്ദ്രന് രാജ്യം നൽകുകയും ചെയ്തത് അവനാണ്.

ਕੁੰਭਕਰਨ ਮਰਿਯੋ ਜਿਨਿ ਹੈ ਅਰੁ ਰਾਵਨ ਕੋ ਛਿਨ ਮੈ ਬਧ ਕੀਆ ॥
kunbhakaran mariyo jin hai ar raavan ko chhin mai badh keea |

കുംഭകർണ്ണനും മരിച്ചു, അവനുമായി യുദ്ധം ചെയ്തു, അവൻ ഒരു നിമിഷം കൊണ്ട് രാവണനെ വധിച്ചു

ਰਾਜੁ ਬਿਭੀਛਨ ਦੇ ਕਰਿ ਆਨੰਦ ਅਉਧਿ ਚਲਿਯੋ ਸੰਗਿ ਲੈ ਕਰਿ ਸੀਆ ॥
raaj bibheechhan de kar aanand aaudh chaliyo sang lai kar seea |

വിഭീഷണന് രാജ്യം കൊടുത്ത് സീതയെ കൂട്ടിക്കൊണ്ടുപോയത് അവനാണ്.

ਪਾਪਨ ਕੇ ਬਧ ਕਾਰਨ ਸੋ ਅਵਤਾਰ ਬਿਖੈ ਬ੍ਰਿਜ ਕੇ ਅਬ ਲੀਆ ॥੪੦੦॥
paapan ke badh kaaran so avataar bikhai brij ke ab leea |400|

അവധിലേക്ക് പോയി, ഇപ്പോൾ അവൻ 400 പാപികളെ കൊല്ലാൻ ബ്രജയിൽ അവതരിച്ചു.

ਜੋ ਉਪਮਾ ਹਰਿ ਕੀ ਕਰੀ ਗੋਪਨ ਤਉ ਪਤਿ ਗੋਪਨ ਬਾਤ ਕਹੀ ਹੈ ॥
jo upamaa har kee karee gopan tau pat gopan baat kahee hai |

ഗോപന്മാർ കൃഷ്ണനെ സ്തുതിച്ച അതേ വിധത്തിൽ, ഗോപരാജാവായ നന്ദൻ പറഞ്ഞു.

ਜੋ ਇਹ ਕੋ ਬਲੁ ਆਇ ਕਹਿਯੋ ਗਰਗੈ ਹਮ ਸੋ ਸੋਊ ਬਾਤ ਸਹੀ ਹੈ ॥
jo ih ko bal aae kahiyo garagai ham so soaoo baat sahee hai |

കൃഷ്ണൻ്റെ ശക്തിയെക്കുറിച്ച് താങ്കൾ പറഞ്ഞ വിവരണം വളരെ ശരിയാണ്

ਪੂਤੁ ਕਹਿਯੋ ਬਸੁਦੇਵਹਿ ਕੋ ਦਿਜ ਤਾਹਿ ਮਿਲਿਯੋ ਫੁਨਿ ਮਾਨਿ ਇਹੀ ਹੈ ॥
poot kahiyo basudeveh ko dij taeh miliyo fun maan ihee hai |

പുരോഹിതൻ (പുരോഹിതൻ) അവനെ വാസുദേവിൻ്റെ മകൻ എന്ന് വിളിച്ചു, ഇത് അവൻ്റെ ഭാഗ്യമാണ്.

ਜੋ ਇਹ ਕੋ ਫੁਨਿ ਮਾਰਨ ਆਯੋ ਸੁ ਤਾਹੀ ਕੀ ਦੇਹ ਗਈ ਨ ਰਹੀ ਹੈ ॥੪੦੧॥
jo ih ko fun maaran aayo su taahee kee deh gee na rahee hai |401|

അവനെ കൊല്ലാൻ വന്ന അവൻ തന്നെ ശാരീരികമായി നശിപ്പിക്കപ്പെട്ടു. 401.

ਅਥ ਇੰਦ੍ਰ ਆਇ ਦਰਸਨ ਕੀਆ ਅਰੁ ਬੇਨਤੀ ਕਰਤ ਭਯਾ ॥
ath indr aae darasan keea ar benatee karat bhayaa |

കൃഷ്ണനെ കാണാനും പ്രാർത്ഥിക്കാനും ഇന്ദ്രൻ വരുന്നതിനെക്കുറിച്ചുള്ള വിവരണം ഇപ്പോൾ ആരംഭിക്കുന്നു

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਦਿਨ ਏਕ ਗਏ ਬਨ ਕੋ ਹਰਿ ਜੀ ਮਘਵਾ ਤਜਿ ਮਾਨ ਹਰੀ ਪਹਿ ਆਯੋ ॥
din ek ge ban ko har jee maghavaa taj maan haree peh aayo |

ഒരു ദിവസം, കൃഷ്ണൻ കാട്ടിലേക്ക് പോയപ്പോൾ, അഹങ്കാരം ഉപേക്ഷിച്ച്,

ਪਾਪਨ ਕੇ ਬਖਸਾਵਨ ਕੋ ਹਰਿ ਕੇ ਤਰਿ ਪਾਇਨ ਸੀਸ ਨਿਵਾਯੋ ॥
paapan ke bakhasaavan ko har ke tar paaein sees nivaayo |

ഇന്ദ്രൻ അവൻ്റെ അടുക്കൽ വന്ന് പാപമോചനത്തിനായി കൃഷ്ണൻ്റെ പാദങ്ങളിൽ തല കുനിച്ചു

ਅਉਰ ਕਰੀ ਬਿਨਤੀ ਹਰਿ ਕੀ ਅਤਿ ਹੀ ਤਿਹ ਤੋ ਭਗਵਾਨ ਰਿਝਾਯੋ ॥
aaur karee binatee har kee at hee tih to bhagavaan rijhaayo |

അവൻ കൃഷ്ണനോട് പ്രാർത്ഥിക്കുകയും പ്രസാദിപ്പിക്കുകയും ചെയ്തു: "കർത്താവേ! എനിക്ക് തെറ്റ് പറ്റി

ਚੂਕ ਭਈ ਹਮ ਤੇ ਕਹਿਯੋ ਸਕ੍ਰ ਸੁ ਕੈ ਹਰਿ ਜੀ ਤੁਮ ਕੌ ਨਹਿ ਪਾਯੋ ॥੪੦੨॥
chook bhee ham te kahiyo sakr su kai har jee tum kau neh paayo |402|

നിൻ്റെ അന്ത്യം അറിയാൻ എനിക്ക് കഴിഞ്ഞിട്ടില്ല.402.

ਤੂ ਜਗ ਕੋ ਕਰਤਾ ਕਰੁਨਾਨਿਧਿ ਤੂ ਸਭ ਲੋਗਨ ਕੋ ਕਰਤਾ ਹੈ ॥
too jag ko karataa karunaanidh too sabh logan ko karataa hai |

കാരുണ്യത്തിൻ്റെ നിധി! നീയാണ് ലോകത്തിൻ്റെ സ്രഷ്ടാവ്

ਤੂ ਮੁਰ ਕੋ ਮਰੀਯਾ ਰਿਪੁ ਰਾਵਨ ਭੂਰਿਸਿਲਾ ਤ੍ਰੀਯਾ ਕੋ ਭਰਤਾ ਹੈ ॥
too mur ko mareeyaa rip raavan bhoorisilaa treeyaa ko bharataa hai |

നീ മൂർ എന്ന അസുരൻ്റെ ഘാതകനും രാവണനും പരിശുദ്ധയായ അഹല്യയുടെ രക്ഷകനുമാണ്

ਤੂ ਸਭ ਦੇਵਨ ਕੋ ਪਤਿ ਹੈ ਅਰੁ ਸਾਧਨ ਕੇ ਦੁਖ ਕੋ ਹਰਤਾ ਹੈ ॥
too sabh devan ko pat hai ar saadhan ke dukh ko harataa hai |

നീ എല്ലാ ദൈവങ്ങളുടെയും അധിപനും വിശുദ്ധരുടെ കഷ്ടപ്പാടുകൾ നീക്കുന്നവനുമാകുന്നു

ਜੋ ਤੁਮਰੀ ਕਛੁ ਭੂਲ ਕਰੈ ਤਿਹ ਕੇ ਫੁਨਿ ਤੂ ਤਨ ਕੋ ਮਰਤਾ ਹੈ ॥੪੦੩॥
jo tumaree kachh bhool karai tih ke fun too tan ko marataa hai |403|

കർത്താവേ! നിന്നെ ധിക്കരിക്കുന്നവൻ, നീയാണ് അവൻ്റെ സംഹാരകൻ. 403.

ਸੁਨਿ ਕਾਨ੍ਰਹ ਸਤਕ੍ਰਿਤ ਕੀ ਉਪਮਾ ਤਬ ਕਾਮ ਸੁ ਧੇਨ ਗਊ ਚਲਿ ਆਈ ॥
sun kaanrah satakrit kee upamaa tab kaam su dhen gaoo chal aaee |

കൃഷ്ണനും ഇന്ദ്രനും സംസാരത്തിലേർപ്പെട്ടപ്പോൾ കാമധേനു എന്ന പശു വന്നു

ਆਇ ਕਰੀ ਉਪਮਾ ਹਰਿ ਕੀ ਬਹੁ ਭਾਤਿਨ ਸੋ ਕਬਿ ਸ੍ਯਾਮ ਬਡਾਈ ॥
aae karee upamaa har kee bahu bhaatin so kab sayaam baddaaee |

അവൾ കൃഷ്ണനെ പലവിധത്തിൽ സ്തുതിച്ചുവെന്ന് കവി ശ്യാം പറയുന്നു

ਗਾਵਤ ਹੀ ਗੁਨ ਕਾਨਰ ਕੇ ਇਕ ਕਿੰਕਰ ਆਇ ਗਈ ਹਰਿ ਪਾਈ ॥
gaavat hee gun kaanar ke ik kinkar aae gee har paaee |

കൃഷ്ണനെ സ്തുതിച്ചുകൊണ്ട് അവൾ ഭഗവാനെ സാക്ഷാത്കരിച്ചു

ਸ੍ਯਾਮ ਕਰੋ ਉਪਮਾ ਕਹਿਯੋ ਪਤਿ ਸੋ ਉਪਮਾ ਬਹੁ ਭਾਤਿਨ ਭਾਈ ॥੪੦੪॥
sayaam karo upamaa kahiyo pat so upamaa bahu bhaatin bhaaee |404|

അവളുടെ അംഗീകാരം മനസ്സിനെ പലവിധത്തിൽ വശീകരിച്ചതായി കവി പറയുന്നു.404.

ਕਾਨਰ ਕੇ ਪਗ ਪੂਜਨ ਕੋ ਸਭ ਦੇਵਪੁਰੀ ਤਜਿ ਕੈ ਸੁਰ ਆਏ ॥
kaanar ke pag poojan ko sabh devapuree taj kai sur aae |

എല്ലാ ദേവന്മാരും സ്വർഗം വിട്ട് കൃഷ്ണൻ്റെ പാദങ്ങളിൽ വണങ്ങാൻ അവിടെയെത്തി

ਪਾਇ ਪਰੇ ਇਕ ਪੂਜਤ ਭੇ ਇਕ ਨਾਚ ਉਠੇ ਇਕ ਮੰਗਲ ਗਾਏ ॥
paae pare ik poojat bhe ik naach utthe ik mangal gaae |

ആരോ അവൻ്റെ പാദങ്ങളിൽ തൊടുന്നു, ആരോ പാട്ടുകൾ പാടുകയും നൃത്തം ചെയ്യുകയും ചെയ്യുന്നു

ਸੇਵ ਕਰੈ ਹਰਿ ਕੀ ਹਿਤ ਕੈ ਕਰਿ ਆਵਤ ਕੇਸਰ ਧੂਪ ਜਗਾਏ ॥
sev karai har kee hit kai kar aavat kesar dhoop jagaae |

കുങ്കുമവും ധൂപവും തിരിയും കത്തിക്കുന്ന ശുശ്രൂഷ നടത്താൻ ഒരാൾ വരുന്നു

ਦੈਤਨ ਕੋ ਬਧ ਕੈ ਭਗਵਾਨ ਮਨੋ ਜਗ ਮੈ ਸੁਰ ਫੇਰਿ ਬਸਾਏ ॥੪੦੫॥
daitan ko badh kai bhagavaan mano jag mai sur fer basaae |405|

ലോകത്തിൽ നിന്ന് അസുരന്മാരെ നശിപ്പിക്കാൻ ഭഗവാൻ (കൃഷ്ണൻ) ദേവന്മാരുടെ വാസസ്ഥലമായ ഭൂമി ഉണ്ടാക്കിയതായി തോന്നുന്നു.405.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹ്‌റ

ਦੇਵ ਸਕ੍ਰ ਆਦਿਕ ਸਭੈ ਸਭ ਤਜਿ ਕੈ ਮਨਿ ਮਾਨ ॥
dev sakr aadik sabhai sabh taj kai man maan |

ഇന്ദ്രനെപ്പോലുള്ള എല്ലാ ദേവന്മാരും അവരുടെ മനസ്സിൽ എല്ലാ അഭിമാനവും ഉപേക്ഷിച്ചു

ਹ੍ਵੈ ਇਕਤ੍ਰ ਕਰਨੈ ਲਗੇ ਕ੍ਰਿਸਨ ਉਸਤਤੀ ਬਾਨਿ ॥੪੦੬॥
hvai ikatr karanai lage krisan usatatee baan |406|

ഇന്ദ്രൻ ഉൾപ്പെടെയുള്ള ദേവന്മാർ തങ്ങളുടെ അഹങ്കാരം മറന്ന് കൃഷ്ണനെ സ്തുതിക്കുന്നതിനായി ഒത്തുകൂടി.406.

ਕਬਿਤੁ ॥
kabit |

KABIT

ਪ੍ਰੇਮ ਭਰੇ ਲਾਜ ਕੇ ਜਹਾਜ ਦੋਊ ਦੇਖੀਅਤ ਬਾਰਿ ਭਰੇ ਅਭ੍ਰਨ ਕੀ ਆਭਾ ਕੋ ਧਰਤ ਹੈ ॥
prem bhare laaj ke jahaaj doaoo dekheeat baar bhare abhran kee aabhaa ko dharat hai |

കൃഷ്ണൻ്റെ കണ്ണുകൾ സ്നേഹത്തിൻ്റെ കപ്പൽ പോലെയാണ്, എല്ലാ ആഭരണങ്ങളുടെയും ചാരുത ഉൾക്കൊള്ളുന്നു

ਸੀਲ ਕੇ ਹੈ ਸਿੰਧੁ ਗੁਨ ਸਾਗਰ ਉਜਾਗਰ ਕੇ ਨਾਗਰ ਨਵਲ ਨੈਨ ਦੋਖਨ ਹਰਤ ਹੈ ॥
seel ke hai sindh gun saagar ujaagar ke naagar naval nain dokhan harat hai |

അവർ സൗമ്യതയുടെ സമുദ്രവും, ഗുണങ്ങളുടെ കടലും, ജനങ്ങളുടെ ദുരിതങ്ങൾ നീക്കുന്നവയുമാണ്

ਸਤ੍ਰਨ ਸੰਘਾਰੀ ਇਹ ਕਾਨ੍ਰਹ ਅਵਤਾਰੀ ਜੂ ਕੇ ਸਾਧਨ ਕੋ ਦੇਹ ਦੂਖ ਦੂਰ ਕੋ ਕਰਤ ਹੈ ॥
satran sanghaaree ih kaanrah avataaree joo ke saadhan ko deh dookh door ko karat hai |

കൃഷ്ണൻ്റെ കണ്ണുകൾ ശത്രുക്കളെ കൊല്ലുന്നവരും സന്യാസിമാരുടെ കഷ്ടപ്പാടുകൾ ഇല്ലാതാക്കുന്നവരുമാണ്

ਮਿਤ੍ਰ ਪ੍ਰਤਿਪਾਰਕ ਏ ਜਗ ਕੇ ਉਧਾਰਕ ਹੈ ਦੇਖ ਕੈ ਦੁਸਟ ਜਿਹ ਜੀਯ ਤੇ ਜਰਤ ਹੈ ॥੪੦੭॥
mitr pratipaarak e jag ke udhaarak hai dekh kai dusatt jih jeey te jarat hai |407|

കൃഷ്ണൻ സുഹൃത്തുക്കളെ പരിപാലിക്കുന്നവനും ലോകത്തിൻ്റെ ദയയുള്ള രക്ഷകനുമാണ്, ആരെക്കണ്ട് സ്വേച്ഛാധിപതികൾ അവരുടെ ഹൃദയങ്ങളിൽ വേദനിക്കുന്നു.407.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਕਾਨ੍ਰਹ ਕੋ ਸੀਸ ਨਿਵਾਇ ਸਭੈ ਸੁਰ ਆਇਸੁ ਲੈ ਚਲ ਧਾਮਿ ਗਏ ਹੈ ॥
kaanrah ko sees nivaae sabhai sur aaeis lai chal dhaam ge hai |

എല്ലാ ദേവന്മാരും കൃഷ്ണൻ്റെ അനുവാദം വാങ്ങി തല കുനിച്ച് തങ്ങളുടെ വാസസ്ഥലങ്ങളിലേക്ക് മടങ്ങി

ਗੋਬਿੰਦ ਨਾਮ ਧਰਿਯੋ ਹਰਿ ਕੋ ਇਹ ਤੈ ਮਨ ਆਨੰਦ ਯਾਦ ਭਏ ਹੈ ॥
gobind naam dhariyo har ko ih tai man aanand yaad bhe hai |

അവരുടെ സന്തോഷത്തിൽ, അവർ കൃഷ്ണനെ "ഗോവിന്ദ്" എന്ന് നാമകരണം ചെയ്തു

ਰਾਤਿ ਪਰੇ ਚਲਿ ਕੈ ਭਗਵਾਨ ਸੁ ਡੇਰਨਿ ਆਪਨ ਬੀਚ ਅਏ ਹੈ ॥
raat pare chal kai bhagavaan su dderan aapan beech ae hai |

രാത്രിയായപ്പോൾ കൃഷ്ണനും സ്വന്തം വീട്ടിലേക്ക് മടങ്ങി