ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 1317


ਤਾ ਕੀ ਹਾਥ ਨਾਭਿ ਪਰ ਧਰਾ ॥
taa kee haath naabh par dharaa |

അങ്ങനെ അവൻ അവളുടെ പൊക്കിളിൽ കൈ വച്ചു

ਅਰੁ ਪਦ ਪੰਕਜ ਹਾਥ ਲਗਾਈ ॥
ar pad pankaj haath lagaaee |

എന്നിട്ട് 'പാഡ് പങ്കജ്' (താമര പാദങ്ങൾ) തൊട്ടു.

ਮੁਖ ਨ ਕਹਾ ਕਛੁ ਧਾਮ ਸਿਧਾਈ ॥੬॥
mukh na kahaa kachh dhaam sidhaaee |6|

അവൾ ഒന്നും പറയാതെ വീട്ടിലേക്ക് പോയി. 6.

ਦ੍ਵੈਕ ਘਰੀ ਤਿਨ ਪਰੇ ਬਿਤਾਈ ॥
dvaik gharee tin pare bitaaee |

രണ്ടു മണിക്കൂർ കിടന്നു.

ਰਾਜ ਕੁਅਰ ਕਹ ਪੁਨਿ ਸੁਧਿ ਆਈ ॥
raaj kuar kah pun sudh aaee |

രാജ് കുമാർ ബോധം വീണ്ടെടുത്തു.

ਹਾਹਾ ਸਬਦ ਰਟਤ ਘਰ ਗਯੋ ॥
haahaa sabad rattat ghar gayo |

'ഹായ്' എന്ന് പിറുപിറുത്ത് അയാൾ വീട്ടിലേക്ക് പോയി.

ਖਾਨ ਪਾਨ ਤਬ ਤੇ ਤਜਿ ਦਯੋ ॥੭॥
khaan paan tab te taj dayo |7|

അന്നുമുതൽ തിന്നുകയും കുടിക്കുകയും ചെയ്തു. 7.

ਬਿਰਹੀ ਭਏ ਦੋਊ ਨਰ ਨਾਰੀ ॥
birahee bhe doaoo nar naaree |

രാജ് കുമാരിയും രാജ് കുമാറുമാണ് അവർ

ਰਾਜ ਕੁਅਰ ਅਰੁ ਰਾਜ ਕੁਮਾਰੀ ॥
raaj kuar ar raaj kumaaree |

ആണും പെണ്ണും വേർപിരിഞ്ഞു.

ਹਾਵ ਪਰਸਪਰ ਦੁਹੂਅਨ ਭਯੋ ॥
haav parasapar duhooan bhayo |

രണ്ടിലും സംഭവിച്ചത്

ਸੋ ਮੈ ਕਬਿਤਨ ਮਾਝ ਕਹਿਯੋ ॥੮॥
so mai kabitan maajh kahiyo |8|

അവ ഞാൻ കവിതയിൽ പറഞ്ഞിട്ടുണ്ട്. 8.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയം:

ਉਨ ਕੁੰਕਮ ਟੀਕੋ ਦਯੋ ਨ ਉਤੈ ਇਤ ਤੇਹੂੰ ਨ ਸੇਾਂਦੁਰ ਮਾਗ ਸਵਾਰੀ ॥
aun kunkam tteeko dayo na utai it tehoon na seaandur maag savaaree |

അവിടെ കാവി ടിക്ക ഇട്ടില്ല, ഇവിടെ മാങ്ങിൽ സന്ദൂർ നിറച്ചില്ല.

ਤ੍ਯਾਗਿ ਦਯੋ ਸਭ ਕੋ ਡਰਵਾ ਸਭ ਹੂੰ ਕੀ ਇਤੈ ਤਿਹ ਲਾਜ ਬਿਸਾਰੀ ॥
tayaag dayo sabh ko ddaravaa sabh hoon kee itai tih laaj bisaaree |

(അവൻ) എല്ലാവരുടെയും ഭയം ഉപേക്ഷിച്ചു, ഇവിടെ അവൻ എല്ലാവരുടെയും മര്യാദകൾ മറന്നു.

ਹਾਰ ਤਜੇ ਤਿਨ ਹੇਰਬ ਤੇ ਸਜਨੀ ਲਖਿ ਕੋਟਿ ਹਹਾ ਕਰਿ ਹਾਰੀ ॥
haar taje tin herab te sajanee lakh kott hahaa kar haaree |

(രാജാവ്) അവളെ കണ്ടപ്പോൾ മാല ധരിക്കുന്നത് നിർത്തി, ആ സ്ത്രീ 'ഹായ്' എന്ന് പലതവണ പറഞ്ഞു മടുത്തു.

ਪਾਨ ਤਜੇ ਤੁਮ ਤਾ ਹਿਤ ਪ੍ਰੀਤਮ ਪ੍ਰਾਨ ਤਜੇ ਤੁਮਰੇ ਹਿਤ ਪ੍ਯਾਰੀ ॥੯॥
paan taje tum taa hit preetam praan taje tumare hit payaaree |9|

ഓ പ്രിയപ്പെട്ടവനേ! നിങ്ങൾ അവൾക്കുവേണ്ടി ഭക്ഷണവും പാനീയവും ഉപേക്ഷിച്ചു, (ആ) പ്രിയതമ നിനക്കായി (തൻ്റെ ജീവൻ ത്യജിക്കുവാൻ മനസ്സുവെച്ചിരിക്കുന്നു). 9.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ഇരുപത്തിനാല്:

ਉਤੈ ਕੁਅਰਿ ਕਹ ਕਛੂ ਨ ਭਾਵੈ ॥
autai kuar kah kachhoo na bhaavai |

മറുവശത്ത്, രാജ് കുമാറിന് ഒന്നും ഇഷ്ടമല്ല

ਹਹਾ ਸਬਦ ਦਿਨ ਕਹਤ ਬਿਤਾਵੈ ॥
hahaa sabad din kahat bitaavai |

ഒപ്പം 'ഹായ് ഹായ്' ചെയ്ത് ദിവസം ചിലവഴിക്കും.

ਅੰਨ ਨ ਖਾਤ ਪਿਯਤ ਨਹਿ ਪਾਨੀ ॥
an na khaat piyat neh paanee |

ഭക്ഷണം കഴിക്കുകയോ വെള്ളം കുടിക്കുകയോ ചെയ്യുന്നില്ല.

ਮਿਤ੍ਰ ਹੁਤੋ ਤਿਹ ਤਿਨ ਪਹਿਚਾਨੀ ॥੧੦॥
mitr huto tih tin pahichaanee |10|

ഇത് മനസ്സിലാക്കിയ ഒരു സുഹൃത്ത് അദ്ദേഹത്തിനുണ്ടായിരുന്നു. 10.

ਕੁਅਰ ਬ੍ਰਿਥਾ ਜਿਯ ਕੀ ਤਿਹ ਦਈ ॥
kuar brithaa jiy kee tih dee |

രാജ് കുമാർ തൻ്റെ ചിന്തകളെല്ലാം പറഞ്ഞു

ਇਕ ਤ੍ਰਿਯ ਮੋਹਿ ਦਰਸ ਦੈ ਗਈ ॥
eik triy mohi daras dai gee |

ഒരു സ്ത്രീ എനിക്ക് നൽകപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു.

ਨਾਭ ਪਾਵ ਪਰ ਹਾਥ ਲਗਾਇ ॥
naabh paav par haath lagaae |

അവൻ എൻ്റെ പൊക്കിളിലും കാലിലും തൊട്ടു.

ਫਿਰਿ ਨ ਲਖਾ ਕਹ ਗਈ ਸੁ ਕਾਇ ॥੧੧॥
fir na lakhaa kah gee su kaae |11|

പിന്നെ അവൾ എവിടെ പോയെന്നും ആരാണെന്നും അന്വേഷിക്കരുത്. 11.

ਤਾ ਕੀ ਬਾਤ ਨ ਤਾਹਿ ਪਛਾਨੀ ॥
taa kee baat na taeh pachhaanee |

അവൻ (രാജ് കുമാർ) പറഞ്ഞത് അവന് (മിത്ര) മനസ്സിലായില്ല

ਕਹਾ ਕੁਅਰ ਇਨ ਮੁਝੈ ਬਖਾਨੀ ॥
kahaa kuar in mujhai bakhaanee |

ഈ കന്യക എന്നോട് എന്താണ് പറഞ്ഞത്.

ਪੂਛਿ ਪੂਛਿ ਸਭ ਹੀ ਤਿਹ ਜਾਵੈ ॥
poochh poochh sabh hee tih jaavai |

എല്ലാ ആളുകളും അവനോട് ചോദിക്കാറുണ്ടായിരുന്നു,

ਤਾ ਕੋ ਮਰਮੁ ਨ ਕੋਈ ਪਾਵੈ ॥੧੨॥
taa ko maram na koee paavai |12|

എന്നാൽ അവൻ്റെ രഹസ്യം ആർക്കും മനസ്സിലാക്കാൻ കഴിയില്ല. 12.

ਤਾ ਕੋ ਮਿਤ੍ਰ ਹੁਤੋ ਖਤਰੇਟਾ ॥
taa ko mitr huto khatarettaa |

അദ്ദേഹത്തിന് ഒരു ഛത്രി ('ഖത്രേത') സുഹൃത്ത് ഉണ്ടായിരുന്നു

ਇਸਕ ਮੁਸਕ ਕੇ ਸਾਥ ਲਪੇਟਾ ॥
eisak musak ke saath lapettaa |

ആരാണ് ഇഷ്‌ക് മുഷ്‌കയിൽ മുങ്ങിയത്.

ਕੁਅਰ ਤਵਨ ਪਹਿ ਬ੍ਰਿਥਾ ਸੁਨਾਈ ॥
kuar tavan peh brithaa sunaaee |

കുൻവർ തൻ്റെ ജനനത്തെക്കുറിച്ച് അവളോട് പറഞ്ഞു.

ਸੁਨਤ ਬਾਤ ਸਭ ਹੀ ਤਿਨ ਪਾਈ ॥੧੩॥
sunat baat sabh hee tin paaee |13|

(അവൻ) സംസാരം കേട്ടപ്പോൾ തന്നെ എല്ലാം മനസ്സിലായി. 13.

ਨਾਭ ਮਤੀ ਤਿਹ ਨਾਮ ਪਛਾਨਾ ॥
naabh matee tih naam pachhaanaa |

ആ സ്ത്രീയുടെ പേര് നഭ മതി എന്നാണ് അയാൾ കരുതിയത്

ਜਿਹ ਨਾਭੀ ਕਹ ਹਾਥ ਛੁਆਨਾ ॥
jih naabhee kah haath chhuaanaa |

ആരാണ് അവൻ്റെ നാഭിയിൽ തൊട്ടത്.

ਪਦੁਮਾਵਤੀ ਨਗਰ ਠਹਰਾਯੌ ॥
padumaavatee nagar tthaharaayau |

(അയാൾ) നഗരത്തിൻ്റെ പേര് പത്മാവതി എന്ന് കരുതി,

ਤਾ ਤੇ ਪਦ ਪੰਕਜ ਕਰ ਲਾਯੋ ॥੧੪॥
taa te pad pankaj kar laayo |14|

കാരണം അദ്ദേഹം പങ്കജത്തിൻ്റെ (താമരയുടെ പാദങ്ങൾ) സ്ഥാനം തൊട്ടിരുന്നു. 14.

ਦੋਊ ਚਲੇ ਤਹ ਤੇ ਉਠਿ ਸੋਊ ॥
doaoo chale tah te utth soaoo |

അവർ രണ്ടുപേരും എഴുന്നേറ്റു പോയി.

ਤੀਸਰ ਤਹਾ ਨ ਪਹੂਚਾ ਕੋਊ ॥
teesar tahaa na pahoochaa koaoo |

മറ്റാരും അവിടെ എത്തിയില്ല.

ਪਦੁਮਾਵਤੀ ਨਗਰ ਥਾ ਜਹਾ ॥
padumaavatee nagar thaa jahaa |

പത്മാവതി നഗർ എവിടെയായിരുന്നു?

ਨਾਭ ਮਤੀ ਸੁੰਦਰਿ ਥੀ ਤਹਾ ॥੧੫॥
naabh matee sundar thee tahaa |15|

നഭ മതി എന്നൊരു സുന്ദരി ഉണ്ടായിരുന്നു. 15.

ਪੂਛਤ ਚਲੇ ਤਿਸੀ ਪੁਰ ਆਏ ॥
poochhat chale tisee pur aae |

അവൻ തൻ്റെ നഗരത്തോട് ചോദിച്ചു

ਪਦੁਮਾਵਤੀ ਨਗਰ ਨਿਯਰਾਏ ॥
padumaavatee nagar niyaraae |

പത്മാവതി നഗറിനടുത്തെത്തി.

ਮਾਲਿਨਿ ਹਾਰ ਗੁਹਤ ਥੀ ਜਹਾ ॥
maalin haar guhat thee jahaa |

ഒരു മാലൻ മാല ഇക്കിളിപ്പെടുത്തുന്നിടത്ത്,

ਪ੍ਰਾਪਤਿ ਭਏ ਕੁਅਰ ਜੁਤ ਤਹਾ ॥੧੬॥
praapat bhe kuar jut tahaa |16|

അവർ കന്യകമാരോടൊപ്പം അവിടെയെത്തി. 16.

ਏਕ ਮੁਹਰ ਮਾਲਨਿ ਕਹ ਦਿਯੋ ॥
ek muhar maalan kah diyo |

മാലന് ഒരു സ്റ്റാമ്പ് നൽകി

ਹਾਰ ਗੁਹਨ ਤਿਹ ਨ੍ਰਿਪ ਸੁਤ ਲਿਯੋ ॥
haar guhan tih nrip sut liyo |

രാജ്കുമാർ ഇയാളുടെ കൈയിൽ നിന്ന് മാല വാങ്ങി.

ਲਿਖਿ ਪਤ੍ਰੀ ਤਾ ਮਹਿ ਗੁਹਿ ਡਾਰੀ ॥
likh patree taa meh guhi ddaaree |

ഒരു കത്ത് എഴുതി അതിൽ ഒട്ടിച്ചു,