ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 495


ਪਤੀਆ ਦੈ ਕੋਊ ਭੇਜ ਹੋਂ ਪ੍ਰਭ ਦੈ ਹੈ ਸੁਧਿ ਜਾਇ ॥੧੯੭੩॥
pateea dai koaoo bhej hon prabh dai hai sudh jaae |1973|

ആരെങ്കിലും മുഖേന ഒരു കത്ത് അയയ്ക്കാൻ ശ്രമിക്കാം, അത് കൃഷ്ണനെ അറിയിച്ചേക്കാം. ”1973.

ਇਹ ਚਿੰਤਾ ਕਰਿ ਚਿਤ ਬਿਖੈ ਇਕ ਦਿਜ ਲਯੋ ਬੁਲਾਇ ॥
eih chintaa kar chit bikhai ik dij layo bulaae |

ഈ ചിന്തയിൽ ഒരു ബ്രാഹ്മണനെ വിളിച്ചു

ਬਹੁ ਧਨੁ ਦੈ ਤਾ ਕੋ ਕਹਿਓ ਪ੍ਰਭ ਦੇ ਪਤੀਆ ਜਾਇ ॥੧੯੭੪॥
bahu dhan dai taa ko kahio prabh de pateea jaae |1974|

ഈ ചിന്ത മനസ്സിൽ സൂക്ഷിച്ചുകൊണ്ട്, അവർ ഒരു ബ്രാഹ്മണനെ വിളിച്ച് നല്ല പണം നൽകി, കത്ത് കൃഷ്ണനിലേക്ക് കൊണ്ടുപോകാൻ ആവശ്യപ്പെട്ടു.1974.

ਰੁਕਮਿਨੀ ਪਾਤੀ ਪਠੀ ਕਾਨ੍ਰਹ ਪ੍ਰਤਿ ॥
rukaminee paatee patthee kaanrah prat |

രുക്മണി കൃഷ്ണനുള്ള കത്ത്:

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਲੋਚਨ ਚਾਰੁ ਬਿਚਾਰ ਕਰੋ ਜਿਨਿ ਬਾਚਤ ਹੀ ਪਤੀਆ ਉਠਿ ਧਾਵਹੁ ॥
lochan chaar bichaar karo jin baachat hee pateea utth dhaavahu |

“അല്ലയോ ആകർഷകമായ കണ്ണുകളുള്ളവനേ! കൂടുതൽ ചിന്തകളിൽ മുഴുകരുത്, കത്ത് വായിച്ചുകഴിഞ്ഞാൽ ഉടൻ വരൂ

ਆਵਤ ਹੈ ਸਿਸਪਾਲ ਇਤੈ ਮੁਹਿ ਬ੍ਯਾਹਨ ਕਉ ਪ੍ਰਭ ਢੀਲ ਨ ਲਾਵਹੁ ॥
aavat hai sisapaal itai muhi bayaahan kau prabh dteel na laavahu |

ശിശുപാലൻ എന്നെ വിവാഹം കഴിക്കാൻ വരുന്നു, അതിനാൽ നിങ്ങൾ ചെറിയ താമസം പോലും ഒഴിവാക്കണം

ਮਾਰਿ ਇਨੈ ਮੁਹਿ ਜੀਤਿ ਪ੍ਰਭੂ ਚਲੋ ਦ੍ਵਾਰਵਤੀ ਜਗ ਮੈ ਜਸੁ ਪਾਵਹੁ ॥
maar inai muhi jeet prabhoo chalo dvaaravatee jag mai jas paavahu |

“അവനെ കൊന്ന് എന്നെ കീഴടക്കി, എന്നെ ദ്വാരകയിലേക്ക് കൊണ്ടുപോയി ലോകത്തിൽ അംഗീകാരം നേടൂ

ਮੋਰੀ ਦਸਾ ਸੁਨਿ ਕੈ ਸਭ ਯੌ ਕਬਿ ਸ੍ਯਾਮ ਕਹੈ ਕਰਿ ਪੰਖਨ ਆਵਹੁ ॥੧੯੭੫॥
moree dasaa sun kai sabh yau kab sayaam kahai kar pankhan aavahu |1975|

എൻ്റെ ഈ ദുരവസ്ഥ കേട്ട്, നിങ്ങളുടെ ശരീരത്തിൽ ചിറകുകൾ ഉറപ്പിച്ച് എൻ്റെ നേരെ പറക്കുന്നു. ”1975.

ਹੇ ਪਤਿ ਚਉਦਹਿ ਲੋਕਨ ਕੇ ਸੁਨੀਐ ਚਿਤ ਦੈ ਜੁ ਸੰਦੇਸ ਕਹੇ ਹੈ ॥
he pat chaudeh lokan ke suneeai chit dai ju sandes kahe hai |

“പതിന്നാലു ലോകങ്ങളുടെയും നാഥാ! ദയവായി എൻ്റെ സന്ദേശം ശ്രദ്ധയോടെ കേൾക്കുക

ਤੇਰੇ ਬਿਨਾ ਸੁ ਅਹੰ ਅਰੁ ਕ੍ਰੋਧੁ ਬਢਿਓ ਸਭ ਆਤਮੇ ਤੀਨ ਬਹੇ ਹੈ ॥
tere binaa su ahan ar krodh badtio sabh aatame teen bahe hai |

നിങ്ങളൊഴികെ എല്ലാവരുടെയും ആത്മാവിൽ അഹങ്കാരവും ദേഷ്യവും വർദ്ധിച്ചു

ਯੌ ਸੁਨੀਐ ਤਿਪੁਰਾਰਿ ਤੇ ਆਦਿਕ ਚਿਤ ਬਿਖੈ ਕਬਹੂੰ ਨ ਚਹੇ ਹੈ ॥
yau suneeai tipuraar te aadik chit bikhai kabahoon na chahe hai |

“മൂന്നു ലോകങ്ങളുടെയും നാഥനും സംഹാരകനുമായ ദൈവമേ! എൻ്റെ അച്ഛനും സഹോദരനും ആഗ്രഹിക്കുന്നത് ഞാൻ ഒരിക്കലും ആഗ്രഹിക്കുന്നില്ല

ਬਾਚਤ ਹੀ ਪਤੀਯਾ ਉਠਿ ਆਵਹੁ ਜੂ ਬ੍ਯਾਹ ਬਿਖੈ ਦਿਨ ਤੀਨ ਰਹੇ ਹੈ ॥੧੯੭੬॥
baachat hee pateeyaa utth aavahu joo bayaah bikhai din teen rahe hai |1976|

ദയവു ചെയ്ത് ഈ കത്ത് വായിക്കൂ, കാരണം വിവാഹത്തിന് ഇനി മൂന്ന് ദിവസം മാത്രം.'' 1976.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹ്‌റ

ਤੀਨ ਬ੍ਯਾਹ ਮੈ ਦਿਨ ਰਹੇ ਇਉ ਕਹੀਐ ਦਿਜ ਗਾਥ ॥
teen bayaah mai din rahe iau kaheeai dij gaath |

ഹേ ബ്രഹ്മാ! ഈ രീതിയിൽ, വിവാഹത്തിന് മൂന്ന് ദിവസം മാത്രമേ അവശേഷിക്കുന്നുള്ളൂ.

ਤਜਿ ਬਿਲੰਬ ਆਵਹੁ ਪ੍ਰਭੂ ਪਤੀਆ ਪੜਿ ਦਿਜ ਸਾਥ ॥੧੯੭੭॥
taj bilanb aavahu prabhoo pateea parr dij saath |1977|

“ഹേ ബ്രാഹ്മണ! വിവാഹത്തിന് ഇനി മൂന്ന് ദിവസമേ ബാക്കിയുള്ളൂ എന്ന് ദയവുചെയ്ത് (കൃഷ്ണനോട്) പറയുക. ദയവായി ഈ ബ്രാഹ്മണനോടൊപ്പം താമസിക്കാതെ വരൂ.1977.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਅਉ ਜਦੁਬੀਰ ਸੋ ਯੌ ਕਹੀਯੋ ਤੁਮਰੇ ਬਿਨੁ ਦੇਖਿ ਨਿਸਾ ਡਰੁ ਆਵੈ ॥
aau jadubeer so yau kaheeyo tumare bin dekh nisaa ddar aavai |

രാത്രിയിൽ നിന്നെ കാണാതെ ഭയമാണ് എന്ന് ശ്രീകൃഷ്ണനോട് പറയുക.

ਬਾਰ ਹੀ ਬਾਰ ਅਤਿ ਆਤੁਰ ਹ੍ਵੈ ਤਨ ਤਿਆਗਿ ਕਹਿਯੋ ਜੀਅ ਮੋਰ ਪਰਾਵੈ ॥
baar hee baar at aatur hvai tan tiaag kahiyo jeea mor paraavai |

"കൃഷ്ണനോട് പറയൂ, അവനില്ലാതെ എനിക്ക് രാത്രി മുഴുവൻ ഭയം തോന്നുന്നുവെന്നും എൻ്റെ ആത്മാവ് അത്യധികം പ്രക്ഷുബ്ധമായി, ശരീരം വിടാൻ ആഗ്രഹിക്കുന്നുവെന്നും:

ਪ੍ਰਾਚੀ ਪ੍ਰਤਛ ਭਯੋ ਸਸਿ ਪੂਰਨ ਸੋ ਹਮ ਕੋ ਅਤਿਸੈ ਕਰਿ ਤਾਵੈ ॥
praachee pratachh bhayo sas pooran so ham ko atisai kar taavai |

കിഴക്കുനിന്നും ഉദിച്ചുയരുന്ന പൂർണചന്ദ്രൻ എന്നെ വല്ലാതെ പൊള്ളിക്കുന്നു.

ਮੈਨ ਮਨੋ ਮੁਖ ਆਰੁਨ ਕੈ ਤੁਮਰੇ ਬਿਨੁ ਆਇ ਹਮੋ ਡਰ ਪਾਵੈ ॥੧੯੭੮॥
main mano mukh aarun kai tumare bin aae hamo ddar paavai |1978|

"കിഴക്ക് ഉദിച്ച ചന്ദ്രൻ നീയില്ലാതെ എന്നെ കത്തിക്കുന്നു, സ്നേഹത്തിൻ്റെ ദൈവത്തിൻ്റെ ചുവന്ന മുഖം എന്നെ ഭയപ്പെടുത്തുന്നു." 1978.

ਲਾਗਿ ਰਹਿਓ ਤੁਹਿ ਓਰਹਿ ਸ੍ਯਾਮ ਜੂ ਮੈ ਇਹ ਬੇਰ ਘਨੀ ਹਟ ਕੇ ॥
laag rahio tuhi oreh sayaam joo mai ih ber ghanee hatt ke |

“ഹേ കൃഷ്ണാ! നിയന്ത്രിച്ചു നിർത്തിയിട്ടും എൻ്റെ മനസ്സ് വീണ്ടും വീണ്ടും നിന്നിലേക്ക് തിരിയുന്നു, നിങ്ങളുടെ ആകർഷകമായ ഓർമ്മയിൽ കുടുങ്ങിക്കിടക്കുന്നു

ਘਨਿ ਸ੍ਯਾਮ ਕੀ ਬੰਕ ਬਿਲੋਕਨ ਫਾਸ ਕੇ ਸੰਗਿ ਫਸੇ ਸੁ ਨਹੀ ਛੁਟਕੇ ॥
ghan sayaam kee bank bilokan faas ke sang fase su nahee chhuttake |

ഒരു ലക്ഷം തവണ ഞാൻ ഉപദേശിച്ചിട്ടും അത് സ്വീകരിക്കുന്നില്ല

ਨਹੀ ਨੈਕੁ ਮੁਰਾਏ ਮੁਰੈ ਹਮਰੇ ਤੁਹਿ ਮੂਰਤਿ ਹੇਰਨ ਹੀ ਅਟਕੇ ॥
nahee naik muraae murai hamare tuhi moorat heran hee attake |

“നിങ്ങളുടെ ഛായാചിത്രത്തിൽ നിന്ന് അചഞ്ചലമായി

ਕਬਿ ਸ੍ਯਾਮ ਭਨੇ ਸੰਗਿ ਲਾਜ ਕੇ ਆਜ ਭਏ ਦੋਊ ਨੈਨ ਬਟਾ ਨਟ ਕੇ ॥੧੯੭੯॥
kab sayaam bhane sang laaj ke aaj bhe doaoo nain battaa natt ke |1979|

ലജ്ജ കാരണം എൻ്റെ രണ്ട് കണ്ണുകളും ഒരു അക്രോബാറ്റ് പോലെ അവരുടെ സ്ഥാനത്ത് സ്ഥിരമായി. ”1979.

ਸਾਜ ਦਯੋ ਰਥ ਬਾਮਨ ਕੋ ਬਹੁਤੈ ਧਨੁ ਦੈ ਤਿਹ ਚਿਤ ਬਢਾਯੋ ॥
saaj dayo rath baaman ko bahutai dhan dai tih chit badtaayo |

(രുക്മണി) ബ്രാഹ്മണന് ഒരു രഥം നൽകുകയും ധാരാളം പണം നൽകുകയും ചെയ്തു.

ਸ੍ਰੀ ਬ੍ਰਿਜਨਾਥ ਲਿਆਵਨ ਕਾਜ ਪਠਿਯੋ ਚਿਤ ਮੈ ਤਿਨ ਹੂੰ ਸੁਖੁ ਪਾਯੋ ॥
sree brijanaath liaavan kaaj patthiyo chit mai tin hoon sukh paayo |

കൃഷ്ണനെ കൊണ്ടുവന്നതിന് രഥവും പണവും പ്രോത്സാഹനവും നൽകി ബ്രാഹ്മണനെ അയച്ചതിനുശേഷം എല്ലാവർക്കും സുഖമായി

ਯੌ ਸੋਊ ਲੈ ਪਤੀਯਾ ਕੋ ਚਲਿਯੋ ਸੁ ਪ੍ਰਬੰਧ ਕਥਾ ਕਹਿ ਸ੍ਯਾਮ ਸੁਨਾਯੋ ॥
yau soaoo lai pateeyaa ko chaliyo su prabandh kathaa keh sayaam sunaayo |

അങ്ങനെ കത്തുമായി പോയി. കവി ശ്യാം ഈ ക്രമീകരണം കഥയായി പറഞ്ഞിട്ടുണ്ട്.

ਮਾਨਹੁ ਪਉਨ ਕੇ ਗਉਨ ਹੂੰ ਤੇ ਸੁ ਸਿਤਾਬ ਦੈ ਸ੍ਰੀ ਜਦੁਬੀਰ ਪੈ ਆਯੋ ॥੧੯੮੦॥
maanahu paun ke gaun hoon te su sitaab dai sree jadubeer pai aayo |1980|

1980-ൽ കൃഷ്‌ണൻ്റെ സ്ഥാനത്ത് എത്താൻ ചിറകിൻ്റെ വേഗതയേക്കാൾ വേഗത്തിലാണ് കത്തും എടുത്ത് അദ്ദേഹം പോയത്.

ਸ੍ਰੀ ਬ੍ਰਿਜਨਾਥ ਕੋ ਬਾਸ ਜਹਾ ਸੁ ਕਹੈ ਕਬਿ ਸ੍ਯਾਮ ਪੁਰੀ ਅਤਿ ਨੀਕੀ ॥
sree brijanaath ko baas jahaa su kahai kab sayaam puree at neekee |

കവി ശ്യാം പറയുന്നു, ശ്രീകൃഷ്ണൻ വസിച്ചിരുന്ന (ആ) നഗരം വളരെ മനോഹരമായിരുന്നു.

ਬਜ੍ਰ ਖਚੇ ਅਰੁ ਲਾਲ ਜਵਾਹਿਰ ਜੋਤਿ ਜਗੈ ਅਤਿ ਹੀ ਸੁ ਮਨੀ ਕੀ ॥
bajr khache ar laal javaahir jot jagai at hee su manee kee |

കൃഷ്ണൻ്റെ വസതിയുടെ നഗരം അതിമനോഹരമായിരുന്നു, നാല് വശത്തും മുത്തുകളും മാണിക്യങ്ങളും ആഭരണങ്ങളും തിളങ്ങുന്ന വിളക്കുകൾ കൊണ്ട് പതിച്ചിരുന്നു.

ਕਉਨ ਸਰਾਹ ਕਰੈ ਤਿਹ ਕੀ ਤੁਮ ਹੀ ਨ ਕਹੋ ਐਸੀ ਬੁਧਿ ਕਿਸੀ ਕੀ ॥
kaun saraah karai tih kee tum hee na kaho aaisee budh kisee kee |

ആർക്കാണ് അവരെ പ്രശംസിക്കാൻ കഴിയുക, നിങ്ങൾ എന്നോട് പറയൂ, ആർക്കാണ് അത്തരം ജ്ഞാനം ഉള്ളതെന്ന്.

ਸੇਸ ਨਿਸੇਸ ਜਲੇਸ ਕੀ ਅਉਰ ਸੁਰੇਸ ਪੁਰੀ ਜਿਹ ਅਗ੍ਰਜ ਫੀਕੀ ॥੧੯੮੧॥
ses nises jales kee aaur sures puree jih agraj feekee |1981|

1981-ൽ ദ്വാരക നഗരത്തിന് മുമ്പിൽ ശേഷനാഗ, ചന്ദ്ര, വരുണ, ഇന്ദ്രൻ എന്നീ പ്രദേശങ്ങൾ വിളറിയതായി കാണപ്പെട്ടതിനാൽ ആ നഗരത്തെക്കുറിച്ചുള്ള വിവരണം എല്ലാവർക്കും അതീതമാണ്.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ദോഹ്‌റ

ਐਸੀ ਪੁਰੀ ਨਿਹਾਰ ਕੈ ਅਤਿ ਚਿਤਿ ਹਰਖ ਬਢਾਇ ॥
aaisee puree nihaar kai at chit harakh badtaae |

അങ്ങനെയുള്ള ഒരു നഗരം കണ്ട് (അവൻ്റെ) മനസ്സിൽ അത്യധികം സന്തോഷിച്ചു.

ਸ੍ਰੀ ਬ੍ਰਿਜਪਤਿ ਕੋ ਗ੍ਰਿਹ ਜਹਾ ਤਹਿ ਦਿਜ ਪਹੁਚਿਓ ਜਾਇ ॥੧੯੮੨॥
sree brijapat ko grih jahaa teh dij pahuchio jaae |1982|

നഗരം കണ്ട് അങ്ങേയറ്റം സന്തുഷ്ടനായ ബ്രാഹ്മണൻ കൃഷ്ണൻ്റെ കൊട്ടാരത്തിലെത്തി.1982.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਦੇਖਤ ਹੀ ਬ੍ਰਿਜਨਾਥ ਦਿਜੋਤਮ ਠਾਢ ਭਯੋ ਉਠਿ ਆਗੇ ਬੁਲਾਯੋ ॥
dekhat hee brijanaath dijotam tthaadt bhayo utth aage bulaayo |

ബ്രാഹ്മണനെ കണ്ട കൃഷ്ണൻ എഴുന്നേറ്റ് അവനെ വിളിച്ചു

ਲੈ ਦਿਜੈ ਆਗੈ ਧਰੀ ਪਤੀਆ ਤਿਹ ਬਾਚਤ ਹੀ ਪ੍ਰਭ ਜੀ ਸੁਖ ਪਾਯੋ ॥
lai dijai aagai dharee pateea tih baachat hee prabh jee sukh paayo |

ബ്രാഹ്മണൻ കത്ത് അവൻ്റെ മുമ്പിൽ വെച്ചു, അത് വായിച്ച് കൃഷ്ണൻ അത്യന്തം സന്തോഷിച്ചു

ਸ੍ਯੰਦਨ ਸਾਜਿ ਚੜਿਓ ਅਪੁਨੇ ਸੋਊ ਸੰਗਿ ਲਯੋ ਮਨੋ ਪਉਨ ਹ੍ਵੈ ਧਾਯੋ ॥
sayandan saaj charrio apune soaoo sang layo mano paun hvai dhaayo |

രഥം അലങ്കരിച്ച് (അതിൽ കയറ്റി) അവനെ (ബ്രാഹ്മണനെ) കൂട്ടിക്കൊണ്ടു (അങ്ങനെ പോയി) അവൻ ഒരു കാറ്റിൻ്റെ രൂപത്തിൽ ഓടിപ്പോയതുപോലെ.

ਮਾਨੋ ਛੁਧਾਤਰੁ ਹੋਇ ਅਤਿ ਹੀ ਮ੍ਰਿਗ ਝੁੰਡ ਤਕੈ ਉਠਿ ਕੇਹਰਿ ਆਯੋ ॥੧੯੮੩॥
maano chhudhaatar hoe at hee mrig jhundd takai utth kehar aayo |1983|

അവൻ തൻ്റെ രഥത്തിൽ കയറി വിശന്നുവലഞ്ഞ സിംഹത്തെപ്പോലെ മാൻകൂട്ടത്തെ പിന്തുടരുന്നതുപോലെ ചിറകിൻ്റെ വേഗതയിൽ നീങ്ങി.1983.

ਇਤ ਸ੍ਯਾਮ ਜੂ ਸ੍ਯੰਦਨ ਸਾਜਿ ਚੜਿਯੋ ਉਤ ਲੈ ਸਿਸੁਪਾਲ ਘਨੋ ਦਲੁ ਆਯੋ ॥
eit sayaam joo sayandan saaj charriyo ut lai sisupaal ghano dal aayo |

ഇക്കരെ കൃഷ്ണൻ തൻ്റെ രഥത്തിൽ പോയി, മറുവശത്ത് ശിശുപാലൻ നല്ലൊരു സൈന്യത്തോടൊപ്പം എത്തി.

ਆਵਤ ਸੋ ਇਨ ਹੂੰ ਸੁਨਿ ਕੈ ਪੁਰ ਦ੍ਵਾਰ ਬਜਾਰ ਜੁ ਥੇ ਸੁ ਬਨਾਯੋ ॥
aavat so in hoon sun kai pur dvaar bajaar ju the su banaayo |

ശിശുപാലിൻ്റെയും രുക്മിയുടെയും വരവറിഞ്ഞ് നഗരത്തിൽ പ്രത്യേക കവാടങ്ങൾ സ്ഥാപിച്ച് അലങ്കരിച്ചു.

ਸੈਨ ਬਨਾਇ ਭਲੀ ਇਤ ਤੇ ਰੁਕਮਾਦਿਕ ਆਗੇ ਤੇ ਲੈਨ ਕਉ ਧਾਯੋ ॥
sain banaae bhalee it te rukamaadik aage te lain kau dhaayo |

അദ്ദേഹത്തെ സ്വീകരിക്കാൻ സൈന്യത്തോടൊപ്പം മറ്റുള്ളവരും വന്നു

ਸ੍ਯਾਮ ਭਨੈ ਸਭ ਹੀ ਭਟਵਾ ਅਪਨੇ ਮਨ ਮੈ ਅਤਿ ਹੀ ਸੁਖੁ ਪਾਯੋ ॥੧੯੮੪॥
sayaam bhanai sabh hee bhattavaa apane man mai at hee sukh paayo |1984|

കവി ശ്യാമിൻ്റെ അഭിപ്രായത്തിൽ, എല്ലാ പോരാളികളും അവരുടെ മനസ്സിൽ അങ്ങേയറ്റം സന്തുഷ്ടരായിരുന്നു.1984.

ਅਉਰ ਬਡੇ ਨ੍ਰਿਪ ਆਵਤ ਭੇ ਚਤੁਰੰਗ ਚਮੂੰ ਸੁ ਘਨੀ ਸੰਗਿ ਲੈ ਕੇ ॥
aaur badde nrip aavat bhe chaturang chamoon su ghanee sang lai ke |

ഇനിയും പല രാജാക്കന്മാരും ചതുരംഗനിയുടെ ഒരു വലിയ സൈന്യത്തെ കൊണ്ടുവന്നിട്ടുണ്ട്.

ਹੇਰਨ ਬ੍ਯਾਹ ਰੁਕੰਮਨਿ ਕੋ ਅਤਿ ਹੀ ਚਿਤ ਮੈ ਸੁ ਹੁਲਾਸ ਬਢੈ ਕੈ ॥
heran bayaah rukaman ko at hee chit mai su hulaas badtai kai |

മറ്റു പല രാജാക്കന്മാരും തങ്ങളുടെ നാൽവർണ്ണ സൈന്യവുമായി അവിടെയെത്തി, സന്തോഷിച്ചു, റുമ്മാനിയുടെ കല്യാണം കാണാൻ അവിടെ എത്തി.

ਭੇਰਿ ਘਨੀ ਸਹਨਾਇ ਸਿੰਗੇ ਰਨ ਦੁੰਦਭਿ ਅਉ ਤੁਰਹੀਨ ਬਜੈ ਕੈ ॥
bher ghanee sahanaae singe ran dundabh aau turaheen bajai kai |

(അവർ) ധാരാളം മണികളും, മണികളും, കാഹളങ്ങളും, കാഹളങ്ങളും, കാഹളങ്ങളും കൊണ്ട് വന്നിരിക്കുന്നു.