ശ്രീ ദസം ഗ്രന്ഥ്

പേജ് - 311


ਹੋਇ ਪ੍ਰਸੰਨਿ ਤਹਾ ਹਰਿ ਜੀ ਜੁ ਗਏ ਮਿਲ ਕੈ ਤਟ ਪੈ ਸਰ ਭਾਰੇ ॥
hoe prasan tahaa har jee ju ge mil kai tatt pai sar bhaare |

കൃഷ്ണൻ സന്തുഷ്ടനായി, എല്ലാവരേയും അനുഗമിച്ച്, ആ ടാങ്കിൻ്റെ തീരത്തേക്ക് പോയി

ਕੈ ਬਲ ਤੋ ਮੁਸਲੀ ਤਨ ਕੋ ਤਰੁ ਤੇ ਫਰ ਬੂੰਦਨ ਜਿਉ ਧਰਿ ਡਾਰੇ ॥
kai bal to musalee tan ko tar te far boondan jiau dhar ddaare |

ഭൂമിയിലെ തുള്ളികൾ പോലെ വീണ ആ മരത്തിൻ്റെ പഴങ്ങൾ ബൽറാം തട്ടിമാറ്റി

ਧੇਨਕ ਕ੍ਰੋਧ ਮਹਾ ਕਰ ਕੈ ਦੋਊ ਪਾਇ ਹ੍ਰਿਦੇ ਤਿਹ ਸਾਥ ਪ੍ਰਹਾਰੇ ॥
dhenak krodh mahaa kar kai doaoo paae hride tih saath prahaare |

അത്യധികം ക്രോധത്തോടെ ധേനുക എന്ന രാക്ഷസൻ തൻ്റെ നെഞ്ചിൽ രണ്ടു കാലുകൾ കൊണ്ടും അടിച്ചു.

ਗੋਡਨ ਤੇ ਗਹਿ ਫੈਕ ਦਯੋ ਹਰਿ ਜਿਉ ਸਿਰ ਤੇ ਗਹਿ ਕੂਕਰ ਮਾਰੇ ॥੧੯੯॥
goddan te geh faik dayo har jiau sir te geh kookar maare |199|

എന്നാൽ കൃഷ്ണൻ അവൻ്റെ കാലുകൾ പിടിച്ച് ഒരു നായയെപ്പോലെ അവനെ എറിഞ്ഞു.199.

ਕ੍ਰੋਧ ਭਈ ਧੁਜਨੀ ਤਿਹ ਕੀ ਪਤਿ ਜਾਨ ਹਤਿਓ ਇਨ ਊਪਰਿ ਆਈ ॥
krodh bhee dhujanee tih kee pat jaan hatio in aoopar aaee |

അപ്പോൾ ആ രാക്ഷസൻ്റെ സൈന്യം, തങ്ങളുടെ സൈന്യാധിപനെ കൊന്നതായി കണക്കാക്കി,

ਗਾਇ ਕੋ ਰੂਪ ਧਰਿਓ ਸਭ ਹੀ ਤਬ ਹੀ ਖੁਰ ਸੋ ਧਰਿ ਧੂਰਿ ਉਚਾਈ ॥
gaae ko roop dhario sabh hee tab hee khur so dhar dhoor uchaaee |

പശുക്കളുടെ രൂപം ധരിച്ച്, കടുത്ത ക്രോധത്തോടെ, പൊടി ഉയർത്തി അവരെ ആക്രമിച്ചു

ਕਾਨ੍ਰਹ ਹਲੀ ਬਲਿ ਕੈ ਤਬ ਹੀ ਚਤੁਰੰਗ ਦਸੋ ਦਿਸ ਬੀਚ ਬਗਾਈ ॥
kaanrah halee bal kai tab hee chaturang daso dis beech bagaaee |

കൃഷ്ണനും ശക്തനായ ഹൽധറും ചേർന്ന് നാല് തരത്തിലുള്ള സൈന്യം പത്ത് ദിശകളിലേക്കും പറന്നു

ਲੈ ਕਿਰਸਾਨ ਮਨੋ ਤੰਗੁਲੀ ਖਲ ਦਾਨਨ ਜ੍ਯੋ ਨਭ ਬੀਚਿ ਉਡਾਈ ॥੨੦੦॥
lai kirasaan mano tangulee khal daanan jayo nabh beech uddaaee |200|

ഒരു കർഷകനെപ്പോലെ, ധാന്യത്തിൽ നിന്ന് വേർപെടുത്തുമ്പോൾ പതിർ കളത്തിൽ നിന്ന് പറന്നുപോകുന്നു.200.

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਦਸਮ ਸਿਕੰਧੇ ਪੁਰਾਣੇ ਬਚਿਤ੍ਰ ਨਾਟਕ ਕ੍ਰਿਸਨਾਵਤਾਰੇ ਧੇਨਕ ਦੈਤ ਬਧਹਿ ॥
eit sree dasam sikandhe puraane bachitr naattak krisanaavataare dhenak dait badheh |

ബച്ചിത്തർ നാടകത്തിലെ (ദശം സ്കന്ദപുരാണത്തിൽ പറയുന്നതുപോലെ) കൃഷ്ണാവതാരത്തിൽ ധേനുക എന്ന രാക്ഷസനെ വധിച്ചതിൻ്റെ വിവരണത്തിൻ്റെ അവസാനം.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

സ്വയ്യ

ਦੈਤ ਹਨ੍ਯੋ ਚਤੁਰੰਗ ਚਮੂੰ ਸੁਨਿ ਦੇਵ ਕਰੈ ਮਿਲਿ ਕਾਨ੍ਰਹ ਬਡਾਈ ॥
dait hanayo chaturang chamoon sun dev karai mil kaanrah baddaaee |

നാൽവർണ്ണരായ അസുരസേനയുടെ നാശത്തെക്കുറിച്ച് കേട്ട ദേവന്മാർ കൃഷ്ണനെ സ്തുതിച്ചു

ਭਛ ਸਭੈ ਫਲ ਗਵਾਰ ਚਲੇ ਗ੍ਰਿਹਿ ਧੂਰ ਪਰੀ ਮੁਖ ਪੈ ਛਬਿ ਛਾਈ ॥
bhachh sabhai fal gavaar chale grihi dhoor paree mukh pai chhab chhaaee |

ഗോപബാലന്മാരെല്ലാം പഴം തിന്നാനും പൊടിയടിക്കാനും തുടങ്ങി

ਤਾ ਛਬਿ ਕੀ ਉਪਮਾ ਅਤਿ ਹੀ ਕਬਿ ਨੇ ਮੁਖ ਤੇ ਇਮ ਭਾਖਿ ਸੁਣਾਈ ॥
taa chhab kee upamaa at hee kab ne mukh te im bhaakh sunaaee |

കവി ആ രംഗം വിവരിച്ചിരിക്കുന്നത് ഇങ്ങനെയാണ്.

ਧਾਵਤ ਘੋਰਨ ਕੀ ਪਗ ਕੀ ਰਜ ਛਾਇ ਲਏ ਰਵਿ ਸੀ ਛਬਿ ਪਾਈ ॥੨੦੧॥
dhaavat ghoran kee pag kee raj chhaae le rav see chhab paaee |201|

കുതിരകളുടെ കുളമ്പുകൾ ഉയർത്തിയ പൊടി സൂര്യനിൽ എത്തിയെന്ന്.201.

ਸੈਨ ਸਨੈ ਹਨਿ ਦੈਤ ਗਯੋ ਗ੍ਰਿਹਿ ਗੋਪ ਗਏ ਗੁਪੀਆ ਸਭ ਆਈ ॥
sain sanai han dait gayo grihi gop ge gupeea sabh aaee |

സൈന്യത്തോടൊപ്പം അസുരന്മാരെ നശിപ്പിച്ച്, ഗോപമാരും ഗോപികമാരും കൃഷ്ണനും അവരുടെ വീടുകളിലേക്ക് മടങ്ങി.

ਮਾਤ ਪ੍ਰਸੰਨਿ ਭਈ ਮਨ ਮੈ ਤਿਹ ਕੀ ਜੁ ਕਰੈ ਬਹੁ ਭਾਤਿ ਬਡਾਈ ॥
maat prasan bhee man mai tih kee ju karai bahu bhaat baddaaee |

അമ്മമാർ സന്തുഷ്ടരായി എല്ലാവരേയും പലവിധത്തിൽ പുകഴ്ത്താൻ തുടങ്ങി

ਚਾਵਰ ਦੂਧ ਕਰਿਯੋ ਖਾਹਿਬੇ ਕਹੁ ਖਾਇ ਬਹੂ ਤਿਹ ਦੇਹ ਬਧਾਈ ॥
chaavar doodh kariyo khaahibe kahu khaae bahoo tih deh badhaaee |

ചോറും പാലും കഴിച്ച് എല്ലാവരും ശക്തി പ്രാപിച്ചു

ਹੋਇ ਬਡੀ ਤੁਮਰੀ ਚੁਟੀਆ ਇਹ ਤੇ ਫੁਨਿ ਬਾਤ ਸਭੈ ਮਿਲਿ ਚਾਈ ॥੨੦੨॥
hoe baddee tumaree chutteea ih te fun baat sabhai mil chaaee |202|

അമ്മമാർ ഗോപികളോട് പറഞ്ഞു, "ഇങ്ങനെ, എല്ലാവരുടെയും തലമുടികൾ നീളവും കട്ടിയുള്ളതുമാകും." 202.

ਭੋਜਨ ਕੈ ਟਿਕ ਗੇ ਹਰਿ ਜੀ ਪਲਕਾ ਪਰ ਅਉਰ ਕਰੈ ਜੁ ਕਹਾਨੀ ॥
bhojan kai ttik ge har jee palakaa par aaur karai ju kahaanee |

ഭക്ഷണം കഴിച്ച് ഉറങ്ങിയ കൃഷ്ണൻ സ്വപ്നം കണ്ടു, നന്നായി വെള്ളം കുടിച്ചതിന് ശേഷം.

ਰਾਜ ਗਯੋ ਤਰਨੋ ਮਗੁ ਰੈਨ ਲਹਿਯੋ ਸੁ ਲਗਿਯੋ ਵਹ ਪੀਅਨ ਪਾਨੀ ॥
raaj gayo tarano mag rain lahiyo su lagiyo vah peean paanee |

അവൻ്റെ വയർ വല്ലാതെ നിറഞ്ഞിരുന്നു

ਰਾਤਿ ਪਰੀ ਤਬ ਹੀ ਭਰਿਭੈ ਤਿਨ ਸ੍ਰਉਨ ਸੁਨੀ ਅਪਨੇ ਇਹ ਬਾਨੀ ॥
raat paree tab hee bharibhai tin sraun sunee apane ih baanee |

രാത്രി കൂടുതൽ മുന്നോട്ട് പോയപ്പോൾ, ഭയപ്പെടുത്തുന്ന ഒരു ശബ്ദം അവൻ കേട്ടു, അത് അവനോട് അവിടെ നിന്ന് പോകണമെന്ന് ആവശ്യപ്പെട്ടു

ਜਾਹੁ ਕਹਿਯੋ ਤਿਨ ਤਉ ਹਰਿ ਗਯੋ ਗ੍ਰਿਹ ਜਾਇ ਮਿਲਿਯੋ ਅਪਨੀ ਪਟਰਾਨੀ ॥੨੦੩॥
jaahu kahiyo tin tau har gayo grih jaae miliyo apanee pattaraanee |203|

കൃഷ്ണൻ അവിടെ നിന്നും മാറി വീട്ടിൽ എത്തി അമ്മയെ കണ്ടു.203.

ਸੋਇ ਗਏ ਹਰਿ ਪ੍ਰਾਤ ਭਏ ਫਿਰਿ ਲੈ ਬਛਰੇ ਬਨ ਗੇ ਗਿਰਧਾਰੀ ॥
soe ge har praat bhe fir lai bachhare ban ge giradhaaree |

ഉറങ്ങാൻ കിടന്ന കൃഷ്ണൻ പുലർച്ചെ വീണ്ടും തൻ്റെ പശുക്കിടാക്കളെയും കൂട്ടി കാട്ടിലേക്ക് പോയി

ਮਧਿ ਭਏ ਰਵਿ ਕੇ ਜਮੁਨਾ ਤਟਿ ਧਾਇ ਗਏ ਜਹ ਥੋ ਸਰ ਭਾਰੀ ॥
madh bhe rav ke jamunaa tatt dhaae ge jah tho sar bhaaree |

ഉച്ചയോടെ അവൻ ഒരു സ്ഥലത്ത് എത്തി, അവിടെ ഒരു വലിയ ടാങ്ക്