ಶ್ರೀ ದಸಮ್ ಗ್ರಂಥ್

ಪುಟ - 1103


ਨ੍ਰਿਪ ਪ੍ਰਤਿ ਕਹਿਯੋ ਅਦੇਸੁ ਸੁ ਨਾਦ ਬਜਾਇ ਕੈ ॥
nrip prat kahiyo ades su naad bajaae kai |

(ಅವನು) ಹಾರ್ನ್ ಬಾರಿಸಿದನು ಮತ್ತು ರಾಜನಿಗೆ 'ಆದೇಶ' ನೀಡಿದನು.

ਰਾਨੀ ਦਈ ਜਿਵਾਇ ਸਰੂਪ ਅਨੇਕ ਧਰਿ ॥
raanee dee jivaae saroop anek dhar |

(ಗೋರಖನಾಥ) ಅನೇಕ ರೂಪಗಳನ್ನು ಧರಿಸಿ ರಾಣಿಗೆ ಜೀವ ತುಂಬಿದ.

ਹੋ ਸੁਨਹੋ ਭਰਥਰਿ ਰਾਵ ਲੇਹੁ ਗਹਿ ਏਕ ਕਰੁ ॥੧੫॥
ho sunaho bharathar raav lehu geh ek kar |15|

ಓ ಭರ್ತರಿ ರಾಜ! ಆಲಿಸಿ, (ಇವುಗಳಲ್ಲಿ) ನಿಮ್ಮ ಕೈಯಿಂದ ಹಿಡಿದುಕೊಳ್ಳಿ. 15.

ਭਰਥਰਿ ਬਾਚ ॥
bharathar baach |

ಭರ್ತರಿ ಹೇಳಿದರು:

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ಉಭಯ:

ਕਾਹ ਗਹੌ ਕੌਨੇ ਤਜੌ ਚਿਤ ਮੈ ਕਰੈ ਬਿਬੇਕ ॥
kaah gahau kauane tajau chit mai karai bibek |

ಯಾರನ್ನು ಹಿಡಿದಿಟ್ಟುಕೊಳ್ಳಬೇಕು ಯಾರನ್ನು ಬಿಡಬೇಕು ಎಂದು (ನಾನು) ಮನಸ್ಸಿನಲ್ಲಿ ಯೋಚಿಸುತ್ತಿದ್ದೇನೆ.

ਸਭੈ ਪਿੰਗੁਲਾ ਕੀ ਪ੍ਰਭਾ ਰਾਨੀ ਭਈ ਅਨੇਕ ॥੧੬॥
sabhai pingulaa kee prabhaa raanee bhee anek |16|

ಇವರೆಲ್ಲರೂ ಪಿಂಗುಳದ ಸೌಂದರ್ಯದಂತೆ ಅನೇಕ ರಾಣಿಯರಾಗಿದ್ದಾರೆ. 16.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

ಅಚಲ:

ਯੌ ਕਹਿ ਗੋਰਖ ਨਾਥ ਤਹਾ ਤੇ ਜਾਤ ਭਯੋ ॥
yau keh gorakh naath tahaa te jaat bhayo |

ಹೀಗೆ ಹೇಳುತ್ತಾ ಗೋರಖನಾಥ ಅಲ್ಲಿಂದ ಹೊರಟು ಹೋದ.

ਭਾਨ ਮਤੀ ਕੋ ਚਿਤ ਚੰਡਾਰ ਇਕ ਹਰ ਲਿਯੋ ॥
bhaan matee ko chit chanddaar ik har liyo |

(ಇಲ್ಲಿ) ಭಾನ್ ಮತಿಯ ಚಿತ್ ಅನ್ನು ಒಬ್ಬ ಚಂಡಾಲನು ತೆಗೆದುಕೊಂಡನು.

ਤਾ ਦਿਨ ਤੇ ਰਾਜਾ ਕੌ ਦਿਯੋ ਭੁਲਾਇ ਕੈ ॥
taa din te raajaa kau diyo bhulaae kai |

ಆ ದಿನದಿಂದ (ರಾಣಿ) ರಾಜನನ್ನು ಮರೆತಳು.

ਹੋ ਰਾਨੀ ਨੀਚ ਕੇ ਰੂਪ ਰਹੀ ਉਰਝਾਇ ਕੈ ॥੧੭॥
ho raanee neech ke roop rahee urajhaae kai |17|

ರಾಣಿ (ಅವಳು) ಒಬ್ಬ ಕೀಳು ವ್ಯಕ್ತಿ ಎಂದು ಗೊಂದಲಕ್ಕೊಳಗಾಗಿದ್ದಳು. 17.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ಉಭಯ:

ਦੂਤਮਤੀ ਦਾਸੀ ਹੁਤੀ ਤਬ ਹੀ ਲਈ ਬੁਲਾਇ ॥
dootamatee daasee hutee tab hee lee bulaae |

(ಅವನಿಗೆ) ಧೂತ್ಮತಿ ಎಂಬ ಸೇವಕಿ ಇದ್ದಳು. ಒಮ್ಮೆ (ಅವನನ್ನು) ಕರೆದರು.

ਪਠੈ ਦੇਤ ਭੀ ਨੀਚ ਸੌ ਪਰਮ ਪ੍ਰੀਤਿ ਉਪਜਾਇ ॥੧੮॥
patthai det bhee neech sau param preet upajaae |18|

ಆ ದೀನದಲಿತನ ಮೇಲೆ ಬಹಳ ಪ್ರೀತಿಯನ್ನು ಬೆಳೆಸಿಕೊಂಡು, ಅವನನ್ನು (ಕರೆಯಲು) ಕಳುಹಿಸಿದನು. 18.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಇಪ್ಪತ್ತನಾಲ್ಕು:

ਜਬ ਦੂਤੀ ਤਹ ਤੇ ਫਿਰਿ ਆਈ ॥
jab dootee tah te fir aaee |

ಸಂದೇಶವಾಹಕ ಅಲ್ಲಿಂದ ಹಿಂತಿರುಗಿದಾಗ,

ਯੌ ਪੂਛੌ ਰਾਨੀ ਤਿਹ ਜਾਈ ॥
yau poochhau raanee tih jaaee |

ಆಗ ರಾಣಿಯು ಹೋಗಿ ಅವನನ್ನು ಕೇಳಿದಳು.

ਕਹੁ ਅਲਿ ਮੀਤ ਕਬੈ ਹ੍ਯਾਂ ਐ ਹੈ ॥
kahu al meet kabai hayaan aai hai |

ಓ ಸಖೀ! ಹತ್ತು, ಯಾವಾಗ (ನನ್ನ) ಸ್ನೇಹಿತ ಇಲ್ಲಿಗೆ ಬರುತ್ತಾನೆ

ਹਮਰੇ ਚਿਤ ਕੋ ਤਾਪ ਮਿਟੈ ਹੈ ॥੧੯॥
hamare chit ko taap mittai hai |19|

ಮತ್ತು ನನ್ನ ಮನಸ್ಸಿನ ಶಾಖವು ಕಣ್ಮರೆಯಾಗುತ್ತದೆ. 19.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

ಅಚಲ:

ਕਹੁ ਨ ਸਹਚਰੀ ਸਾਚੁ ਸਜਨੁ ਕਬ ਆਇ ਹੈ ॥
kahu na sahacharee saach sajan kab aae hai |

ಓ ಸಖೀ! ನಿಜ ಹೇಳು ಸಜ್ಜನ ಯಾವಾಗ ಬರುತ್ತಾನೆ?

ਜੋਰ ਨੈਨ ਸੌ ਨੈਨ ਕਬੈ ਮੁਸਕਾਇ ਹੈ ॥
jor nain sau nain kabai musakaae hai |

(ನನ್ನ) ನೈನ್ ಬೆರೆತಾಗ ನಗು ನಗುತ್ತದೆ.

ਲਪਟਿ ਲਪਟਿ ਕਰਿ ਜਾਉ ਲਲਾ ਸੌ ਤੌਨ ਛਿਨ ॥
lapatt lapatt kar jaau lalaa sau tauan chhin |

ಆ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ನಾನು ಪ್ರೀತಮ್ ಜೊತೆ ಲಿಪ್ಟ್ ಲಿಪ್ಟ್ (ಕೆ ಆನಂದಿತ್ ಹೋ) ಗೆ ಹೋಗುತ್ತೇನೆ.

ਹੋ ਕਹੋ ਸਖੀ ਮੁਹਿ ਮੀਤ ਕਬੈਹੈ ਕਵਨ ਦਿਨ ॥੨੦॥
ho kaho sakhee muhi meet kabaihai kavan din |20|

ಓ ಸಖೀ! ಹತ್ತು, ನನ್ನ ಸ್ನೇಹಿತ ಯಾವಾಗ ಬರುತ್ತಾನೆ ಮತ್ತು ಯಾವ ದಿನ. 20.

ਬਾਰ ਬਾਰ ਗਜ ਮੁਤਿਯਨ ਗੁਹੌ ਬਨਾਇ ਕੈ ॥
baar baar gaj mutiyan guhau banaae kai |

(ನಾನು) ನನ್ನ ಕೂದಲಿನಲ್ಲಿ ಎಚ್ಚರಿಕೆಯಿಂದ ಮುತ್ತುಗಳನ್ನು (ಆನೆಯ ತಲೆಯಿಂದ ಕಾಲ್ಪನಿಕ ಮುತ್ತುಗಳು) ನೇಯ್ಗೆ ಮಾಡುತ್ತೇನೆ.

ਅਪਨੇ ਲਲਾ ਕੋ ਛਿਨ ਮੈ ਲੇਉ ਰਿਝਾਇ ਕੈ ॥
apane lalaa ko chhin mai leo rijhaae kai |

(ನಾನು) ನನ್ನ ಪ್ರಿಯತಮೆಯನ್ನು ಪಿಂಚ್‌ನಲ್ಲಿ ತೆಗೆದುಕೊಳ್ಳುತ್ತೇನೆ.

ਟੂਕ ਟੂਕ ਤਨ ਹੋਇ ਨ ਮੇਰੋ ਨੈਕ ਮਨ ॥
ttook ttook tan hoe na mero naik man |

ನನ್ನ ದೇಹ ಒಡೆದರೂ ನಾನು ಮನಸ್ಸು ಬದಲಾಯಿಸುವುದಿಲ್ಲ.

ਹੋ ਕਾਸੀ ਕਰਵਤ ਲਿਯੋ ਪ੍ਰਿਯਾ ਕੀ ਪ੍ਰੀਤ ਤਨ ॥੨੧॥
ho kaasee karavat liyo priyaa kee preet tan |21|

ನನ್ನ ಪ್ರಿಯತಮೆಯ ಪ್ರೀತಿಗಾಗಿ, ನಾನು ನನ್ನ ದೇಹದ ಮೇಲೆ ಕಾಶಿಯ ಕಲ್ವತ್ರವನ್ನು ಹೊರುತ್ತೇನೆ. 21.

ਬਿਹਸਿ ਬਿਹਸਿ ਕਬ ਗਰੇ ਹਮਾਰੇ ਲਾਗਿ ਹੈ ॥
bihas bihas kab gare hamaare laag hai |

ಸಖೀ! ಅವನು ಯಾವಾಗ ನಗುತ್ತಾ ನನ್ನ ಕುತ್ತಿಗೆಯನ್ನು ತಬ್ಬಿಕೊಳ್ಳುತ್ತಾನೆ?

ਤਬ ਹੀ ਸਭ ਹੀ ਸੋਕ ਹਮਾਰੇ ਭਾਗਿ ਹੈ ॥
tab hee sabh hee sok hamaare bhaag hai |

ಆಗ ಮಾತ್ರ ನನ್ನ ಎಲ್ಲಾ ದುಃಖಗಳು ದೂರವಾಗುತ್ತವೆ.

ਚਟਕ ਚਟਕ ਦੈ ਬਾਤੈ ਮਟਕਿ ਬਤਾਇ ਹੈ ॥
chattak chattak dai baatai mattak bataae hai |

(ಅವನು ಯಾವಾಗ ನನ್ನೊಂದಿಗೆ) ಹರಟೆ ಹೊಡೆಯುತ್ತಾನೆ ಮತ್ತು ಹರಟೆ ಹೊಡೆಯುತ್ತಾನೆ.

ਹੋ ਤਾ ਦਿਨ ਸਖੀ ਸਹਿਤ ਹਮ ਬਲਿ ਬਲਿ ਜਾਇ ਹੈ ॥੨੨॥
ho taa din sakhee sahit ham bal bal jaae hai |22|

ಆ ದಿನ ನಾನು ಅವನಿಂದ ಬಲಿಹಾರಕ್ಕೆ ಬಲಿಹಾರಕ್ಕೆ ಹೋಗುತ್ತೇನೆ. 22.

ਜੌ ਐਸੇ ਝਰਿ ਮਿਲੈ ਸਜਨ ਸਖਿ ਆਇ ਕੈ ॥
jau aaise jhar milai sajan sakh aae kai |

ಓ ಸಖೀ! (ನಾನು ಯಾವಾಗ) ಈ ರೀತಿ ಸಜನ್‌ನನ್ನು ಭೇಟಿಯಾಗಲು ಟ್ಯಾಪ್ ಮಾಡಬೇಕಾಗುತ್ತದೆ

ਮੋ ਮਨ ਕੌ ਲੈ ਤਬ ਹੀ ਜਾਇ ਚੁਰਾਇ ਕੈ ॥
mo man kau lai tab hee jaae churaae kai |

ಅವನು ನನ್ನ ಹೃದಯವನ್ನು ಕದಿಯುವನು.

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਰਤਿ ਕਰੌ ਨ ਛੋਰੋ ਏਕ ਛਿਨ ॥
bhaat bhaat rat karau na chhoro ek chhin |

(ನಾನು) ಅವನೊಂದಿಗೆ ಎಲ್ಲ ರೀತಿಯಲ್ಲೂ ಆಡುತ್ತೇನೆ ಮತ್ತು ಒಂದು ನೆಕ್ಕನ್ನು ಸಹ ಬಿಡುವುದಿಲ್ಲ.

ਹੋ ਬੀਤੈ ਮਾਸ ਪਚਾਸਨ ਜਾਨੌ ਏਕ ਦਿਨ ॥੨੩॥
ho beetai maas pachaasan jaanau ek din |23|

ಐವತ್ತು ತಿಂಗಳ ನಂತರ, ನಾನು ಒಂದು ದಿನವನ್ನು ಕಳೆದಂತೆ ಪರಿಗಣಿಸುತ್ತೇನೆ. 23.

ਮਚਕਿ ਮਚਕਿ ਕਬ ਕਹਿ ਹੈ ਬਚਨ ਬਨਾਇ ਕੈ ॥
machak machak kab keh hai bachan banaae kai |

(ಅವನು ನನಗೆ ಹೇಳುವನು) ಅವನು ಯಾವಾಗ ಪದಗಳನ್ನು ಓದುತ್ತಾನೆ

ਲਚਕਿ ਲਚਕਿ ਉਰ ਸਾਥ ਚਿਮਟਿ ਹੈ ਆਇ ਕੈ ॥
lachak lachak ur saath chimatt hai aae kai |

ಮತ್ತು ಹೊಂದಿಕೊಳ್ಳುವವನು ಬಂದು ನನ್ನ ಹೃದಯವನ್ನು ಹಿಸುಕು ಮಾಡುತ್ತಾನೆ.

ਲਪਟਿ ਲਪਟਿ ਮੈ ਜਾਉ ਪ੍ਰਿਯ ਕੈ ਅੰਗ ਤਨ ॥
lapatt lapatt mai jaau priy kai ang tan |

ನನ್ನ ಪ್ರಿಯತಮೆಯ ದೇಹಕ್ಕೂ ನಾನು ಅಂಟಿಕೊಳ್ಳುತ್ತೇನೆ.

ਹੋ ਮੇਲ ਮੇਲ ਕਰਿ ਰਾਖੋ ਭੀਤਰ ਤਾਹਿ ਮਨ ॥੨੪॥
ho mel mel kar raakho bheetar taeh man |24|

(ನನ್ನ) ಮನಸ್ಸನ್ನು ಅವನಲ್ಲಿ ಐಕ್ಯವಾಗಿರಿಸಿಕೊಳ್ಳುತ್ತೇನೆ. 24.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

ಸ್ವಯಂ:

ਖੰਜਨ ਹੂੰ ਨ ਬਦ੍ਯੋ ਕਛੁ ਕੈ ਕਰਿ ਕੰਜੁ ਕੁਰੰਗ ਕਹਾ ਕਰਿ ਡਾਰੇ ॥
khanjan hoon na badayo kachh kai kar kanj kurang kahaa kar ddaare |

(ನಾನು ಈಗ) ಕೋಮಲ ಪಕ್ಷಿ, ಕಮಲ ಮತ್ತು ಜಿಂಕೆಗಳನ್ನು ಎಲ್ಲಿಂದಲಾದರೂ ಯಾವುದನ್ನೂ ಪರಿಗಣಿಸುವುದಿಲ್ಲ.

ਚਾਰੁ ਚਕੋਰ ਨ ਆਨੇ ਹ੍ਰਿਦੈ ਪਰ ਝੁੰਡ ਝਖੀਨਹੁ ਕੋ ਝਝਕਾਰੇ ॥
chaar chakor na aane hridai par jhundd jhakheenahu ko jhajhakaare |

(ಈಗ) ನಾನು ಸುಂದರವಾದ ಚಕೋರ್ ಅನ್ನು ಹೃದಯಕ್ಕೆ ತರುವುದಿಲ್ಲ ಮತ್ತು ಮೀನುಗಳ ಹಿಂಡುಗಳು ಸಹ ಖಂಡಿಸಿವೆ (ಅಂದರೆ ಸರಕುಗಳನ್ನು ಸ್ವೀಕರಿಸಿಲ್ಲ).

ਮੈਨ ਰਹਿਯੋ ਮੁਰਛਾਇ ਪ੍ਰਭਾ ਲਖਿ ਸਾਰਸ ਭੇ ਸਭ ਦਾਸ ਬਿਚਾਰੇ ॥
main rahiyo murachhaae prabhaa lakh saaras bhe sabh daas bichaare |

(ಅವನ) ಬೆಳಕನ್ನು ನೋಡಿದಾಗ ಕಾಮದೇವನು ಪ್ರಜ್ಞಾಹೀನನಾಗುತ್ತಾನೆ ಮತ್ತು ಎಲ್ಲಾ ಸಾರಸ್ವತರು ಗುಲಾಮರಾದರು.

ਅੰਤਕ ਸੋਚਨ ਧੀਰਜ ਮੋਚਨ ਲਾਲਚੀ ਲੋਚਨ ਲਾਲ ਤਿਹਾਰੇ ॥੨੫॥
antak sochan dheeraj mochan laalachee lochan laal tihaare |25|

ಹೇ ಕೆಂಪು! ನಿಮ್ಮ ದುರಾಸೆಯ ಕಣ್ಣುಗಳು ಆತಂಕದ ನಾಶಕ ಮತ್ತು ತಾಳ್ಮೆಯ ನಾಶಕ. 25.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

ಅಚಲ:

ਸੁਨਤ ਸਹਚਰੀ ਬਚਨ ਤਹਾ ਤੇ ਤਹ ਗਈ ॥
sunat sahacharee bachan tahaa te tah gee |

ಸಖಿ ಮಾತು ಕೇಳಿ ಅಲ್ಲಿಂದ ಆ ಜಾಗಕ್ಕೆ ಹೋದಳು.