ಶ್ರೀ ದಸಮ್ ಗ್ರಂಥ್

ಪುಟ - 813


ਖੋਜਤ ਓਡਛ ਨਾਥ ਕੇ ਲਹੀ ਕੰਨਿਕਾ ਏਕ ॥
khojat oddachh naath ke lahee kanikaa ek |

ಎಲ್ಲಾ ಕಡೆ ಹುಡುಕುವ ಮತ್ತು ಹುಡುಕುವ ಮೂಲಕ, ಒಬ್ಬ ಕನ್ಯೆ, ನಿಜವಾದ ಹೋಲಿಕೆ

ਰੂਪ ਸਕਲ ਸਮ ਅਪਸਰਾ ਤਾ ਤੇ ਗੁਨਨ ਬਿਸੇਖ ॥੯॥
roop sakal sam apasaraa taa te gunan bisekh |9|

ಕಾಲ್ಪನಿಕ, ವೈಶಿಷ್ಟ್ಯಗಳು ಮತ್ತು ಪ್ರಕೃತಿಯಲ್ಲಿ, ಒರಿಸ್ಸಾದ ಆಡಳಿತಗಾರನ ಮನೆಯಲ್ಲಿ ಕಂಡುಬಂದಿದೆ.(9)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಚೌಪೇಯಿ

ਸੁਨਤ ਬਚਨ ਨ੍ਰਿਪ ਸੈਨ ਬੁਲਾਯੋ ॥
sunat bachan nrip sain bulaayo |

ಉತ್ಸುಕನಾದ ರಾಜನು ತಕ್ಷಣವೇ ತನ್ನ ಆಸ್ಥಾನಿಕರನ್ನು ಕರೆದನು

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਸੋ ਦਰਬੁ ਲੁਟਾਯੋ ॥
bhaat bhaat so darab luttaayo |

ಮತ್ತು ಔದಾರ್ಯದಲ್ಲಿ ಬಹಳಷ್ಟು ಸಂಪತ್ತನ್ನು ಹಸ್ತಾಂತರಿಸಿದರು.

ਸਾਜੇ ਸਸਤ੍ਰ ਕੌਚ ਤਨ ਧਾਰੇ ॥
saaje sasatr kauach tan dhaare |

ಅವರೆಲ್ಲರೂ ಕಬ್ಬಿಣದ ಕೋಟುಗಳನ್ನು ಧರಿಸಿ ಶಸ್ತ್ರಸಜ್ಜಿತರಾಗಿದ್ದರು

ਸਹਰ ਓਡਛਾ ਓਰ ਸਿਧਾਰੇ ॥੧੦॥
sahar oddachhaa or sidhaare |10|

ಮತ್ತು ಓರಿಸಾ ನಗರದ ಮೇಲೆ ದಾಳಿ ಮಾಡಲು ಹೋದನು.(10)

ਭੇਵ ਸੁਨਤ ਉਨਹੂੰ ਦਲ ਜੋਰਿਯੋ ॥
bhev sunat unahoon dal joriyo |

ಇನ್ನೊಬ್ಬ ರಾಜನಿಗೆ ಪರಿಸ್ಥಿತಿ ಅರ್ಥವಾಯಿತು

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਭਏ ਸੈਨ ਨਿਹੋਰਿਯੋ ॥
bhaat bhaat bhe sain nihoriyo |

ಮತ್ತು ವಿವಿಧ (ಶತ್ರು) ಸೇನೆಗಳನ್ನು ಗಮನಿಸಿದರು.

ਰਨ ਛਤ੍ਰਿਨ ਕੋ ਆਇਸੁ ਦੀਨੋ ॥
ran chhatrin ko aaeis deeno |

ಅವರು ಯುದ್ಧಕ್ಕೆ ಆದೇಶಿಸಿದರು ಮತ್ತು

ਆਪੁਨ ਜੁਧ ਹੇਤ ਮਨੁ ਕੀਨੋ ॥੧੧॥
aapun judh het man keeno |11|

ಕಾಳಗಕ್ಕಾಗಿ ನಡುಗಡ್ಡೆ ಕಟ್ಟಿಕೊಂಡರು.(11)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ದೋಹಿರಾ

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਮਾਰੂ ਬਜੇ ਮੰਡੇ ਸੁਭਟ ਰਨ ਆਇ ॥
bhaat bhaat maaroo baje mandde subhatt ran aae |

ಮರಣದ ಘೋಷಗಳು ಮೊಳಗಿದವು ಮತ್ತು ವೀರರು ಯುದ್ಧದ ವೇಷಭೂಷಣಗಳೊಂದಿಗೆ ಬಂದರು ಮತ್ತು ಈಟಿಗಳು ಮತ್ತು ಬಿಲ್ಲುಗಳು ಮತ್ತು ಬಾಣಗಳನ್ನು ಹಿಡಿದಿದ್ದರು.

ਅਮਿਤ ਬਾਨ ਬਰਛਾ ਭਏ ਰਹਤ ਪਵਨ ਉਰਝਾਇ ॥੧੨॥
amit baan barachhaa bhe rahat pavan urajhaae |12|

ಅವರೆಲ್ಲರೂ ಹೋರಾಟದ ಮೈದಾನಗಳಲ್ಲಿ ಒಟ್ಟುಗೂಡಿದರು.(12)

ਭੁਜੰਗ ਛੰਦ ॥
bhujang chhand |

ಭುಜಂಗ್ ಛಾಯಾಂಡ್

ਬਧੇ ਬਾਢਵਾਰੀ ਮਹਾ ਬੀਰ ਬਾਕੇ ॥
badhe baadtavaaree mahaa beer baake |

ಬಾಗಿದ ಕತ್ತಿಗಳು ಮತ್ತು ಇತರ ತೋಳುಗಳು

ਕਛੈ ਕਾਛਨੀ ਤੇ ਸਭੈ ਹੀ ਨਿਸਾਕੇ ॥
kachhai kaachhanee te sabhai hee nisaake |

ಕೆಚ್ಚೆದೆಯ ಶತ್ರುಗಳನ್ನೂ ಸಹ ಶಿರಚ್ಛೇದಗೊಳಿಸಿ,

ਧਏ ਸਾਮੁਹੇ ਵੈ ਹਠੀ ਜੁਧ ਜਾਰੇ ॥
dhe saamuhe vai hatthee judh jaare |

ಆದರೆ, ಅವರು (ಶತ್ರುಗಳು), ದುರಹಂಕಾರದಿಂದ ತುಂಬಿದ್ದಾರೆ,

ਹਟੈ ਨ ਹਠੀਲੇ ਕਹੂੰ ਐਠਿਯਾਰੇ ॥੧੩॥
hattai na hattheele kahoon aaitthiyaare |13|

ಹಿಂದೆ ಸರಿಯಲಿಲ್ಲ ಮತ್ತು ವೀರಾವೇಶದಿಂದ ಹೋರಾಡಿದರು.(l3)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ದೋಹಿರಾ

ਹਨਿਵਤਿ ਸਿੰਘ ਆਗੇ ਕਿਯੋ ਅਮਿਤ ਸੈਨ ਦੈ ਸਾਥ ॥
hanivat singh aage kiyo amit sain dai saath |

ಆಗ ಚಿತಾರ್ ಸಿಂಗ್ ಕೈಯಲ್ಲಿ ಈಟಿಯನ್ನು ಹಿಡಿದುಕೊಂಡು ಹಿಂದೆ ಉಳಿದುಕೊಂಡನು

ਚਿਤ੍ਰ ਸਿੰਘ ਪਾਛੇ ਰਹਿਯੋ ਗਹੈ ਬਰਛਿਯਾ ਹਾਥ ॥੧੪॥
chitr singh paachhe rahiyo gahai barachhiyaa haath |14|

(ಅವರ ಮಗ) ಹನ್ವಂತ್ ಸಿಂಗ್ ಅವರನ್ನು ಮುಂದಕ್ಕೆ ಕಳುಹಿಸಿದರು.(l4)

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

ಸವಯ್ಯ

ਹਾਕਿ ਹਜਾਰ ਹਿਮਾਲਯ ਸੋ ਹਲ ਕਾਹਨਿ ਕੈ ਹਠਵਾਰਨ ਹੂੰਕੇ ॥
haak hajaar himaalay so hal kaahan kai hatthavaaran hoonke |

ಸಾವಿರಾರು ಕೆಚ್ಚೆದೆಯ ಪುರುಷರು, ಯಾರು ಸಹ ಸವಾಲು ಹಾಕಬಹುದು

ਹਿੰਮਤਿ ਬਾਧਿ ਹਿਰੌਲਹਿ ਲੌ ਕਰ ਲੈ ਹਥਿਆਰ ਹਹਾ ਕਹਿ ਢੂਕੇ ॥
hinmat baadh hiraualeh lau kar lai hathiaar hahaa keh dtooke |

ಹಿಮಾಲಯ ಪರ್ವತಗಳು, ಮುಂದೆ ಬಂದವು.

ਹਾਲਿ ਉਠਿਯੋ ਗਿਰ ਹੇਮ ਹਲਾਚਲ ਹੇਰਤ ਲੋਗ ਹਰੀ ਹਰ ਜੂ ਕੇ ॥
haal utthiyo gir hem halaachal herat log haree har joo ke |

ವೀರರಂತೆ ದೆವ್ವವನ್ನು ನೋಡಿ ಭೂಮಿ ಮತ್ತು ಗಟ್ಟಿಮುಟ್ಟಾದ ಸುಮರ್ ಹಿಲ್ಸ್ ನಡುಗಲಾರಂಭಿಸಿದವು.

ਹਾਰਿ ਗਿਰੇ ਬਿਨੁ ਹਾਰੇ ਰਹੇ ਅਰੁ ਹਾਥ ਲਗੇ ਅਰਿ ਹਾਸੀ ਹਨੂੰ ਕੇ ॥੧੫॥
haar gire bin haare rahe ar haath lage ar haasee hanoo ke |15|

ವೀರ ಶತ್ರುಗಳು ಹನುಮಂತನಂತಹ ಧೈರ್ಯಶಾಲಿಗಳನ್ನು ಎದುರಿಸುತ್ತಿರುವ ಪರ್ವತದಂತೆ ಕುಸಿಯಲು ಪ್ರಾರಂಭಿಸಿದರು.(15)

ਠਾਢੇ ਜਹਾ ਸਰਦਾਰ ਬਡੇ ਕੁਪਿ ਕੌਚ ਕ੍ਰਿਪਾਨ ਕਸੇ ਪਠਨੇਟੇ ॥
tthaadte jahaa saradaar badde kup kauach kripaan kase patthanette |

ಸಂಪೂರ್ಣ ಶಸ್ತ್ರಸಜ್ಜಿತ ವೀರ ಶತ್ರುಗಳು ಎಲ್ಲೆಲ್ಲಿ ಒಟ್ಟುಗೂಡಿದರು,

ਆਨਿ ਪਰੇ ਹਠ ਠਾਨਿ ਤਹੀ ਸਿਰਦਾਰਨ ਤੇਟਿ ਬਰੰਗਨਿ ਭੇਟੇ ॥
aan pare hatth tthaan tahee siradaaran tett barangan bhette |

ವೀರರು ಅವರ ಮೇಲೆ ಎರಗಿದರು.

ਭਾਰੀ ਭਿਰੇ ਰਨ ਮੈ ਤਬ ਲੌ ਜਬ ਲੌ ਨਹਿ ਸਾਰ ਕੀ ਧਾਰ ਲਪੇਟੇ ॥
bhaaree bhire ran mai tab lau jab lau neh saar kee dhaar lapette |

ಹರಿತವಾದ ಖಡ್ಗಕ್ಕೆ ಬಲಿಯಾಗುವವರೆಗೂ ಅವರು ಹೋರಾಡಿದರು.

ਸਤ੍ਰੁ ਕੀ ਸੈਨ ਤਰੰਗਨਿ ਤੁਲਿ ਹ੍ਵੈ ਤਾ ਮੈ ਤਰੰਗ ਤਰੇ ਖਤਿਰੇਟੇ ॥੧੬॥
satru kee sain tarangan tul hvai taa mai tarang tare khatirette |16|

ಶತ್ರುಗಳ ಸ್ತಂಭಗಳು ಹರಿಯುವ ನದಿಗಳಂತಿದ್ದವು, ಅದರಲ್ಲಿ ಕಷ್ಟ್ರೀಯ ಸಂತತಿಯು ಹರ್ಷದಿಂದ ಈಜುತ್ತಿತ್ತು.(l6)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ದೋಹಿರಾ

ਮਾਰਿ ਓਡਛਾ ਰਾਇ ਕੋ ਲਈ ਸੁਤਾ ਤਿਹ ਜੀਤਿ ॥
maar oddachhaa raae ko lee sutaa tih jeet |

ಒರಿಸ್ಸಾದ ಆಡಳಿತಗಾರನನ್ನು ಹತ್ಯೆ ಮಾಡಲಾಯಿತು ಮತ್ತು ಅವರ ಮಗಳು ಗೆದ್ದರು.

ਬਰੀ ਰਾਇ ਸੁਖ ਪਾਇ ਮਨ ਮਾਨਿ ਸਾਸਤ੍ਰ ਕੀ ਰੀਤਿ ॥੧੭॥
baree raae sukh paae man maan saasatr kee reet |17|

ಮತ್ತು ರಾಜನು ಅವಳನ್ನು ಶಾಸ್ತ್ರಗಳ ಪದ್ಧತಿಗಳ ಪ್ರಕಾರ ವಿವಾಹವಾದನು.(l7)

ਓਡਛੇਸ ਜਾ ਕੀ ਹਿਤੂ ਚਿਤ੍ਰਮਤੀ ਤਿਹ ਨਾਮ ॥
oddachhes jaa kee hitoo chitramatee tih naam |

ಒರಿಸ್ಸಾದ ಆಡಳಿತಗಾರನ ಮಗಳು ಚಿತ್ರಮಟ್ಟಿ ಎಂದು ಕರೆಯಲ್ಪಡುತ್ತಿದ್ದಳು.

ਹਨਿਵਤਿ ਸਿੰਘਹਿ ਸੋ ਰਹੈ ਚਿਤਵਤ ਆਠੋ ਜਾਮ ॥੧੮॥
hanivat singheh so rahai chitavat aattho jaam |18|

ಅವಳು ಯಾವಾಗಲೂ ಹನ್ವಂತ್ ಸಿಂಗ್ ಗಾಗಿ ಇಂದ್ರಿಯ ನೋಟವನ್ನು ಹೊಂದಿದ್ದಳು.(l8)

ਪੜਨ ਹੇਤੁ ਤਾ ਕੌ ਨ੍ਰਿਪਤਿ ਸੌਪ੍ਯੋ ਦਿਜ ਗ੍ਰਿਹ ਮਾਹਿ ॥
parran het taa kau nripat sauapayo dij grih maeh |

ಅವನನ್ನು ರಾಜನು ಒಬ್ಬ ಬ್ರಾಹ್ಮಣನ ಮನೆಗೆ ಶಿಕ್ಷಣವನ್ನು ಪಡೆಯಲು ಕಳುಹಿಸಿದನು.

ਏਕ ਮਾਸ ਤਾ ਸੌ ਕਹਿਯੋ ਦਿਜਬਰ ਬੋਲ੍ਯਹੁ ਨਾਹਿ ॥੧੯॥
ek maas taa sau kahiyo dijabar bolayahu naeh |19|

ಆದರೆ (ರಾಣಿಯ ಸೂಚನೆಯಂತೆ), (ಬ್ರಾಹ್ಮಣ) ಅವನೊಂದಿಗೆ ಒಂದು ತಿಂಗಳು ಮಾತನಾಡಲಿಲ್ಲ.(l9)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಚೌಪೇಯಿ

ਰਾਜੇ ਨਿਜੁ ਸੁਤ ਨਿਕਟ ਬੁਲਾਯੋ ॥
raaje nij sut nikatt bulaayo |

ರಾಜನು ತನ್ನ ಮಗನನ್ನು ಕಳುಹಿಸಿದನು,

ਦਿਜਬਰ ਤਾਹਿ ਸੰਗ ਲੈ ਆਯੋ ॥
dijabar taeh sang lai aayo |

ಮತ್ತು ಬ್ರಾಹ್ಮಣನು ತನ್ನೊಂದಿಗೆ (ಮಗನನ್ನು) ಕರೆತಂದನು.

ਪੜੋ ਪੜ੍ਯੋ ਗੁਨ ਛਿਤਪਤਿ ਕਹਿਯੋ ॥
parro parrayo gun chhitapat kahiyo |

ರಾಜನು ಅವನಿಗೆ (ಮಗನಿಗೆ) ಓದಲು ಮತ್ತು ಬರೆಯಲು ಹೇಳಿದನು,

ਸੁਨ ਸੁਅ ਬਚਨ ਮੋਨਿ ਹ੍ਵੈ ਰਹਿਯੋ ॥੨੦॥
sun sua bachan mon hvai rahiyo |20|

ಆದರೆ ಹನ್ವಂತ್ ಸಿಂಗ್ ಮೌನವಾಗಿಯೇ ಇದ್ದ.(20)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ದೋಹಿರಾ

ਲੈ ਤਾ ਕੋ ਰਾਜੈ ਕਿਯਾ ਅਪਨੇ ਧਾਮ ਪਯਾਨ ॥
lai taa ko raajai kiyaa apane dhaam payaan |

ರಾಜನು ಅವನನ್ನು ತನ್ನ ಒಳಕೋಣೆಗೆ ಕರೆತಂದನು, ಅಲ್ಲಿ ಸಾವಿರಾರು ಜನರು

ਸਖੀ ਸਹਸ ਠਾਢੀ ਜਹਾ ਸੁੰਦਰਿ ਪਰੀ ਸਮਾਨ ॥੨੧॥
sakhee sahas tthaadtee jahaa sundar paree samaan |21|

ಕಾಲ್ಪನಿಕ ಸುಂದರಿಯರು ಕಾಯುತ್ತಿದ್ದರು.(2ಲಿ)

ਬੋਲਤ ਸੁਤ ਮੁਖ ਤੇ ਨਹੀ ਯੌ ਨ੍ਰਿਪ ਕਹਿਯੋ ਸੁਨਾਇ ॥
bolat sut mukh te nahee yau nrip kahiyo sunaae |

ಹುಡುಗ ಮಾತನಾಡಲಿಲ್ಲ ಎಂದು ರಾಜಾ ಘೋಷಿಸಿದಾಗ,

ਚਿਤ੍ਰਪਤੀ ਤਿਹ ਲੈ ਗਈ ਅਪੁਨੇ ਸਦਨ ਲਵਾਇ ॥੨੨॥
chitrapatee tih lai gee apune sadan lavaae |22|

ಚಂದ್ರಮತಿಯು ಅವನನ್ನು ತನ್ನ ಅರಮನೆಗೆ ಕರೆದೊಯ್ದಳು.(22)