ಶ್ರೀ ದಸಮ್ ಗ್ರಂಥ್

ಪುಟ - 1021


ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ಉಭಯ:

ਸਤਿਜੁਗ ਕੇ ਜੁਗ ਮੈ ਹਮੋ ਯਾ ਮੈ ਕਿਯੋ ਨਿਵਾਸ ॥
satijug ke jug mai hamo yaa mai kiyo nivaas |

ನಾನು ಇಲ್ಲಿ ಸತ್ಯುಗದಲ್ಲಿ ನೆಲೆಸಿದ್ದೇನೆ.

ਅਬ ਬਰਤਤ ਜੁਗ ਕੌਨ ਸੋ ਸੋ ਤੁਮ ਕਹਹੁ ਪ੍ਰਕਾਸ ॥੨੪॥
ab baratat jug kauan so so tum kahahu prakaas |24|

ಈಗ ಯಾವ ಯುಗ ನಡೆಯುತ್ತಿದೆ ಎಂದು ನೀವೇ ಹೇಳಿ. 24.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಇಪ್ಪತ್ತನಾಲ್ಕು:

ਸਤਿਜੁਗ ਬੀਤੇ ਤ੍ਰੇਤਾ ਭਯੋ ॥
satijug beete tretaa bhayo |

(ಅವರಿಗೆ ಹೇಳಲಾಯಿತು) ಸತ್ಯಯುಗವು ಕಳೆದ ನಂತರ ತ್ರೇತಾ ನಿಧನರಾದರು

ਤਾ ਪਾਛੇ ਦ੍ਵਾਪਰ ਬਰਤਯੋ ॥
taa paachhe dvaapar baratayo |

ಮತ್ತು ಅದರ ನಂತರ ದ್ವಾಪರವನ್ನೂ ಬಳಸಲಾಯಿತು.

ਤਬ ਤੇ ਸੁਨੁ ਕਲਜੁਗ ਅਬ ਆਯੋ ॥
tab te sun kalajug ab aayo |

ಅಂದಿನಿಂದ ಕೇಳಿದೆ, ಈಗ ಕಲಿಯುಗ ಬಂದಿದೆ.

ਸੁ ਤੁਹਿ ਕਹ ਹਮ ਪ੍ਰਗਟ ਸੁਨਾਯੋ ॥੨੫॥
su tuhi kah ham pragatt sunaayo |25|

ಇದನ್ನು ನಾವು ನಿಮಗೆ ಸ್ಪಷ್ಟವಾಗಿ ಹೇಳಿದ್ದೇವೆ. 25.

ਕਲਜੁਗ ਨਾਮ ਜਬੈ ਸੁਨਿ ਲਯੋ ॥
kalajug naam jabai sun layo |

(ಜೋಗಿ) ಕಲಿಯುಗದ ಹೆಸರನ್ನು ಕೇಳಿದಾಗ

ਹਾਹਾ ਸਬਦ ਉਚਾਰਤ ਭਯੋ ॥
haahaa sabad uchaarat bhayo |

ಹಾಯ್ ಹಾಯ್ ಎನ್ನುವ ಮಾತು ಶುರುವಾಯಿತು.

ਤਿਹਿ ਮੁਹਿ ਬਾਤ ਲਗਨ ਨਹਿ ਦੀਜੈ ॥
tihi muhi baat lagan neh deejai |

ನನಗೆ ಅವನ ಗಾಳಿ ಬರಲು ಬಿಡಬೇಡಿ

ਬਹੁਰੋ ਮੂੰਦਿ ਦੁਆਰਨ ਲੀਜੈ ॥੨੬॥
bahuro moond duaaran leejai |26|

ಮತ್ತು ಮತ್ತೆ ಬಾಗಿಲು ಮುಚ್ಚಿ. 26.

ਰਾਨੀ ਬਾਚ ॥
raanee baach |

ರಾಣಿ ಹೇಳಿದರು:

ਮੈ ਸੇਵਾ ਤੁਮਰੀ ਪ੍ਰਭੁ ਕਰਿਹੋ ॥
mai sevaa tumaree prabh kariho |

ಓ ಕರ್ತನೇ! ನಾನು ನಿನ್ನ ಸೇವೆ ಮಾಡುತ್ತೇನೆ.

ਏਕ ਪਾਇ ਠਾਢੀ ਜਲ ਭਰਿਹੋ ॥
ek paae tthaadtee jal bhariho |

ಒಂದು ಕಾಲಿನ ಮೇಲೆ ನಿಂತು, ನಾನು ನೀರು ತುಂಬಿಸುತ್ತೇನೆ (ನಿಮಗಾಗಿ).

ਮੂੰਦਿਨ ਦ੍ਵਾਰਨ ਕੋ ਕ੍ਯੋਨ ਲੀਜੈ ॥
moondin dvaaran ko kayon leejai |

ಆದರೆ ಬಾಗಿಲು ಏಕೆ ಮುಚ್ಚಬೇಕು?

ਹਮ ਪਰ ਨਾਥ ਅਨੁਗ੍ਰਹੁ ਕੀਜੈ ॥੨੭॥
ham par naath anugrahu keejai |27|

ಓ ನಾಥ! ನಮ್ಮ ಮೇಲೆ ಕರುಣಿಸು. 27.

ਪੁਨਿ ਰਾਜੈ ਯੌ ਬਚਨ ਉਚਾਰੋ ॥
pun raajai yau bachan uchaaro |

ಆಗ ರಾಜನು ಹೀಗೆ ಹೇಳಿದನು.

ਕ੍ਰਿਪਾ ਕਰਹੁ ਮੈ ਦਾਸ ਤਿਹਾਰੋ ॥
kripaa karahu mai daas tihaaro |

ಓ ನಾಥ! ದಯವಿಟ್ಟು, ನಾನು ನಿಮ್ಮ ಗುಲಾಮ.

ਯਹ ਰਾਨੀ ਸੇਵਾ ਕਹ ਲੀਜੈ ॥
yah raanee sevaa kah leejai |

(ನನ್ನ) ಈ ರಾಣಿಯನ್ನು ಸೇವೆಗಾಗಿ ಸ್ವೀಕರಿಸಿ.

ਮੋ ਪਰ ਨਾਥ ਅਨੁਗ੍ਰਹੁ ਕੀਜੈ ॥੨੮॥
mo par naath anugrahu keejai |28|

ನನ್ನ ಮೇಲೆ ಕರುಣಿಸು. 28.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ಉಭಯ:

ਸੇਵਾ ਕਹ ਰਾਨੀ ਦਈ ਯੌ ਰਾਜੈ ਸੁਖ ਪਾਇ ॥
sevaa kah raanee dee yau raajai sukh paae |

ರಾಜನು ಸಂತೋಷದಿಂದ ರಾಣಿಯನ್ನು ಸೇವೆಗಾಗಿ ಕೊಟ್ಟನು.

ਦ੍ਵਾਰਨ ਮੂੰਦਿਨ ਨ ਦਯੋ ਰਹਿਯੋ ਚਰਨ ਲਪਟਾਇ ॥੨੯॥
dvaaran moondin na dayo rahiyo charan lapattaae |29|

ಅವನು ಬಾಗಿಲನ್ನು ಮುಚ್ಚಲು ಬಿಡಲಿಲ್ಲ ಮತ್ತು ತನ್ನ ಕಾಲುಗಳಿಂದ ಸುತ್ತಿಕೊಂಡನು. 29.

ਮੂੜ ਰਾਵ ਪ੍ਰਫੁਲਿਤ ਭਯੋ ਸਕਿਯੋ ਨ ਛਲ ਕਛੁ ਪਾਇ ॥
moorr raav prafulit bhayo sakiyo na chhal kachh paae |

ಮೂರ್ಖ ರಾಜನು ಸಂತೋಷಪಟ್ಟನು ಆದರೆ ತಂತ್ರವನ್ನು ಅರ್ಥಮಾಡಿಕೊಳ್ಳಲು ಸಾಧ್ಯವಾಗಲಿಲ್ಲ.

ਸੇਵਾ ਕੋ ਰਾਨੀ ਦਈ ਤਾਹਿ ਸਿਧ ਠਹਰਾਇ ॥੩੦॥
sevaa ko raanee dee taeh sidh tthaharaae |30|

ಅವನನ್ನು ಸಿದ್ಧ (ಜೋಗಿ) ಎಂದು ಪರಿಗಣಿಸಿ, ಅವನು ಅವಳನ್ನು ರಾಣಿಗೆ ಸೇವೆಗಾಗಿ ಕೊಟ್ಟನು. 30.

ਰਾਜ ਮਾਰਿ ਰਾਜਾ ਛਲਿਯੋ ਰਤਿ ਜੋਗੀ ਸੋ ਕੀਨ ॥
raaj maar raajaa chhaliyo rat jogee so keen |

ರಾಜನನ್ನು (ಭೂಧರ್ ಸಿಂಗ್) ಕೊಲ್ಲುವ ಮೂಲಕ ಅವನು ರಾಜನನ್ನು (ಬಿಭ್ರಂ ದೇವ್) ಮೋಸಗೊಳಿಸಿದನು ಮತ್ತು ಜೋಗಿಯೊಂದಿಗೆ ಆಟವಾಡಿದನು.

ਅਤਭੁਤ ਚਰਿਤ੍ਰ ਤ੍ਰਿਯਾਨ ਕੌ ਸਕਤ ਨ ਕੋਊ ਚੀਨ ॥੩੧॥
atabhut charitr triyaan kau sakat na koaoo cheen |31|

ಮಹಿಳೆಯರಿಗೆ ವಿಚಿತ್ರವಾದ ಪಾತ್ರಗಳಿವೆ, ಯಾರೂ ಅವರನ್ನು ಅರ್ಥಮಾಡಿಕೊಳ್ಳಲು ಸಾಧ್ಯವಿಲ್ಲ. 31.

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਤ੍ਰਿਯਾ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਇਕ ਸੌ ਤੈਤਾਲੀਸਵੋ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੧੪੩॥੨੯੦੩॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane triyaa charitre mantree bhoop sanbaade ik sau taitaaleesavo charitr samaapatam sat subham sat |143|2903|afajoon|

ಶ್ರೀ ಚರಿತ್ರೋಪಾಖ್ಯಾನ ತ್ರಯ ಚರಿತ್ರದ ಮಂತ್ರಿ ಭೂಪ ಸಂವಾದದ 143ನೇ ಅಧ್ಯಾಯದ ಸಮಾಪ್ತಿ ಇಲ್ಲಿದೆ, ಎಲ್ಲವೂ ಮಂಗಳಕರ. 143.2903. ಹೋಗುತ್ತದೆ

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಇಪ್ಪತ್ತನಾಲ್ಕು:

ਬੀਕਾਨੇਰ ਰਾਵ ਇਕ ਭਾਰੋ ॥
beekaaner raav ik bhaaro |

ಬಿಕಾನೇರ್‌ನಲ್ಲಿ ಒಬ್ಬ ಮಹಾನ್ ರಾಜನಿದ್ದನು.

ਤੀਨ ਭਵਨ ਭੀਤਰ ਉਜਿਯਾਰੋ ॥
teen bhavan bheetar ujiyaaro |

(ಯಾರ) ಯಶ್ ಮೂರು ಜನರ ನಡುವೆ ಹರಡಿತು.

ਵਤੀ ਸਿੰਗਾਰ ਰਾਵ ਕੀ ਰਾਨੀ ॥
vatee singaar raav kee raanee |

(ಆ) ರಾಜನ ಸೌಂದರ್ಯ ವತಿ ಎಂಬ ರಾಣಿ,

ਸੁੰਦਰਿ ਭਵਨ ਚੌਦਹੂੰ ਜਾਨੀ ॥੧॥
sundar bhavan chauadahoon jaanee |1|

ಹದಿನಾಲ್ಕು ಜನರಲ್ಲಿ ಯಾರು ಸುಂದರ ಎಂದು ಹೆಸರಾಗಿದ್ದರು. 1.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

ಅಚಲ:

ਤਹਾ ਰਾਇ ਮਹਤਾਬ ਸੁਦਾਗਰ ਆਇਯੋ ॥
tahaa raae mahataab sudaagar aaeiyo |

ಅಲ್ಲಿಗೆ ಮಹತಾಬ್ ರೈ ಎಂಬ ವ್ಯಾಪಾರಿ ಬಂದ.

ਲਖਿ ਰਾਨੀ ਕੋ ਰੂਪ ਹਿਯੋ ਲਲਚਾਇਯੋ ॥
lakh raanee ko roop hiyo lalachaaeiyo |

(ಅವನ) ರೂಪವನ್ನು ನೋಡಿ, ರಾಣಿಯ ಮನಸ್ಸು ಮೋಹಗೊಂಡಿತು (ಅಂದರೆ, ಆಕರ್ಷಿತವಾಯಿತು).

ਭੇਜਿ ਸਹਚਰੀ ਤਿਹ ਗ੍ਰਿਹ ਲਯੋ ਬੁਲਾਇ ਕੈ ॥
bhej sahacharee tih grih layo bulaae kai |

(ರಾಣಿ) ಒಬ್ಬ ಸೇವಕಿಯನ್ನು ಕಳುಹಿಸಿ ಅವಳನ್ನು ಮನೆಗೆ ಕರೆದಳು.

ਹੋ ਮਨ ਮਾਨਤ ਰਤਿ ਕਰੀ ਅਧਿਕ ਸੁਖ ਪਾਇ ਕੈ ॥੨॥
ho man maanat rat karee adhik sukh paae kai |2|

(ಅವನೊಂದಿಗೆ) ನಾನು ನನ್ನ ಹೃದಯದ ಆಸೆಯೊಂದಿಗೆ ಸಂತೋಷದಿಂದ ಆಡಿದೆ. 2.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಇಪ್ಪತ್ತನಾಲ್ಕು:

ਨਿਤਪ੍ਰਤਿ ਰਾਨੀ ਤਾਹਿ ਬੁਲਾਵੈ ॥
nitaprat raanee taeh bulaavai |

ರಾಣಿ ಪ್ರತಿ ದಿನ ಅವನಿಗೆ ಕರೆ ಮಾಡುತ್ತಿದ್ದಳು

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਸੋ ਭੋਗ ਕਮਾਵੈ ॥
bhaat bhaat so bhog kamaavai |

ಮತ್ತು ವಿವಿಧ ರೀತಿಯಲ್ಲಿ (ಅವನೊಂದಿಗೆ) ಪಾಲ್ಗೊಳ್ಳುತ್ತಿದ್ದರು.

ਜਾਨਤ ਰੈਨਿ ਅੰਤ ਜਬ ਆਈ ॥
jaanat rain ant jab aaee |

ರಾತ್ರಿ ಮುಗಿಯಲಿದೆ ಎಂದು ನೀವು ನೋಡಿದಾಗ,

ਤਾਹਿ ਦੇਤ ਨਿਜੁ ਧਾਮ ਪਠਾਈ ॥੩॥
taeh det nij dhaam patthaaee |3|

ಆದ್ದರಿಂದ ಅವಳು ಅವನನ್ನು ತನ್ನ ಮನೆಗೆ ಕಳುಹಿಸುತ್ತಿದ್ದಳು. 3.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

ಅಚಲ:

ਚੁਨਿ ਚੁਨਿ ਭਲੀ ਮਤਾਹ ਸੁਦਾਗਰ ਲ੍ਯਾਵਈ ॥
chun chun bhalee mataah sudaagar layaavee |

(ಅವನು) ವ್ಯಾಪಾರಿಯು ವ್ಯಾಪಾರದ ಸರಕುಗಳನ್ನು ('ಮಾತಾಹ್') ಎಚ್ಚರಿಕೆಯಿಂದ ಆರಿಸಿ ತರುತ್ತಾನೆ.

ਰਾਨੀ ਤਾ ਕੌ ਪਾਇ ਘਨੋ ਸੁਖ ਪਾਵਈ ॥
raanee taa kau paae ghano sukh paavee |

ರಾಣಿ ಅವರನ್ನು ಬರಮಾಡಿಕೊಂಡು ಬಹಳ ಸಂತೋಷಪಡುತ್ತಿದ್ದಳು.

ਅਤਿ ਧਨ ਛੋਰਿ ਭੰਡਾਰ ਦੇਤ ਤਹਿ ਨਿਤ੍ਯ ਪ੍ਰਤਿ ॥
at dhan chhor bhanddaar det teh nitay prat |

(ರಾಣಿಯೂ) ಖಜಾನೆಯನ್ನು ತೆರೆದು ವ್ಯಾಪಾರಿಗೆ ಪ್ರತಿದಿನ ಸಾಕಷ್ಟು ಹಣವನ್ನು ನೀಡುತ್ತಾಳೆ.