ಶ್ರೀ ದಸಮ್ ಗ್ರಂಥ್

ಪುಟ - 980


ਤਾ ਪਾਛੈ ਜਾਲੰਧਰ ਮਾਰਿਯੋ ॥
taa paachhai jaalandhar maariyo |

ಈ ರೀತಿಯಾಗಿ ಅವನು ಅವಳ ಪರಿಶುದ್ಧತೆಯನ್ನು ಹಾಳುಮಾಡಿದನು ಮತ್ತು ನಂತರ ಜಲಂಧರನನ್ನು ಕೊಂದನು.

ਬਹੁਰੋ ਰਾਜ ਆਪਨੋ ਲਿਯੋ ॥
bahuro raaj aapano liyo |

ನಂತರ ಅವನ ರಾಜ್ಯವನ್ನು ಪಡೆದರು.

ਸੁਰ ਪੁਰ ਮਾਝ ਬਧਾਵੋ ਕਿਯੋ ॥੨੯॥
sur pur maajh badhaavo kiyo |29|

ನಂತರ ಅವನು ತನ್ನ ಸಾರ್ವಭೌಮತ್ವವನ್ನು ಮರಳಿ ಪಡೆದನು ಮತ್ತು ಸ್ವರ್ಗದಲ್ಲಿ ಗೌರವಗಳನ್ನು ಗಳಿಸಿದನು.(29)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ದೋಹಿರಾ

ਇਹ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸੌ ਬਿਸਨ ਜੂ ਬ੍ਰਿੰਦਾ ਕੋ ਸਤ ਟਾਰਿ ॥
eih charitr sau bisan joo brindaa ko sat ttaar |

ಇಂತಹ ವಂಚನೆಯನ್ನು ಆಡಿದ ವಿಷ್ಣು ಬೃಂದಾಳ ಪರಿಶುದ್ಧತೆಯನ್ನು ಉಲ್ಲಂಘಿಸಿದನು.

ਆਨਿ ਰਾਜ ਅਪਨੋ ਲਯੋ ਜਾਲੰਧਰ ਕਹ ਮਾਰਿ ॥੩੦॥੧॥
aan raaj apano layo jaalandhar kah maar |30|1|

ತದನಂತರ ಜಲಂಧರನನ್ನು ಸರ್ವನಾಶ ಮಾಡುವ ಮೂಲಕ ತನ್ನ ರಾಜ್ಯವನ್ನು ಉಳಿಸಿಕೊಂಡನು.(30)(1)

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਪੁਰਖ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਇਕ ਸੌ ਬੀਸਵੋ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੧੨੦॥੨੩੬੨॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane purakh charitre mantree bhoop sanbaade ik sau beesavo charitr samaapatam sat subham sat |120|2362|afajoon|

ರಾಜ ಮತ್ತು ಮಂತ್ರಿಯ ಮಂಗಳಕರ ಕ್ರಿತಾರ ಸಂಭಾಷಣೆಯ 120 ನೇ ಉಪಮೆ, ಆಶೀರ್ವಾದದೊಂದಿಗೆ ಪೂರ್ಣಗೊಂಡಿದೆ. (120)(2360)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಚೌಪೇಯಿ

ਜਹਾਗੀਰ ਜਬ ਤਖਤ ਸੁਹਾਵੈ ॥
jahaageer jab takhat suhaavai |

ಜಹಾಂಗೀರ್ ಸಿಂಹಾಸನದ ಮೇಲೆ ಕುಳಿತಿದ್ದಾಗ

ਬੁਰਕਾ ਪਹਿਰਿ ਨਾਰਿ ਇਕ ਆਵੈ ॥
burakaa pahir naar ik aavai |

(ಚಕ್ರವರ್ತಿ) ಜಹಾಂಗೀರ್ ತನ್ನ ಆಸ್ಥಾನವನ್ನು ಹಿಡಿದಿದ್ದಾಗ, ಒಬ್ಬ ಮಹಿಳೆ ಮುಸುಕು ಧರಿಸಿ ಬಂದಳು.

ਖੀਸੇ ਕਾਟਿ ਬਹੁਨ ਕੇ ਲੇਈ ॥
kheese kaatt bahun ke leee |

(ಅವಳು) ಅನೇಕರ ಜೇಬುಗಳನ್ನು ಕತ್ತರಿಸುತ್ತಿದ್ದಳು,

ਨਿਜ ਮੁਖ ਕਿਸੂ ਨ ਦੇਖਨ ਦੇਈ ॥੧॥
nij mukh kisoo na dekhan deee |1|

ಅವಳು ಅನೇಕರ ಪಾಕೆಟ್‌ಗಳನ್ನು ತೆಗೆದುಕೊಂಡಳು ಮತ್ತು ಅವಳ ಮುಖವನ್ನು ತೋರಿಸಲಿಲ್ಲ.(1)

ਤਾ ਕੋ ਭੇਦ ਏਕ ਨਰ ਪਾਯੋ ॥
taa ko bhed ek nar paayo |

ಒಬ್ಬ ವ್ಯಕ್ತಿ ತನ್ನ ರಹಸ್ಯವನ್ನು ತಿಳಿದುಕೊಂಡನು.

ਔਰ ਨ ਕਾਹੂੰ ਤੀਰ ਜਤਾਯੋ ॥
aauar na kaahoon teer jataayo |

ಒಬ್ಬ ವ್ಯಕ್ತಿ ರಹಸ್ಯವನ್ನು ಪತ್ತೆಹಚ್ಚಿದನು ಆದರೆ ಬೇರೆಯವರಿಗೆ ಬಹಿರಂಗಪಡಿಸಲಿಲ್ಲ.

ਪ੍ਰਾਤ ਭਏ ਆਈ ਤ੍ਰਿਯ ਜਾਨੀ ॥
praat bhe aaee triy jaanee |

ಬೆಳಿಗ್ಗೆ (ಆ) ಮಹಿಳೆ ಬರುವುದನ್ನು ನೋಡಿದೆ

ਚਿਤ ਕੇ ਬਿਖੈ ਇਹੈ ਮਤਿ ਠਾਨੀ ॥੨॥
chit ke bikhai ihai mat tthaanee |2|

ಮರುದಿನ ಬೆಳಿಗ್ಗೆ ಅವಳು ಬರುತ್ತಿರುವುದನ್ನು ನೋಡಿ ಅವನು ಒಂದು ಮಾರ್ಗವನ್ನು ಯೋಜಿಸಿದನು.(2)

ਪਨਹੀ ਹਾਥ ਆਪਨੇ ਲਈ ॥
panahee haath aapane lee |

(ಅವನು) ತನ್ನ ಕೈಯಲ್ಲಿ ಶೂ ಹಿಡಿದನು

ਅਧਿਕ ਮਾਰਿ ਤਾ ਤ੍ਰਿਯ ਕੌ ਦਈ ॥
adhik maar taa triy kau dee |

ಅವನು ತನ್ನ ಶೂ ತೆಗೆದುಕೊಂಡು ಅವಳನ್ನು ಹೊಡೆಯಲು ಪ್ರಾರಂಭಿಸಿದನು,

ਸਤਰ ਛੋਰਿ ਆਈ ਕ੍ਯੋਨ ਚਾਰੀ ॥
satar chhor aaee kayon chaaree |

(ಯಾಕೆ ನೀನು) ದಾರ (ಮುಸುಕು) ಬಿಟ್ಟು ಇಲ್ಲಿ ಬಾ ಎಂದು ಹೇಳುತ್ತಲೇ ಇದ್ದ

ਜੂਤਿਨ ਸੌ ਕਮਰੀ ਕਰਿ ਡਾਰੀ ॥੩॥
jootin sau kamaree kar ddaaree |3|

ನೀನು ಮನೆಯಿಂದ ಹೊರಗೆ ಬಂದಿದ್ದೀಯಾ ಎಂದು ಹೇಳಿ ಅವಳನ್ನು ಮೂರ್ಛೆ ಹೋಗುವಂತೆ ಮಾಡಿದನು.(3)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

ದೋಹಿರಾ

ਕਮਰੀ ਕੈ ਜੂਤਿਨ ਦਈ ਭੂਖਨ ਲਏ ਉਤਾਰਿ ॥
kamaree kai jootin dee bhookhan le utaar |

ಅವಳನ್ನು ಬಲವಾಗಿ ಹೊಡೆದು, ಅವಳ ಆಭರಣಗಳನ್ನು ತೆಗೆದುಕೊಂಡು,

ਕਿਹ ਨਿਮਿਤ ਆਈ ਇਹਾ ਐਸੇ ਬਚਨ ਉਚਾਰਿ ॥੪॥
kih nimit aaee ihaa aaise bachan uchaar |4|

"ನೀನು ಇಲ್ಲಿಗೆ ಏಕೆ ಬಂದಿರುವೆ?" (4)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಚೌಪೇಯಿ.

ਸਭਹੂੰ ਇਹੈ ਚਿਤ ਮੈ ਜਾਨੀ ॥
sabhahoon ihai chit mai jaanee |

ಪ್ರತಿಯೊಬ್ಬರೂ ತಮ್ಮ ಮನಸ್ಸಿನಲ್ಲಿ ಇದನ್ನು ಅರ್ಥಮಾಡಿಕೊಂಡರು

ਤਾ ਕੀ ਨਾਰਿ ਤ੍ਰਿਯਾ ਪਹਿਚਾਨੀ ॥
taa kee naar triyaa pahichaanee |

ಜನರು ಅವಳನ್ನು ಅವನ ಸ್ವಂತ ಹೆಂಡತಿ ಎಂದು ಭಾವಿಸಿದ್ದರು.

ਬਿਨੁ ਪੂਛੇ ਪਤਿ ਕੇ ਕ੍ਯੋਨ ਆਈ ॥
bin poochhe pat ke kayon aaee |

ಗಂಡನನ್ನು ಕೇಳದೆ ಯಾಕೆ ಬಂದಿದ್ದಾಳೆ?

ਜਾ ਤੇ ਆਜੁ ਮਾਰਿ ਤੈਂ ਖਾਈ ॥੫॥
jaa te aaj maar tain khaaee |5|

ಅವರ ಅನುಮತಿಯಿಲ್ಲದೆ ಮನೆಯಿಂದ ಹೊರಬಂದು ಹೊಡೆದಿದ್ದಾರೆ.(5)

ਜਬ ਲੌ ਤਾਹਿ ਤ੍ਰਿਯਹਿ ਸੁਧਿ ਆਈ ॥
jab lau taeh triyeh sudh aaee |

ಮಹಿಳೆಗೆ ಪ್ರಜ್ಞೆ ಬರುವ ಹೊತ್ತಿಗೆ,

ਤਬ ਲੌ ਗਯੋ ਵਹ ਪੁਰਖ ਲੁਕਾਈ ॥
tab lau gayo vah purakh lukaaee |

ಮಹಿಳೆಗೆ ಪ್ರಜ್ಞೆ ಬರುವಷ್ಟರಲ್ಲಿ ಆತ ಅಲ್ಲಿಂದ ಹೊರಟು ಹೋಗಿದ್ದ.

ਤਾ ਤੇ ਤ੍ਰਸਤ ਨ ਤਹ ਪੁਨਿ ਗਈ ॥
taa te trasat na tah pun gee |

ಅವನ ಭಯದಿಂದ ಅವಳು ಮತ್ತೆ (ಅಲ್ಲಿಗೆ) ಹೋಗಲಿಲ್ಲ.

ਚੋਰੀ ਕਰਤ ਹੁਤੀ ਤਜਿ ਦਈ ॥੬॥
choree karat hutee taj dee |6|

ಅವನಿಂದ ಭಯಗೊಂಡ ಅವಳು ಮತ್ತೆ ಅಲ್ಲಿಗೆ ಬರಲಿಲ್ಲ ಮತ್ತು ಕಳ್ಳತನವನ್ನು ತ್ಯಜಿಸಿದಳು.(6)(1)

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਪੁਰਖ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਇਕ ਸੌ ਇਕੀਸਵੋ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੧੨੧॥੨੩੬੮॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane purakh charitre mantree bhoop sanbaade ik sau ikeesavo charitr samaapatam sat subham sat |121|2368|afajoon|

ರಾಜ ಮತ್ತು ಮಂತ್ರಿಯ ಮಂಗಳಕರ ಕ್ರಿತಾರ ಸಂಭಾಷಣೆಯ 121 ನೇ ಉಪಮೆ, ಆಶೀರ್ವಾದದೊಂದಿಗೆ ಪೂರ್ಣಗೊಂಡಿದೆ. (121)(2366)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ಚೌಪೇಯಿ

ਅਭੈ ਸਾਡ ਰਾਜਾ ਇਕ ਭਾਰੋ ॥
abhai saadd raajaa ik bhaaro |

ಅಭಯ ಸಂದ ಎಂಬ ಮಹಾರಾಜನಿದ್ದ.

ਕਹਲੂਰ ਕੇ ਦੇਸ ਉਜਿਯਾਰੋ ॥
kahaloor ke des ujiyaaro |

ಅಭಯ್ ಸಾಂಧ್ ಅವರು ಕಹ್ಲೂರ್ ದೇಶದ ಒಬ್ಬ ಮಂಗಳಕರ ರಾಜರಾಗಿದ್ದರು.

ਖਾਨ ਤਤਾਰ ਖੇਤ ਤਿਨ ਮਾਰਿਯੋ ॥
khaan tataar khet tin maariyo |

ಅವರು ಯುದ್ಧದಲ್ಲಿ ಟಾಟರ್ ಖಾನ್ ಅವರನ್ನು ಕೊಂದರು

ਨਾਕਨ ਕੋ ਕੂਆ ਭਰ ਡਾਰਿਯੋ ॥੧॥
naakan ko kooaa bhar ddaariyo |1|

ತಾತಾರ್ ಖಾನ್ ನನ್ನು ಹೊಡೆದಾಟದಲ್ಲಿ ಕೊಂದು ಮೂಗು ಕತ್ತರಿಸಿದ್ದ.(1)

ਤਾ ਪੈ ਚੜੇ ਖਾਨ ਰਿਸਿ ਭਾਰੇ ॥
taa pai charre khaan ris bhaare |

ಖಾನ್‌ಗಳು ಅವನ ಮೇಲೆ ಕೋಪಗೊಂಡರು

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਤਿਨ ਨ੍ਰਿਪਤਿ ਸੰਘਾਰੇ ॥
bhaat bhaat tin nripat sanghaare |

ಕೋಪಗೊಂಡ ಅನೇಕ ಖಾನ್‌ಗಳು ಅವನ ಮೇಲೆ ದಾಳಿ ಮಾಡಿದರು ಮತ್ತು ಹಲವಾರು ರಾಜರನ್ನು ಕೊಂದರು.

ਹਾਰੇ ਸਭੈ ਉਪਾਇ ਬਨਾਯੋ ॥
haare sabhai upaae banaayo |

ಎಲ್ಲರೂ ಸೋಲಿಸಿದಾಗ, ಒಂದು ಕ್ರಮವನ್ನು ತೆಗೆದುಕೊಳ್ಳಲಾಯಿತು.

ਛਜੂਅਹਿ ਗਜੂਅਹਿ ਖਾਨ ਬੁਲਾਯੋ ॥੨॥
chhajooeh gajooeh khaan bulaayo |2|

ಕದನಗಳಲ್ಲಿ ತಮ್ಮ ಸೋಲಿನ ನಡುವೆಯೂ, ಅವರು ಛಾಜು ಮತ್ತು ಗಜು ಖಾನ್‌ಗಳನ್ನು ಕರೆದರು.(2)

ਕਾਖ ਬਿਖੈ ਕਬੂਤਰ ਇਕ ਰਾਖਿਯੋ ॥
kaakh bikhai kabootar ik raakhiyo |

ಅವನು ತನ್ನ ಕಂಕುಳಿನಲ್ಲಿ ಪಾರಿವಾಳವನ್ನು ಇಟ್ಟುಕೊಂಡಿದ್ದನು

ਤਿਨ ਸੌ ਬਚਨ ਬਕਤ੍ਰ ਤੇ ਭਾਖਿਯੋ ॥
tin sau bachan bakatr te bhaakhiyo |

ಪಾರಿವಾಳವನ್ನು ತನ್ನ ತೋಳಿನ ಕೆಳಗೆ ಇಟ್ಟುಕೊಳ್ಳುತ್ತಿದ್ದ ಅವನು (ಖಾನ್) ಘೋಷಿಸಿದನು,

ਯਾ ਨ੍ਰਿਪ ਕੋ ਜੁ ਬੁਰਾ ਕੋਊ ਕਰਿ ਹੈ ॥
yaa nrip ko ju buraa koaoo kar hai |

ಈ ರಾಜನಿಗೆ ಯಾರು ಕೇಡು ಮಾಡುತ್ತಾರೆ,

ਤਾ ਕੋ ਪਾਪ ਮੂਡ ਇਹ ਪਰਿ ਹੈ ॥੩॥
taa ko paap moodd ih par hai |3|

'ರಾಜನನ್ನು ಪ್ರತಿಕೂಲವಾಗಿ ನಡೆಸಿಕೊಂಡ ಯಾವುದೇ ದೇಹವು ಶಾಪಗ್ರಸ್ತವಾಗುತ್ತದೆ.'(3)

ਯਹ ਸੁਨਿ ਬਚਨ ਮਾਨਿ ਤੇ ਗਏ ॥
yah sun bachan maan te ge |

ಇದನ್ನು ಕೇಳಿ ಎಲ್ಲರೂ ಒಪ್ಪಿಕೊಂಡರು

ਭੇਦ ਅਭੇਦ ਨ ਚੀਨਤ ਭਏ ॥
bhed abhed na cheenat bhe |

ಇದಕ್ಕೆ ಹರ್ಕಿಂಗ್ ಅವರು ಒಪ್ಪಿಗೆ ನೀಡಿದರು ಆದರೆ ರಹಸ್ಯವನ್ನು ಗ್ರಹಿಸಲಿಲ್ಲ.