શ્રી દસમ ગ્રંથ

પાન - 1121


ਅੰਮ੍ਰਿਤ ਸਾਹ ਸਿਕੰਦਰ ਪਾਯੋ ॥
amrit saah sikandar paayo |

તે રાજા સિકંદરે અમૃત મેળવ્યું છે.

ਅਜਰ ਅਮਰ ਮਨੁਖ੍ਯ ਜੋ ਹ੍ਵੈ ਹੈ ॥
ajar amar manukhay jo hvai hai |

જો માણસ અમર થઈ જશે

ਜੀਤਿ ਸੁ ਲੋਕ ਚੌਦਹੂੰ ਲੈ ਹੈ ॥੪੫॥
jeet su lok chauadahoon lai hai |45|

(તેથી તે) ચૌદ લોકો પર વિજય મેળવશે. 45.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਤਾ ਤੇ ਯਾ ਕੋ ਕੀਜਿਯੈ ਕਛੁ ਉਪਚਾਰ ਬਨਾਇ ॥
taa te yaa ko keejiyai kachh upachaar banaae |

તેથી તેના વિશે કંઈક કરવું જોઈએ

ਜਿਤ੍ਯੋ ਜਰਾ ਤਨ ਜੜ ਰਹੈ ਅੰਮ੍ਰਿਤ ਪਿਯੌ ਨ ਜਾਇ ॥੪੬॥
jitayo jaraa tan jarr rahai amrit piyau na jaae |46|

જેનાથી આ મૂર્ખનું શરીર વૃદ્ધ થઈ જશે અને તે અમૃત પી શકશે નહીં. 46.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

અડગ

ਰੰਭਾ ਨਾਮ ਅਪਛਰਾ ਦਈ ਪਠਾਇ ਕੈ ॥
ranbhaa naam apachharaa dee patthaae kai |

ઇન્દ્રએ રંભા નામના અપચારાને મોકલ્યા.

ਬਿਰਧ ਰੂਪ ਖਗ ਕੋ ਧਰਿ ਬੈਠੀ ਆਇ ਕੈ ॥
biradh roop khag ko dhar baitthee aae kai |

જે વૃદ્ધ પક્ષીના રૂપમાં (તળાવ પાસે) આવ્યો હતો.

ਏਕ ਪੰਖ ਤਨ ਰਹਿਯੋ ਨ ਤਾ ਕੌ ਜਾਨਿਯੈ ॥
ek pankh tan rahiyo na taa kau jaaniyai |

એવું ન વિચારો કે તેના શરીર પર એક પીંછું પણ બાકી છે.

ਹੋ ਜਾ ਤਨ ਲਹਿਯੋ ਨ ਜਾਇ ਘ੍ਰਿਣਾ ਜਿਯ ਠਾਨਿਯੈ ॥੪੭॥
ho jaa tan lahiyo na jaae ghrinaa jiy tthaaniyai |47|

તેનું શરીર જોઈ શકાતું નથી, મનમાં અણગમો ઉત્પન્ન થાય છે. 47.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਜਬੈ ਸਿਕੰਦਰ ਅੰਮ੍ਰਿਤ ਕੋ ਪੀਵਨ ਲਗ੍ਯੋ ਬਨਾਇ ॥
jabai sikandar amrit ko peevan lagayo banaae |

જ્યારે સિકંદર અમૃત પીવા લાગ્યો,

ਗਲਤ ਅੰਗ ਪੰਛੀ ਤਬੈ ਨਿਰਖਿ ਉਠਿਯੋ ਮੁਸਕਾਇ ॥੪੮॥
galat ang panchhee tabai nirakh utthiyo musakaae |48|

તેથી આલિંગનશીલ શરીર સાથે પક્ષીને જોઈને તે હસી પડ્યો. 48.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਪੂਛਿਯੋ ਤਾਹਿ ਪੰਛਿਯਹਿ ਜਾਈ ॥
poochhiyo taeh panchhiyeh jaaee |

(સિકંદર) તે પક્ષી પાસે ગયો અને પૂછ્યું,

ਕ੍ਯੋਨ ਤੈ ਹਸ੍ਯੋ ਹੇਰਿ ਮੁਹਿ ਭਾਈ ॥
kayon tai hasayo her muhi bhaaee |

ઓ ભાઈ! તમે મારા પર કેમ હસ્યા?

ਸਕਲ ਬ੍ਰਿਥਾ ਵਹੁ ਮੋਹਿ ਬਤੈਯੈ ॥
sakal brithaa vahu mohi bataiyai |

એ બધું મને કહો

ਹਮਰੇ ਚਿਤ ਕੋ ਤਾਪ ਮਿਟੈਯੈ ॥੪੯॥
hamare chit ko taap mittaiyai |49|

અને મારા હૃદયનું દુ:ખ દૂર કરો. 49.

ਪੰਛੀ ਬਾਚ ॥
panchhee baach |

પક્ષીએ કહ્યું:

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਪਛ ਏਕ ਤਨ ਨ ਰਹਿਯੋ ਰਕਤ ਨ ਰਹਿਯੋ ਸਰੀਰ ॥
pachh ek tan na rahiyo rakat na rahiyo sareer |

(મારા) શરીર પર એક પણ પીંછું નથી કે મારા શરીરમાં લોહી પણ નથી.

ਤਨ ਨ ਛੁਟਤ ਦੁਖ ਸੌ ਜਿਯਤ ਜਬ ਤੇ ਪਿਯੋ ਕੁਨੀਰ ॥੫੦॥
tan na chhuttat dukh sau jiyat jab te piyo kuneer |50|

શરીર શુદ્ધ નથી અને જ્યારે (મેં) આ ખરાબ પાણી પીધું ત્યારે હું પીડા સાથે જીવી રહ્યો છું. 50.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਭਲਾ ਭਯੋ ਅੰਮ੍ਰਿਤ ਯਹ ਪੀਹੈ ॥
bhalaa bhayo amrit yah peehai |

જો તમે આ અમૃત પીશો તો સારું છે.

ਹਮਰੀ ਭਾਤਿ ਬਹੁਤ ਦਿਨ ਜੀਹੈ ॥
hamaree bhaat bahut din jeehai |

મારી જેમ લાંબુ જીવો.

ਸੁਨਿ ਏ ਬਚਨ ਸਿਕੰਦਰ ਡਰਿਯੋ ॥
sun e bachan sikandar ddariyo |

આ સાંભળીને સિકંદર ખૂબ જ ડરી ગયો.

ਪਿਯਤ ਹੁਤੋ ਮਧੁ ਪਾਨ ਨ ਕਰਿਯੋ ॥੫੧॥
piyat huto madh paan na kariyo |51|

તે અમૃત પીવા માંગતો હતો, પણ તે પીતો નહોતો. 51.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਅਛਲ ਛੈਲ ਛੈਲੀ ਛਲ੍ਯੋ ਇਹ ਚਰਿਤ੍ਰ ਕੇ ਸੰਗ ॥
achhal chhail chhailee chhalayo ih charitr ke sang |

જે સ્ત્રીને છેતરાઈ ન શકી (એટલે કે સિકંદર) આ પાત્ર કરીને છેતરાઈ.

ਸੁ ਕਬਿ ਕਾਲ ਤਬ ਹੀ ਭਯੋ ਪੂਰਨ ਕਥਾ ਪ੍ਰਸੰਗ ॥੫੨॥
su kab kaal tab hee bhayo pooran kathaa prasang |52|

કવિ કલ કહે છે કે પછી આ વાર્તાનો અંત આવ્યો. 52.

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਤ੍ਰਿਯਾ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਦੋਇ ਸੌ ਸਤਰਹ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੨੧੭॥੪੧੮੬॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane triyaa charitre mantree bhoop sanbaade doe sau satarah charitr samaapatam sat subham sat |217|4186|afajoon|

અહીં શ્રી ચારિત્રોપાખ્યાનના ત્રિય ચરિત્રના મંત્રી ભૂપ સંવાદના 217મા અધ્યાયનો અંત છે, બધું જ શુભ છે. 217.4186. ચાલે છે

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਮਸਹਦ ਕੋ ਰਾਜਾ ਬਡੋ ਚੰਦ੍ਰ ਕੇਤੁ ਰਣਧੀਰ ॥
masahad ko raajaa baddo chandr ket ranadheer |

મશદનો રાજા ચંદ્ર કેતુ ખૂબ જ સુંદર હતો

ਦ੍ਵਾਰ ਪਰੇ ਜਾ ਕੇ ਰਹੈ ਦੇਸ ਦੇਸ ਕੇ ਬੀਰ ॥੧॥
dvaar pare jaa ke rahai des des ke beer |1|

જેના દરવાજા પર દેશોના નાયકો જૂઠું બોલતા હતા. 1.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

અડગ

ਸਸਿ ਧੁਜ ਅਰੁ ਰਵਿ ਕੇਤੁ ਪੂਤ ਤਾ ਕੇ ਭਏ ॥
sas dhuj ar rav ket poot taa ke bhe |

તેમને બે પુત્રો હતા, શસી ધુજ અને રવિ કેતુ.

ਜਿਨ ਸਮ ਸੁੰਦਰ ਸੂਰ ਨ ਲੋਕ ਤਿਹੂੰ ਠਏ ॥
jin sam sundar soor na lok tihoon tthe |

ત્રણ લોકોમાં તેમના જેવો કોઈ હીરો નહોતો.

ਰਹੀ ਪ੍ਰਭਾ ਤਿਨ ਅਧਿਕ ਜਗਤ ਮੈ ਛਾਇ ਕੈ ॥
rahee prabhaa tin adhik jagat mai chhaae kai |

તેમનો મહિમા આખી દુનિયામાં ફેલાયેલો હતો.

ਹੋ ਹ੍ਵੈ ਤਾ ਕੇ ਸਸਿ ਸੂਰ ਰਹੇ ਮਿਡਰਾਇ ਕੈ ॥੨॥
ho hvai taa ke sas soor rahe middaraae kai |2|

(તેમની સુંદરતા જોવા માટે) સૂર્ય અને ચંદ્ર પણ ફરતા હતા. 2.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਸ੍ਰੀ ਦਿਨ ਕੇਤੁ ਮਤੀ ਰਹੈ ਨ੍ਰਿਪ ਕੀ ਬਾਲ ਅਪਾਰ ॥
sree din ket matee rahai nrip kee baal apaar |

રાજાની પત્ની દીન કેતુ મતિ અસાધારણ સ્વરૂપની હતી.

ਅਧਿਕ ਤੇਜ ਤਾ ਕੇ ਰਹੈ ਕੋਊ ਨ ਸਕਤਿ ਨਿਹਾਰਿ ॥੩॥
adhik tej taa ke rahai koaoo na sakat nihaar |3|

તેને વધુ તીવ્ર બનાવીને (તેને) કોઈ જોઈ પણ શકતું ન હતું. 3.

ਸ੍ਰੀ ਰਸਰੰਗ ਮਤੀ ਹੁਤੀ ਤਾ ਕੀ ਔਰ ਕੁਮਾਰਿ ॥
sree rasarang matee hutee taa kee aauar kumaar |

રસરંગ મતી તેમની બીજી પત્ની હતી.

ਬਸਿ ਰਾਜਾ ਤਾ ਕੋ ਭਯੋ ਨਿਜੁ ਤ੍ਰਿਯ ਦਈ ਬਿਸਾਰਿ ॥੪॥
bas raajaa taa ko bhayo nij triy dee bisaar |4|

રાજા તેના પર પાગલ થઈ ગયો અને તેની પત્નીને ભૂલી ગયો. 4.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਅਧਿਕ ਰੋਖ ਰਾਨੀ ਤਬ ਭਈ ॥
adhik rokh raanee tab bhee |

ત્યારે રાણી ખૂબ ગુસ્સે થઈ ગઈ.

ਜਰਿ ਬਰਿ ਆਠ ਟੂਕ ਹ੍ਵੈ ਗਈ ॥
jar bar aatth ttook hvai gee |

(સ્થિર બળીને) પાણીના આઠ ટુકડા થઈ ગયા.