શ્રી દસમ ગ્રંથ

પાન - 968


ਸੁਧਿ ਮੈ ਹੁਤੇ ਬਿਸੁਧਿ ਹ੍ਵੈ ਗਏ ॥੧੮॥
sudh mai hute bisudh hvai ge |18|

'દારૂ પીવાથી અમે નશામાં હતા અને અમારી હોશ ગુમાવી દીધી હતી.(18)

ਮਦ ਸੌ ਨ੍ਰਿਪਤਿ ਭਏ ਮਤਵਾਰੇ ॥
mad sau nripat bhe matavaare |

દારૂના નશામાં

ਖੇਲ ਕਾਜਿ ਗ੍ਰਿਹ ਓਰ ਪਧਾਰੇ ॥
khel kaaj grih or padhaare |

શરાબથી અભિભૂત થઈને રાજા મારી સાથે પ્રેમ કરવા આગળ આવ્યો.

ਬਸਿ ਹ੍ਵੈ ਅਧਿਕ ਕਾਮ ਕੇ ਗਯੋ ॥
bas hvai adhik kaam ke gayo |

કામના અતિરેકને લીધે

ਮੇਰੋ ਹਾਥ ਹਾਥ ਗਹਿ ਲਯੋ ॥੧੯॥
mero haath haath geh layo |19|

'કામદેવના આધિપત્યમાં તેણે પોતાનો હાથ લંબાવ્યો અને મારો હાથ પકડ્યો.(19)

ਪਾਵ ਖਿਸਤ ਪੌਰਿਨ ਤੇ ਭਯੋ ॥
paav khisat pauarin te bhayo |

સીડી પર લપસી ગયો.

ਅਧਿਕ ਮਤ ਮੈਥੋ ਗਿਰਿ ਗਯੋ ॥
adhik mat maitho gir gayo |

'સીડી પર લપસીને, વધુ પડતા નશામાં હોવાથી, મારા બેન્ડમાંથી પણ સરકી ગયો.

ਉਰ ਤੇ ਉਗਰਿ ਕਟਾਰੀ ਲਾਗੀ ॥
aur te ugar kattaaree laagee |

ખંજર કૂદીને (તેને) છાતીમાં વાગ્યું

ਤਾ ਤੇ ਦੇਹ ਰਾਵ ਜੂ ਤ੍ਯਾਗੀ ॥੨੦॥
taa te deh raav joo tayaagee |20|

'તેનો ખંજર બંધ હતો, તેને માર્યો અને રાજાએ હારી ગયેલો શ્વાસ લીધો.(20)

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દોહીરા

ਸੀੜਿਨ ਤੇ ਰਾਜਾ ਗਿਰਿਯੋ ਪਰਿਯੋ ਧਰਨਿ ਪਰ ਆਨਿ ॥
seerrin te raajaa giriyo pariyo dharan par aan |

'તબે રાજા સીડી પરથી જમીન પર પડ્યા હતા,

ਚੁਬੀ ਕਟਾਰੀ ਪੇਟ ਮੈ ਤਾ ਤੇ ਤਜਿਯੋ ਪ੍ਰਾਨ ॥੨੧॥
chubee kattaaree pett mai taa te tajiyo praan |21|

'અને કટરો સીધો તેના પેટમાં ગયો હતો, અને તેને તરત જ મારી નાખ્યો હતો.'(21)

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਸਭਨ ਸੁਨਤ ਯੌ ਕਥਾ ਉਚਾਰੀ ॥
sabhan sunat yau kathaa uchaaree |

ચોપાઈ

ਜਮਧਰ ਵਹੈ ਬਹੁਰਿ ਉਰਿ ਮਾਰੀ ॥
jamadhar vahai bahur ur maaree |

તેણીએ આ વાર્તા બધાને સંભળાવી અને ખંજર લઈને તેને પોતાના હૃદયમાં ધકેલી દીધો.

ਨ੍ਰਿਪ ਤ੍ਰਿਯ ਮਾਰਿ ਪ੍ਰਾਨ ਨਿਜੁ ਦੀਨੋ ॥
nrip triy maar praan nij deeno |

સ્ત્રીએ રાજાની હત્યા કરીને પોતાનો જીવ આપી દીધો.

ਚਰਿਤ ਚੰਚਲਾ ਐਸੋ ਕੀਨੋ ॥੨੨॥
charit chanchalaa aaiso keeno |22|

મુખ્ય રાણીએ રાજાને મારી નાખ્યો, પછી તેના જીવનનો ત્યાગ કર્યો.(22)(1)

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਤ੍ਰਿਯਾ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਇਕ ਸੌ ਤੇਰਹ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੧੧੩॥੨੨੦੭॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane triyaa charitre mantree bhoop sanbaade ik sau terah charitr samaapatam sat subham sat |113|2207|afajoon|

રાજા અને મંત્રીની શુભ ચરિત્રની વાતચીતની 113મી ઉપમા, આશીર્વાદ સાથે પૂર્ણ. (113)(2205)

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સવૈયા

ਏਕ ਮਹਾ ਬਨ ਬੀਚ ਬਸੈ ਮੁਨਿ ਸ੍ਰਿੰਗ ਧਰੇ ਰਿਖ ਸ੍ਰਿੰਗ ਕਹਾਯੋ ॥
ek mahaa ban beech basai mun sring dhare rikh sring kahaayo |

જંગલમાં એક ઋષિ રહેતા હતા જે તેમના માથા પર શિંગડાને ટેકો આપતા હતા અને શિંગડા તરીકે ઓળખાતા હતા.

ਕੌਨਹੂੰ ਖ੍ਯਾਲ ਬਿਭਾਡਵ ਜੂ ਮ੍ਰਿਗਿਯਾ ਹੂੰ ਕੀ ਕੋਖਿਹੂੰ ਤੇ ਉਪਜਾਯੋ ॥
kauanahoon khayaal bibhaaddav joo mrigiyaa hoon kee kokhihoon te upajaayo |

કેટલાકે વિચાર્યું (પ્રચલિત) કે શિંગડાના પિતા બિભાંડવે તેને હરણના પેટમાંથી મેળવ્યો હતો.

ਹੋਤ ਭਯੋ ਤਪਸੀ ਤਬ ਤੇ ਜਬ ਤੇ ਬੁਧਿ ਲੈ ਸੁਧਿ ਕੋ ਠਹਰਾਯੋ ॥
hot bhayo tapasee tab te jab te budh lai sudh ko tthaharaayo |

તેઓ વિવેકબુદ્ધિની વય પ્રાપ્ત કરતાની સાથે જ ઋષિ બની ગયા હતા.

ਰੈਨਿ ਦਿਨਾ ਰਘੁਨਾਥ ਭਜੈ ਕਬਹੂੰ ਪੁਰ ਭੀਤਰ ਭੂਲ ਨ ਆਯੋ ॥੧॥
rain dinaa raghunaath bhajai kabahoon pur bheetar bhool na aayo |1|

તેણે રાત-દિવસ ધ્યાન કર્યું અને શહેરની મુલાકાત લીધી નહિ, અજાણતા પણ નહીં.(1)

ਬੀਚ ਕਰੈ ਤਪਸ੍ਯਾ ਬਨ ਕੇ ਮੁਨਿ ਰਾਮ ਕੋ ਨਾਮੁ ਜਪੈ ਸੁਖੁ ਪਾਵੈ ॥
beech karai tapasayaa ban ke mun raam ko naam japai sukh paavai |

જંગલમાં ધ્યાન કરીને તેણે આનંદની અનુભૂતિ કરી.

ਨ੍ਰਹਾਨ ਕਰੈ ਨਿਤ ਧ੍ਯਾਨ ਧਰੈ ਮੁਖ ਬੇਦ ਰਰੈ ਹਰਿ ਕੀ ਲਿਵ ਲਾਵੈ ॥
nrahaan karai nit dhayaan dharai mukh bed rarai har kee liv laavai |

દરરોજ, અવલોકનપૂર્વક, તે સ્નાન કર્યા પછી વેદોનું વક્તવ્ય કરતો, અને ઈશ્વરીય ચર્ચામાં આનંદ મેળવતો.

ਰੀਤਿ ਚਲੈ ਖਟ ਸਾਸਤ੍ਰਨ ਕੀ ਤਨ ਕਸਟ ਸਹੈ ਮਨ ਕੋ ਨ ਡੁਲਾਵੈ ॥
reet chalai khatt saasatran kee tan kasatt sahai man ko na ddulaavai |

તેણે છ શાસ્ત્રોનું પાલન કર્યું, તેમ છતાં તે શરીર-તપસ્યા સહન કરશે, તે ક્યારેય તેના મનને વિચલિત થવા દેશે નહીં.

ਭੂਖਿ ਪਿਆਸ ਲਗੈ ਜਬ ਹੀ ਤਬ ਕਾਨਨ ਤੇ ਚੁਨਿ ਕੈ ਫਲ ਖਾਵੈ ॥੨॥
bhookh piaas lagai jab hee tab kaanan te chun kai fal khaavai |2|

જ્યારે તેને ભૂખ અને તરસ લાગતી ત્યારે તે ફળો ઉપાડીને ખાતો.(2)

ਕਾਲ ਬਿਤੀਤ ਭਯੋ ਇਹ ਰੀਤਿ ਪਰਿਯੋ ਦੁਰਭਿਛ ਤਹਾ ਸੁਨਿ ਪਾਯੋ ॥
kaal biteet bhayo ih reet pariyo durabhichh tahaa sun paayo |

લાંબો સમય વીતી ગયો હતો, જ્યારે સાંભળવામાં આવે છે કે દુકાળ પડ્યો.

ਬੀਜ ਰਹਿਯੋ ਨਹਿ ਏਕ ਤਹਾ ਸਭ ਲੋਕ ਕਨੇਕਨ ਕੌ ਤਰਸਾਯੋ ॥
beej rahiyo neh ek tahaa sabh lok kanekan kau tarasaayo |

ખાવા માટે કંઈ બચ્યું ન હતું અને લોકો એક દાળ માટે પણ તડપવા લાગ્યા.

ਜੇਤੇ ਪੜੇ ਬਹੁ ਬਿਪ੍ਰ ਹੁਤੇ ਤਿਨ ਕੌ ਤਬ ਹੀ ਨ੍ਰਿਪ ਬੋਲਿ ਪਠਾਯੋ ॥
jete parre bahu bipr hute tin kau tab hee nrip bol patthaayo |

રાજાએ બધા વિદ્વાન બ્રાહ્મણોને બોલાવ્યા અને પૂછ્યું,

ਕੌਨ ਕੁਕਾਜ ਕਿਯੋ ਕਹੋ ਮੈ ਜਿਹ ਤੇ ਭ੍ਰਿਤ ਲੋਕਨ ਜੀਵ ਨ ਪਾਯੋ ॥੩॥
kauan kukaaj kiyo kaho mai jih te bhrit lokan jeev na paayo |3|

'મને કહો કે મેં એવું શું પાપ કર્યું છે કે મારો વિષય ટકી શકતો નથી.'(3)

ਰਾਜ ਕਹੀ ਜਬ ਯੌ ਤਿਨ ਕੌ ਤਬ ਬਿਪ੍ਰ ਸਭੈ ਇਹ ਭਾਤਿ ਉਚਾਰੇ ॥
raaj kahee jab yau tin kau tab bipr sabhai ih bhaat uchaare |

રાજાના પ્રશ્ન પર, બધાએ જવાબ આપ્યો,

ਰੀਤ ਚਲੌ ਰਜਨੀਤਨ ਕੀ ਤੁਮ ਕੋਊ ਨ ਦੇਖਿਯੋ ਪਾਪ ਤਿਹਾਰੇ ॥
reet chalau rajaneetan kee tum koaoo na dekhiyo paap tihaare |

'તમે વારસા પ્રમાણે શાસન કર્યું છે, અને કોઈ પાપ કર્યું નથી.

ਸਿੰਮ੍ਰਿਤ ਮੈ ਖਟ ਸਾਸਤ੍ਰ ਮੈ ਸਭ ਹੂੰ ਮਿਲ ਕ੍ਰੋਰਿ ਬਿਚਾਰ ਬਿਚਾਰੇ ॥
sinmrit mai khatt saasatr mai sabh hoon mil kror bichaar bichaare |

'સિમૃતિઓ અને છ શાસ્ત્રોની સલાહ લઈને, બધા બ્રાહ્મણો આ નિષ્કર્ષ પર પહોંચ્યા છે.

ਸ੍ਰਿੰਗੀ ਰਿਖੀਸਨ ਆਏ ਤਵਾਲਯ ਯਾਹੀ ਚੁਭੈ ਚਿਤ ਬਾਤ ਹਮਾਰੇ ॥੪॥
sringee rikheesan aae tavaalay yaahee chubhai chit baat hamaare |4|

'અમે વિચાર્યું છે કે હોર્ની રિખીને તમારા ઘરે બોલાવવામાં આવે.(4)

ਜੌ ਚਿਤ ਬੀਚ ਰੁਚੈ ਮਹਾਰਾਜ ਬੁਲਾਇ ਕੈ ਮਾਨਸ ਸੋਈ ਪਠੈਯੈ ॥
jau chit beech ruchai mahaaraaj bulaae kai maanas soee patthaiyai |

'જો તમારું આદરણીય સન્માન, યોગ્ય વિચારો, કંઈક કેવી રીતે, બિભાંડવ રિખી,

ਕੌਨੇ ਉਪਾਇ ਬਿਭਾਡਵ ਕੋ ਸੁਤ ਯਾ ਪੁਰ ਬੀਥਨ ਮੈ ਬਹਿਰੈਯੈ ॥
kauane upaae bibhaaddav ko sut yaa pur beethan mai bahiraiyai |

શહેરની આસપાસ આશીર્વાદ આપવા માટે આમંત્રિત કરી શકાય છે.

ਦੇਸ ਬਸੈ ਫਿਰਿ ਕਾਲ ਨਸੈ ਚਿਤ ਭੀਤਰ ਸਾਚ ਇਹੈ ਠਹਿਰੈਯੈ ॥
des basai fir kaal nasai chit bheetar saach ihai tthahiraiyai |

'એ સાચું છે, જો તે આ દેશમાં રહે તો દુષ્કાળ નાબૂદ થઈ જાય.

ਜੌ ਨਹਿ ਆਵੈ ਤੋ ਪੂਤ ਭਿਜਾਇ ਕਿ ਆਪਨ ਜਾਇ ਉਤਾਇਲ ਲ੍ਯੈਯੈ ॥੫॥
jau neh aavai to poot bhijaae ki aapan jaae utaaeil layaiyai |5|

'જો તે પોતે ન આવી શકે, તો તેને તેના પુત્રને મોકલવા માટે વિનંતી કરવામાં આવી શકે છે,'(5)

ਸੋਰਠਾ ॥
soratthaa |

સોરઠા

ਭ੍ਰਿਤ ਮਿਤ ਪੂਤ ਪਠਾਇ ਰਾਜਾ ਅਤਿ ਹਾਯਲ ਭਯੋ ॥
bhrit mit poot patthaae raajaa at haayal bhayo |

અત્યંત દુઃખી થઈને રાજાએ તેના મિત્રો, પુત્રો અને બીજા ઘણા લોકોને મોકલ્યા.

ਆਪਨਹੂੰ ਲਪਟਾਇ ਚਰਨ ਰਹਿਯੋ ਆਯੋ ਨ ਮੁਨਿ ॥੬॥
aapanahoon lapattaae charan rahiyo aayo na mun |6|

તે, પોતે, તેના પગ પર પડ્યો, પરંતુ ઋષિ સ્વીકાર્યો નહીં. (6)

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સવૈયા

ਬੈਠਿ ਬਿਚਾਰ ਕੀਯੋ ਸਭ ਲੋਗਨ ਕੌਨ ਉਪਾਇ ਕਹੋ ਅਬ ਕੀਜੈ ॥
baitth bichaar keeyo sabh logan kauan upaae kaho ab keejai |

પછી બધા લોકો આજુબાજુ ભેગા થયા અને વિચારવા લાગ્યા, 'શું કરવું.'

ਆਪਹਿ ਜਾਇ ਥਕਿਯੋ ਹਮਰੋ ਨ੍ਰਿਪ ਸੋ ਰਿਖਿ ਤੌ ਅਜਹੂੰ ਨਹਿ ਭੀਜੈ ॥
aapeh jaae thakiyo hamaro nrip so rikh tau ajahoon neh bheejai |

રાજાએ પોતે ખૂબ પ્રયત્નો કર્યા, પરંતુ ઋષિની સંમતિ મેળવી શક્યા નહીં.

ਜੋ ਤਿਹ ਲ੍ਯਾਇ ਬੁਲਾਇ ਯਹਾ ਤਿਹ ਕੌ ਯਹ ਦੇਸ ਦੁਧਾ ਕਰਿ ਦੀਜੈ ॥
jo tih layaae bulaae yahaa tih kau yah des dudhaa kar deejai |

(તેણે જાહેર કર્યું) જે કોઈ શરીર તેને આવવા માટે સમજાવશે, હું તેને મારું અડધુ રાજ્ય આપીશ.'

ਯਾ ਤੇ ਲਜਾਇ ਸਬੋ ਗ੍ਰਿਹ ਆਇ ਮੁਨੀ ਸੁਖ ਪਾਇ ਸਭੈ ਤਪੁ ਛੀਜੈ ॥੭॥
yaa te lajaae sabo grih aae munee sukh paae sabhai tap chheejai |7|

(લોકોએ વિચાર્યું) 'શરમથી (મનાવી ન શકવાથી) રાજાએ પોતાને ઘરમાં બંધ કરી દીધા છે, હવે આપણે બધા ઋષિને લાવવાનો પ્રયત્ન કરીશું.' (7)

ਪਾਤ੍ਰ ਸਰੂਪ ਹੁਤੀ ਤਿਹ ਠੌਰ ਸੋਊ ਚਲਿ ਕੈ ਨ੍ਰਿਪ ਕੇ ਗ੍ਰਿਹ ਆਈ ॥
paatr saroop hutee tih tthauar soaoo chal kai nrip ke grih aaee |

ત્યાં એક સુંદર વેશ્યા રહેતી હતી; તે રાજાના મહેલમાં આવી.