શ્રી દસમ ગ્રંથ

પાન - 501


ਛੋਰ ਕੈ ਚੀਲ ਕੋ ਰੂਪ ਦਯੋ ਤ੍ਰੀਆ ਕੋ ਅਤਿ ਸੁੰਦਰ ਰੂਪ ਬਨਾਯੋ ॥
chhor kai cheel ko roop dayo treea ko at sundar roop banaayo |

હાથીનું રૂપ છોડીને તેણે ખૂબ જ સુંદર સ્ત્રીનું રૂપ ધારણ કર્યું.

ਵਾਹਿ ਉਤਾਰ ਕੈ ਕੰਧਹਿ ਤੇ ਤਿਹ ਕੰਧਿ ਪਟੰਬਰ ਪੀਤ ਧਰਾਯੋ ॥
vaeh utaar kai kandheh te tih kandh pattanbar peet dharaayo |

તેણીએ ગીધના શરીરનો ત્યાં ત્યાગ કર્યો અને પ્રદ્યુમ્નને તેના ખભા પરથી ઉતાર્યા પછી તેણીએ એક સ્ત્રીની પોતાની સુંદર આકૃતિ ધારણ કરી, તેણીએ તેને પીળા વસ્ત્રો પહેરાવી દીધા.

ਸੋਰਹ ਹਜਾਰ ਤ੍ਰੀਆ ਸਭ ਥੀ ਜਹਿ ਠਾਢਿ ਤਿਨੈ ਇਹ ਰੂਪ ਦਿਖਾਯੋ ॥
sorah hajaar treea sabh thee jeh tthaadt tinai ih roop dikhaayo |

જ્યાં (ભગવાન કૃષ્ણની) બધી સોળ હજાર પત્નીઓ હતી, ત્યાં તેણે ઊભા થઈને (પોતાનું) સ્વરૂપ બતાવ્યું.

ਸੁ ਸੁਕਚੀ ਚਿਤ ਬੀਚ ਸਭੈ ਇਹ ਭਾਤਿ ਲਖਿਯੋ ਬ੍ਰਿਜ ਨਾਇਕ ਆਯੋ ॥੨੦੩੨॥
su sukachee chit beech sabhai ih bhaat lakhiyo brij naaeik aayo |2032|

સોળ હજાર સ્ત્રીઓએ પ્રદ્યુમ્નને ત્યાં જોયો અને તેઓએ સાવધાની સાથે વિચાર્યું કે કદાચ કૃષ્ણ પોતે ત્યાં આવ્યા હશે.2032.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સ્વય્યા

ਤਾਹਿ ਨਿਹਾਰਿ ਕੈ ਸ੍ਯਾਮ ਸੀ ਮੂਰਤਿ ਤ੍ਰੀਅ ਸਭੈ ਮਨ ਮੈ ਸੁਕਚਾਹੀ ॥
taeh nihaar kai sayaam see moorat treea sabhai man mai sukachaahee |

શ્રીકૃષ્ણ જેવો તેમનો ચહેરો જોઈને બધી સ્ત્રીઓ મનમાં અચકાઈ.

ਲਿਆਯੋ ਹੈ ਆਨਿ ਬਧੂ ਕੋਊ ਬ੍ਯਾਹਿ ਕਹੈ ਸਖੀ ਕੀ ਸੁ ਸਖੀ ਗਹਿ ਬਾਹੀ ॥
liaayo hai aan badhoo koaoo bayaeh kahai sakhee kee su sakhee geh baahee |

પ્રદ્યુમ્નમાં કૃષ્ણની ઉપમા જોઈને સ્ત્રીઓએ શરમાઈને કહ્યું કે કૃષ્ણે પછી લગ્ન કર્યા અને બીજી કન્યા લઈને આવ્યા.

ਏਕ ਨਿਹਾਰਿ ਕਹੈ ਤਿਹ ਕੈ ਉਰਿ ਓਰਿ ਬਿਚਾਰ ਭਲੇ ਮਨ ਮਾਹੀ ॥
ek nihaar kahai tih kai ur or bichaar bhale man maahee |

એક (સખી) તેની છાતી તરફ જુએ છે અને કહે છે, મનમાં સારી રીતે વિચારો.

ਲਛਨ ਅਉਰ ਸਭੈ ਹਰਿ ਕੇ ਇਹ ਏਕ ਲਤਾ ਭ੍ਰਿਗੁ ਕੀ ਉਰਿ ਨਾਹੀ ॥੨੦੩੩॥
lachhan aaur sabhai har ke ih ek lataa bhrig kee ur naahee |2033|

એક મહિલાએ તેમની તરફ જોઈને મનમાં કહ્યું, "તેના શરીર પરના અન્ય તમામ ચિહ્નો કૃષ્ણ જેવા જ છે પરંતુ તેમની છાતી પર ભૃગુ ઋષિના પગનું કોઈ નિશાન નથી."2033.

ਪੇਖਤ ਤਾਹਿ ਰੁਕਮਨਿ ਕੇ ਸੁ ਪਯੋਧਰ ਵਾ ਪਯ ਸੋ ਭਰਿ ਆਏ ॥
pekhat taeh rukaman ke su payodhar vaa pay so bhar aae |

પ્રદ્યુમ્નને જોતાં જ રૂકમણીનાં ટીપાં દૂધથી ભરાઈ ગયાં

ਮੋਹੁ ਬਢਿਯੋ ਅਤਿ ਹੀ ਚਿਤ ਮੈ ਕਰੁਨਾ ਰਸੁ ਸੋ ਢੁਰਿ ਬੈਨ ਸੁਨਾਏ ॥
mohu badtiyo at hee chit mai karunaa ras so dtur bain sunaae |

તેણીના જોડાણમાં તેણીએ નમ્રતાથી કહ્યું,

ਐਸੇ ਸਖੀ ਕਹਿਓ ਮੋ ਸੁਤ ਥੋ ਪ੍ਰਭ ਦੈ ਹਮ ਕੋ ਹਮ ਤੇ ਜੁ ਛਿਨਾਏ ॥
aaise sakhee kahio mo sut tho prabh dai ham ko ham te ju chhinaae |

“ઓ મિત્ર! મારો પુત્ર પણ તેના જેવો હતો, હે પ્રભુ! મારો પોતાનો પુત્ર મને પાછો આપો

ਯੌ ਕਹਿ ਸਾਸ ਉਸਾਸ ਲਯੋ ਕਬਿ ਸ੍ਯਾਮ ਕਹੈ ਦੋਊ ਨੈਨ ਬਹਾਏ ॥੨੦੩੪॥
yau keh saas usaas layo kab sayaam kahai doaoo nain bahaae |2034|

” આમ કહીને તેણીએ એક લાંબો શ્વાસ લીધો અને તેની બંને આંખોમાંથી આંસુ વહેવા લાગ્યા.2034.

ਇਤਿ ਤੇ ਬ੍ਰਿਜ ਨਾਇਕ ਆਇ ਗਯੋ ਇਹ ਮੂਰਤਿ ਓਰਿ ਰਹੇ ਟਕ ਲਾਈ ॥
eit te brij naaeik aae gayo ih moorat or rahe ttak laaee |

આ બાજુ કૃષ્ણ આવ્યા અને બધા તેમની સામે જોવા લાગ્યા

ਤਉ ਹੀ ਲਉ ਨਾਰਦ ਆਇ ਗਯੋ ਬਿਰਥਾ ਸਭ ਹੀ ਤਿਨਿ ਭਾਖਿ ਸੁਨਾਈ ॥
tau hee lau naarad aae gayo birathaa sabh hee tin bhaakh sunaaee |

પછી નારદ આવ્યા અને તેમણે આખી વાત કહી.

ਕਾਨ੍ਰਹ ਜੂ ਪੂਤ ਤਿਹਾਰੋ ਈ ਹੈ ਇਹ ਯੌ ਸੁਨਿ ਕੈ ਪੁਰ ਬਾਜੀ ਬਧਾਈ ॥
kaanrah joo poot tihaaro ee hai ih yau sun kai pur baajee badhaaee |

તેણે કહ્યું, “હે કૃષ્ણ! તે તમારો દીકરો છે,” આ સાંભળીને આખા શહેરમાં આનંદના ગીતો ગવાયા

ਭਾਗਨ ਕੀ ਨਿਧਿ ਸ੍ਯਾਮ ਭਨੈ ਜਦੁਬੀਰ ਮਨੋ ਇਹ ਦਿਵਸਹਿ ਪਾਈ ॥੨੦੩੫॥
bhaagan kee nidh sayaam bhanai jadubeer mano ih divaseh paaee |2035|

એવું લાગતું હતું કે કૃષ્ણને નસીબનો મહાસાગર મળ્યો હતો.2035.

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਦਸਮ ਸਕੰਧੇ ਬਚਿਤ੍ਰ ਨਾਟਕ ਕ੍ਰਿਸਨਾਵਤਾਰੇ ਪਰਦੁਮਨ ਸੰਬਰ ਦੈਤ ਬਧ ਕੈ ਰੁਕਮਿਨਿ ਕਾਨ੍ਰਹ ਜੂ ਕੋ ਆਈ ਮਿਲਤ ਭਏ ॥
eit sree dasam sakandhe bachitr naattak krisanaavataare paraduman sanbar dait badh kai rukamin kaanrah joo ko aaee milat bhe |

બચિત્તર નાટકમાં દશમ સ્કંધ પર આધારિત કૃષ્ણાવતારમાં રાક્ષસ શમ્બરને માર્યા પછી કૃષ્ણ સાથે પ્રદ્યુમ્નની મુલાકાતના વર્ણનનો અંત.

ਅਥ ਸਤ੍ਰਾਜਿਤ ਸੂਰਜ ਤੇ ਮਨਿ ਲਿਆਏ ਜਾਮਵੰਤ ਬਧ ਕਥਨੰ ॥
ath satraajit sooraj te man liaae jaamavant badh kathanan |

હવે જામવંતની હત્યા અને સૂર્ય પાસેથી સત્રાજિત દ્વારા રત્ન લાવવાનું વર્ણન શરૂ થાય છે.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દોહરા

ਇਤ ਸੂਰਜ ਸੇਵਾ ਕਰੀ ਸਤ੍ਰਾਜਿਤ ਬਲਵਾਨ ॥
eit sooraj sevaa karee satraajit balavaan |

અહીં પરાક્રમી યોદ્ધા સ્ટ્રેજિતે સૂર્યની સેવા કરી હતી.

ਰਵਿ ਤਿਹ ਕੋ ਤਬ ਮਨਿ ਦਈ ਉਜਲ ਆਪ ਸਮਾਨ ॥੨੦੩੬॥
rav tih ko tab man dee ujal aap samaan |2036|

શક્તિશાળી સત્રાજિત (એક યાદવ) એ સૂર્ય દેવની સેવા કરી, અને તેણે તેમને પોતાના જેવા તેજસ્વી રત્ન ભેટ આપ્યા.2036.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સ્વય્યા

ਲੈ ਮਨਿ ਸੂਰਜ ਤੇ ਅਰਿ ਜੀਤ ਜੁ ਤਾ ਦਿਨ ਆਪਨੇ ਧਾਮਹਿ ਆਯੋ ॥
lai man sooraj te ar jeet ju taa din aapane dhaameh aayo |

સૂર્યા પાસેથી દાગીના લઈને સત્રાજિત તેના ઘરે આવ્યો

ਜੋ ਕਬਿ ਸ੍ਯਾਮ ਭਨੈ ਕਰਿ ਸੇਵ ਘਨੋ ਰਵਿ ਕੋ ਚਿਤ ਤਾ ਰਿਝਵਾਯੋ ॥
jo kab sayaam bhanai kar sev ghano rav ko chit taa rijhavaayo |

અને તેણે અત્યંત વિશ્વાસુ સેવા કરીને સૂર્યને પ્રસન્ન કર્યા હતા

ਅਉ ਕਰਿ ਕੈ ਤਪਸ੍ਯਾ ਅਤਿ ਹੀ ਤਿਹ ਕੀ ਹਿਤ ਸੋ ਤਿਹ ਕਉ ਜਬ ਗਾਯੋ ॥
aau kar kai tapasayaa at hee tih kee hit so tih kau jab gaayo |

હવે તેણે અનેક તપસ્યાઓ કરી અને પ્રભુના ગુણગાન ગાયા

ਸੋ ਸੁਨਿ ਕੈ ਸੁ ਬ੍ਰਿਥਾ ਪੁਰ ਲੋਗਨ ਯੌ ਜਦੁਬੀਰ ਪੈ ਜਾਇ ਸੁਨਾਯੋ ॥੨੦੩੭॥
so sun kai su brithaa pur logan yau jadubeer pai jaae sunaayo |2037|

તેમને આવી અવસ્થામાં જોઈને નાગરિકોએ તેમનું વર્ણન કૃષ્ણને આપ્યું.2037.

ਕਾਨ੍ਰਹ ਜੂ ਬਾਚ ॥
kaanrah joo baach |

કૃષ્ણનું ભાષણ:

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સ્વય્યા

ਕਾਨ੍ਰਹ ਬੁਲਾਇ ਅਰੰਜਿਤ ਕਉ ਹਸਿ ਕੈ ਮੁਖ ਤੇ ਇਹ ਆਇਸ ਦੀਨੋ ॥
kaanrah bulaae aranjit kau has kai mukh te ih aaeis deeno |

કૃષ્ણએ સ્ટ્રેજીત ('અરંજીત')ને બોલાવ્યો અને હસીને આ પરવાનગી આપી

ਭੂਪ ਕਉ ਦੈ ਤੁ ਕਹਿਓ ਅਬ ਹੀ ਰਵਿ ਤੇ ਜੁ ਰਿਝਾਇ ਕੈ ਤੈ ਧਨੁ ਲੀਨੋ ॥
bhoop kau dai tu kahio ab hee rav te ju rijhaae kai tai dhan leeno |

કૃષ્ણએ સત્રાજિતને બોલાવીને કહ્યું, "તમે સૂર્ય પાસેથી જે રત્ન મેળવ્યું છે, તે રાજાને આપો."

ਜੋ ਚਹਿ ਕੈ ਚਿਤ ਮੈ ਚਪਲਾ ਦੁਤਿ ਯਾਹਿ ਕਹਿਯੋ ਇਨ ਨੈਕੁ ਨ ਕੀਨੋ ॥
jo cheh kai chit mai chapalaa dut yaeh kahiyo in naik na keeno |

તેના મનમાં પ્રકાશનો ઝબકારો થયો અને તેણે કૃષ્ણની ઈચ્છા પ્રમાણે કર્યું નહિ

ਮੋਨ ਹੀ ਠਾਨ ਕੇ ਬੈਠਿ ਰਹਿਯੋ ਬ੍ਰਿਜਨਾਥ ਕੋ ਉਤਰੁ ਨੈਕੁ ਨ ਦੀਨੋ ॥੨੦੩੮॥
mon hee tthaan ke baitth rahiyo brijanaath ko utar naik na deeno |2038|

તે ચુપચાપ બેસી રહ્યો અને તેણે પણ કૃષ્ણના શબ્દોનો કોઈ જવાબ ન આપ્યો.2038.

ਪ੍ਰਭ ਯੌ ਬਤੀਆ ਕਹਿ ਬੈਠਿ ਰਹਿਯੋ ਤਿਹ ਭ੍ਰਾਤ ਅਖੇਟ ਕੇ ਕਾਜ ਪਧਾਰਿਯੋ ॥
prabh yau bateea keh baitth rahiyo tih bhraat akhett ke kaaj padhaariyo |

ભગવાને આ શબ્દો ઉચ્ચાર્યા પછી ચુપચાપ બેસી ગયા, પણ તેનો ભાઈ જંગલ તરફ શિકાર કરવા ચાલ્યો ગયો.

ਬਾਧ ਭਲੇ ਮਨਿ ਕਉ ਸਿਰ ਪੈ ਸਭ ਹੂੰ ਜਨ ਦੂਸਰ ਭਾਨੁ ਬਿਚਾਰਿਯੋ ॥
baadh bhale man kau sir pai sabh hoon jan doosar bhaan bichaariyo |

તેણે તેના માથા પર રત્ન પહેર્યું હતું અને એવું લાગતું હતું કે બીજો સૂર્ય ઉગ્યો હતો

ਕਾਨਨ ਕੇ ਜਬ ਬੀਚ ਗਯੋ ਮ੍ਰਿਗਰਾਜ ਬਡੋ ਇਕ ਯਾਹਿ ਨਿਹਾਰਿਯੋ ॥
kaanan ke jab beech gayo mrigaraaj baddo ik yaeh nihaariyo |

જ્યારે તે જંગલની અંદર ગયો ત્યારે તેણે ત્યાં એક સિંહ જોયો

ਤਾਨ ਕੈ ਬਾਨ ਚਲਾਵਤ ਭਯੋ ਸਰ ਵਾ ਸਹਿ ਕੈ ਇਹ ਕੋ ਫਿਰਿ ਮਾਰਿਯੋ ॥੨੦੩੯॥
taan kai baan chalaavat bhayo sar vaa seh kai ih ko fir maariyo |2039|

ત્યાં તેણે સિંહ તરફ એક પછી એક અનેક તીર છોડ્યા.2039.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચૌપાઈ

ਜਬ ਤਿਨਿ ਕੇ ਹਰਿ ਕੇ ਸਰਿ ਮਾਰਿਯੋ ॥
jab tin ke har ke sar maariyo |

જ્યારે તેણે તીર વડે સિંહને માર્યો,

ਤਬ ਕੇ ਹਰਿ ਪੁਰਖਤ ਸੰਭਾਰਿਯੋ ॥
tab ke har purakhat sanbhaariyo |

સિંહના માથા પર જ્યારે તીર વાગ્યું ત્યારે સિંહે પોતાની તાકાત ટકાવી રાખી

ਏਕ ਚਪੇਟ ਚਉਕਿ ਤਿਹ ਮਾਰੀ ॥
ek chapett chauk tih maaree |

આઘાત લાગ્યો, તેને એક થપ્પડ વાગી

ਮਨਿ ਸਮੇਤ ਲਈ ਪਾਗ ਉਤਾਰੀ ॥੨੦੪੦॥
man samet lee paag utaaree |2040|

તેણે એક થપ્પડ મારી અને તેની પાઘડી રત્ન સાથે નીચે પડી ગઈ.2040.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દોહરા

ਤਿਹ ਬਧ ਕੈ ਮਨਿ ਪਾਗ ਲੈ ਸਿੰਘ ਧਸਿਯੋ ਬਨਿ ਜਾਇ ॥
tih badh kai man paag lai singh dhasiyo ban jaae |

તેને મારીને માળા અને પાઘડી લીધા બાદ સિંહ ગુફામાં ઘુસી ગયો.

ਭਾਲਕ ਏਕ ਬਡੋ ਹੁਤੋ ਤਿਹਿ ਹੇਰਿਓ ਮਿਰਗਰਾਇ ॥੨੦੪੧॥
bhaalak ek baddo huto tihi herio miragaraae |2041|

તેને મારી નાખ્યા પછી અને તેની પાઘડી અને દાગીના લીધા પછી, સિંહ જંગલમાં ગયો, જ્યાં તેણે એક મોટું રીંછ જોયું.2041.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સ્વય્યા

ਭਾਲਕ ਦੇਖਿ ਮਨੀ ਦੁਤਿ ਕਉ ਸੁ ਲਖਿਯੋ ਕੋਊ ਕੇਹਰਿ ਲੈ ਫਲੁ ਆਯੋ ॥
bhaalak dekh manee dut kau su lakhiyo koaoo kehar lai fal aayo |

રત્નને જોઈને રીંછે વિચાર્યું કે સિંહ કોઈ ફળ લાવે છે

ਯਾ ਫਲ ਕਉ ਅਬ ਭਛ ਕਰੋ ਸੁ ਛੁਧਾਤਰੁ ਹ੍ਵੈ ਤਹ ਭਛਨ ਧਾਯੋ ॥
yaa fal kau ab bhachh karo su chhudhaatar hvai tah bhachhan dhaayo |

તેણે વિચાર્યું કે તે ભૂખ્યો છે, તેથી તે ફળ ખાશે