શ્રી દસમ ગ્રંથ

પાન - 1136


ਹੋ ਟਰਿ ਆਗੇ ਨਿਜੁ ਪਤਿ ਕੋ ਇਹ ਬਿਧਿ ਭਾਖਿਯੋ ॥੬॥
ho ttar aage nij pat ko ih bidh bhaakhiyo |6|

અને આગળ જઈને તેના પતિને આવું કહ્યું. 6.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਜਨਿਯਤ ਰਾਵ ਬਿਰਧ ਤੁਮ ਭਏ ॥
janiyat raav biradh tum bhe |

(હે રાજન!) લાગે છે, તું બહુ વૃદ્ધ થઈ ગયો છે.

ਖਿਲਤ ਅਖੇਟ ਹੁਤੇ ਰਹਿ ਗਏ ॥
khilat akhett hute reh ge |

હવે તમારે શિકાર રમવાનું બાકી છે.

ਤੁਮ ਕੌ ਆਨ ਜਰਾ ਗਹਿ ਲੀਨੋ ॥
tum kau aan jaraa geh leeno |

વૃદ્ધાવસ્થા તમને આગળ નીકળી ગઈ છે.

ਤਾ ਤੇ ਤੁਮ ਸਭ ਕਛੁ ਤਜਿ ਦੀਨੋ ॥੭॥
taa te tum sabh kachh taj deeno |7|

આમ કરીને તમે સર્વસ્વનો ત્યાગ કર્યો છે.7.

ਸੁਨਿ ਤ੍ਰਿਯ ਮੈ ਨ ਬਿਰਧ ਹ੍ਵੈ ਗਯੋ ॥
sun triy mai na biradh hvai gayo |

(રાજાએ કહ્યું) હે રાણી! સાંભળો, હું વૃદ્ધ નથી

ਜਰਾ ਨ ਆਨਿ ਬ੍ਯਾਪਕ ਭਯੋ ॥
jaraa na aan bayaapak bhayo |

કે વૃદ્ધાવસ્થા (મને) વટાવી નથી.

ਕਹੈ ਤੁ ਅਬ ਹੀ ਜਾਉ ਸਿਕਾਰਾ ॥
kahai tu ab hee jaau sikaaraa |

તું કહે તો મારે હવે શિકાર રમવા જવું જોઈએ

ਮਾਰੌ ਰੋਝ ਰੀਛ ਝੰਖਾਰਾ ॥੮॥
maarau rojh reechh jhankhaaraa |8|

અને રીંછને માર્યા પછી રોજ અને બારસિંઘે (તેને લાવો) ॥8॥

ਯੌ ਕਹਿ ਬਚਨ ਅਖੇਟਕ ਗਯੋ ॥
yau keh bachan akhettak gayo |

એમ કહીને (રાજા) શિકાર કરવા ગયા

ਰਾਨੀ ਟਾਰ ਜਾਰ ਕੋ ਦਯੋ ॥
raanee ttaar jaar ko dayo |

અને રાણીએ માણસને વિદાય આપ્યો.

ਨਿਸੁ ਭੇ ਖੇਲਿ ਅਖੇਟਕ ਆਯੋ ॥
nis bhe khel akhettak aayo |

રાત્રિના સમયે (રાજા) શિકાર રમીને પાછો ફર્યો.

ਭੇਦ ਅਭੇਦ ਜੜ ਕਛੂ ਨ ਪਾਯੋ ॥੯॥
bhed abhed jarr kachhoo na paayo |9|

(તે) મૂર્ખ કંઈપણ અસ્પષ્ટ સમજી શક્યો નહીં. 9.

ਇਤਿ ਸ੍ਰੀ ਚਰਿਤ੍ਰ ਪਖ੍ਯਾਨੇ ਤ੍ਰਿਯਾ ਚਰਿਤ੍ਰੇ ਮੰਤ੍ਰੀ ਭੂਪ ਸੰਬਾਦੇ ਦੋਇ ਸੌ ਬਤੀਸ ਚਰਿਤ੍ਰ ਸਮਾਪਤਮ ਸਤੁ ਸੁਭਮ ਸਤੁ ॥੨੩੨॥੪੩੭੪॥ਅਫਜੂੰ॥
eit sree charitr pakhayaane triyaa charitre mantree bhoop sanbaade doe sau batees charitr samaapatam sat subham sat |232|4374|afajoon|

શ્રી ચારિત્રોપાખ્યાનના ત્રિય ચરિત્રના મંત્રી ભૂપ સંવાદના 232મા અધ્યાયનું અહીં સમાપન છે, બધું જ શુભ છે. 232.4374. ચાલે છે

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਸਹਿਰ ਬਿਚਛਨ ਪੁਰ ਬਿਖੈ ਸਿੰਘ ਬਿਚਛਨ ਰਾਇ ॥
sahir bichachhan pur bikhai singh bichachhan raae |

બિચ્છનપુરમાં બિચ્છનસિંહ નામનો રાજા હતો.

ਮਤੀ ਬਿਚਛਨ ਭਾਰਜਾ ਜਾਹਿ ਬਿਚਛਨ ਕਾਇ ॥੧॥
matee bichachhan bhaarajaa jaeh bichachhan kaae |1|

બિચ્ચન મતિ (તેમની) પત્ની હતી, જેનું શરીર સુંદર હતું. 1.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਸਰਵਰ ਕੂਪ ਜਹਾ ਫੁਲਵਾਰੀ ॥
saravar koop jahaa fulavaaree |

જ્યાં જળાશયો, કૂવા અને ફુલવારી હતી

ਬਾਇ ਬਿਲਾਸ ਭਲੀ ਹਿਤਕਾਰੀ ॥
baae bilaas bhalee hitakaaree |

અને શાંત પવન (ફૂંકાતા) હળવેથી.

ਸਰਿਤਾ ਨਿਕਟਿ ਨਰਬਦਾ ਬਹੈ ॥
saritaa nikatt narabadaa bahai |

નજીકમાં નરબદા નદી વહેતી હતી.

ਲਖਿ ਛਬਿ ਇੰਦ੍ਰ ਥਕਿਤ ਹ੍ਵੈ ਰਹੈ ॥੨॥
lakh chhab indr thakit hvai rahai |2|

ઈન્દ્ર પણ (તે) સુંદરતા જોઈને થાકી જતો. 2.

ਸਵੈਯਾ ॥
savaiyaa |

સ્વ:

ਬਾਲ ਹੁਤੀ ਬ੍ਰਿਖਭਾਨ ਕਲਾ ਇਕ ਰੂਪ ਲਸੈ ਜਿਹ ਕੋ ਜਗ ਭਾਰੀ ॥
baal hutee brikhabhaan kalaa ik roop lasai jih ko jag bhaaree |

બ્રિખભાન કાલા નામની એક સ્ત્રી હતી જેનું અપાર સૌંદર્ય સમગ્ર વિશ્વમાં ફેલાયેલું હતું.

ਖੇਲ ਅਖੇਟਕ ਆਵਤ ਹੂੰ ਇਨ ਰਾਇ ਕਹੂੰ ਵਹੁ ਨਾਰਿ ਨਿਹਾਰੀ ॥
khel akhettak aavat hoon in raae kahoon vahu naar nihaaree |

આ રાજાએ તે સ્ત્રીને શિકાર રમવા આવતી વખતે જોઈ.

ਐਚਿ ਬਰਿਯੋ ਗਹਿ ਕੈ ਬਹੀਯਾ ਤਿਨ ਬਾਤ ਸੁਨੀ ਇਨ ਰਾਜ ਦੁਲਾਰੀ ॥
aaich bariyo geh kai baheeyaa tin baat sunee in raaj dulaaree |

તેનો હાથ ખેંચીને, તેણે (તેને) લીધો. રાજ દુલારી (રાણી)એ આ સાંભળ્યું.

ਕੋਪ ਭਰੀ ਬਿਨੁ ਆਗਿ ਜਰੀ ਮੁਖ ਨ੍ਯਾਇ ਰਹੀ ਨ ਉਚਾਵਤ ਨਾਰੀ ॥੩॥
kop bharee bin aag jaree mukh nayaae rahee na uchaavat naaree |3|

તેણી ગુસ્સાથી ભરેલી હતી અને અગ્નિ વિના બળી ગઈ હતી. તેણી તેના ચહેરાને નીચે રાખીને બેઠી અને તેણીની ગરદન ઉંચી કરી નહીં. 3.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਤਾ ਸੌ ਬ੍ਰਯਾਹੁ ਨ੍ਰਿਪਤਿ ਜਬ ਕੀਯੋ ॥
taa sau brayaahu nripat jab keeyo |

જ્યારે રાજાએ તેની સાથે લગ્ન કર્યા

ਭਾਤਿ ਭਾਤਿ ਤਾ ਕੋ ਰਸੁ ਲੀਯੋ ॥
bhaat bhaat taa ko ras leeyo |

(પછી) દરેક રીતે તેનો આનંદ માણ્યો.

ਰੈਨਿ ਦਿਵਸ ਤ੍ਰਿਯ ਧਾਮ ਬਿਹਾਰੈ ॥
rain divas triy dhaam bihaarai |

દિવસ-રાત તે મહિલાના ઘરે જ રહેતો

ਔਰ ਰਾਨਿਯਨ ਕੌ ਨ ਨਿਹਾਰੈ ॥੪॥
aauar raaniyan kau na nihaarai |4|

અને અન્ય રાણીઓ સામે નહીં. 4.

ਦੋਹਰਾ ॥
doharaa |

દ્વિ:

ਤਬ ਰਾਨੀ ਬਿਚਛਨ ਮਤੀ ਕੋਪ ਭਰੀ ਮਨ ਮਾਹਿ ॥
tab raanee bichachhan matee kop bharee man maeh |

ત્યારે રાણી બિચ્છન મતિને મનમાં ખૂબ જ ગુસ્સો આવ્યો.

ਪੀਤ ਬਰਨ ਤਨ ਕੋ ਭਯੋ ਪਾਨ ਚਬਾਵਤ ਨਾਹਿ ॥੫॥
peet baran tan ko bhayo paan chabaavat naeh |5|

(તેના) શરીરનો રંગ પીળો થઈ ગયો અને તેણે રોટલી ચાવવાનું પણ બંધ કરી દીધું.5.

ਚੌਪਈ ॥
chauapee |

ચોવીસ:

ਰਾਜਾ ਸਹਿਤ ਆਜੁ ਹਨਿ ਡਰਿਹੋ ॥
raajaa sahit aaj han ddariho |

(તેણે મનમાં વિચાર્યું કે) આજે તે રાજાની સાથે (તેને) મારી નાખશે

ਨਾਥ ਜਾਨਿ ਜਿਯ ਨੈਕ ਨ ਟਰਿਹੋ ॥
naath jaan jiy naik na ttariho |

અને (તેમને) પતિ તરીકે જાણીને મનમાં કોઈ સંકોચ નહિ રહે.

ਇਨ ਦੁਹੂੰ ਮਾਰਿ ਪੂਤ ਨ੍ਰਿਪ ਕੈਹੌ ॥
ein duhoon maar poot nrip kaihau |

હું આ બંનેને મારી નાખીશ અને મારા પુત્રને રાજા બનાવીશ.

ਪਾਨੀ ਪਾਨ ਤਬੈ ਮੁਖ ਦੈਹੌ ॥੬॥
paanee paan tabai mukh daihau |6|

તો જ મોંમાં પાણી નાખીશ. 6.

ਅੜਿਲ ॥
arril |

અડગ

ਦਾਬਿ ਖਾਟ ਤਰ ਗਈ ਗੁਡਾਨ ਬਨਾਇ ਕੈ ॥
daab khaatt tar gee guddaan banaae kai |

(રાણીએ) ઢીંગલી બનાવી અને પલંગ નીચે દબાવી.

ਨਿਜੁ ਨਾਥਹਿ ਭੋਜਨ ਮੈ ਮਕਰੀ ਖ੍ਵਾਇ ਕੈ ॥
nij naatheh bhojan mai makaree khvaae kai |

તેણે તેના પતિને તેના ખોરાકમાં સ્પાઈડર ખવડાવ્યું.

ਰੀਝਿ ਰੀਝਿ ਵਹ ਮਰਿਯੋ ਤਬੈ ਤ੍ਰਿਯ ਯੌ ਕਿਯੋ ॥
reejh reejh vah mariyo tabai triy yau kiyo |

તે વેદનામાં મૃત્યુ પામ્યો. પછી મહિલાએ આવું કર્યું

ਹੋ ਜਾਰਿ ਬਾਰਿ ਕਰਿ ਨਾਥ ਸਵਤ ਕਹ ਗਹਿ ਲਿਯੋ ॥੭॥
ho jaar baar kar naath savat kah geh liyo |7|

કે તેના પતિને બાળી નાખ્યા પછી, (પછી) તેણીને ઊંઘ આવી ગઈ. 7.

ਇਨ ਰਾਜਾ ਕੇ ਗੁਡਿਯਨ ਕੀਯਾ ਬਨਾਇ ਕੈ ॥
ein raajaa ke guddiyan keeyaa banaae kai |

આ (સોંકણે) ઢીંગલી બનાવીને રાજાને છેતર્યો છે.

ਤਾ ਤੇ ਮੁਰ ਪਤਿ ਮਰਿਯੋ ਅਧਿਕ ਦੁਖ ਪਾਇ ਕੈ ॥
taa te mur pat mariyo adhik dukh paae kai |

જેના કારણે મારા પતિનું અવસાન ખૂબ જ દુઃખ થયું છે.