Ze vzduchu přišel začátek. Toto je věk Učení Pravého Gurua.
Shabad je Guru, na kterého láskyplně zaměřuji své vědomí; Já jsem chaylaa, žák.
Když mluvím Nevyslovenou řečí, zůstávám nepřipoutaný.
Ó Nanaku, po celé věky je Pán světa mým Guruem.
Rozjímám o kázání Šabadu, Slovu jediného Boha.
Gurmukh hasí oheň egoismu. ||44||
„Jak se dá žvýkat železo s voskovými zuby?
Co je to za jídlo, které bere pýchu?
Jak může člověk žít v paláci, domově sněhu, v ohnivém rouchu?
Kde je ta jeskyně, v níž může člověk zůstat neotřesený?
O kom bychom měli vědět, že tu a tam prostupuje?
Co je to za meditaci, která vede mysl k tomu, aby byla pohlcena sama sebou?" ||45||
Vymýcení egoismu a individualismu zevnitř,
a vymazáním duality se smrtelník stane jedním s Bohem.
Svět je pro pošetilého, svévolného manmuka těžký;
při cvičení Shabad žvýká železo.
Poznejte jediného Pána, uvnitř i navenek.
Ó Nanaku, oheň je uhašen prostřednictvím Potěšení vůle Pravého Gurua. ||46||
Prodchnuta Pravým strachem z Boha je pýcha odstraněna;
uvědomte si, že On je Jeden, a kontemplujte Shabad.
S Pravým Shabadem přebývajícím hluboko v srdci,
tělo a mysl jsou ochlazeny a uklidněny a zbarveny Pánovou Láskou.
Oheň sexuální touhy, hněvu a zkaženosti je uhašen.
Ó Nanaku, Milovaný uděluje svůj pohled milosti. ||47||
„Měsíc mysli je chladný a temný; jak je osvícený?
Jak to, že slunce tak krásně žhne?
Jak lze odvrátit neustálý bdělý pohled Smrti?
Jakým porozuměním je zachována čest Gurmukhů?
Kdo je válečník, který přemůže Smrt?
Dej nám svou uvážlivou odpověď, ó Nanaku." ||48||
Dávající hlas Shabadovi, měsíc mysli je osvětlen nekonečnem.
Když slunce přebývá v domě měsíce, temnota je rozptýlena.
Potěšení a bolest jsou stejné, když člověk přijme Podporu Naam, Jméno Páně.
On sám nás zachraňuje a přenáší.
vírou v Gurua se mysl spojuje s Pravdou,
a pak, modlí se Nanak, člověka nepohltí Smrt. ||49||
Esence Naam, Jméno Páně, je známo jako nejvznešenější a nejznamenitější ze všech.
Bez Jména je člověk sužován bolestí a smrtí.
Když něčí esence splyne v esenci, mysl je spokojená a naplněná.
Dualita je pryč a člověk vstupuje do domova Jediného Pána.
Dech vane po obloze Desáté brány a vibruje.
Ó Nanaku, smrtelník se pak intuitivně setkává s věčným, neměnným Pánem. ||50||
Absolutní Pán je hluboko uvnitř; absolutní Pán je také mimo nás. Absolutní Pán zcela naplňuje tři světy.
Ten, kdo zná Pána ve čtvrtém stavu, nepodléhá ctnosti ani neřesti.
Ten, kdo zná tajemství Boha Absolutního, který prostupuje každé srdce,
Zná Prvotní Bytost, Neposkvrněného Božského Pána.
Ta pokorná bytost, která je prodchnuta Neposkvrněnou Naam,
Ó Nanaku, sám je Prvotní Pán, Architekt osudu. ||51||
„Každý mluví o Absolutním Pánu, neprojevené prázdnotě.
Jak lze najít tuto absolutní prázdnotu?
Kdo jsou oni, kteří jsou naladěni na tuto absolutní prázdnotu?"
Jsou jako Hospodin, z něhož vzešli.
Nerodí se, neumírají; nepřicházejí a neodcházejí.
Ó Nanaku, Gurmukhové poučují své mysli. ||52||
Cvičením kontroly nad devíti branami člověk dosáhne dokonalé kontroly nad desátou bránou.
Tam vibruje a zní nezasažený zvukový proud absolutního Pána.
Pohleďte na Pravého Pána vždy přítomného a splyněte s Ním.
Pravý Pán prostupuje a prostupuje každé srdce.