Kabeer, ryba je v mělké vodě; rybář hodil síť.
Z této malé tůňky neuniknete; přemýšlet o návratu do oceánu. ||49||
Kabeere, neopouštěj oceán, i když je hodně slaný.
Pokud budete šťourat v hledání od louže k louži, nikdo vám neřekne, že byste chytrý. ||50||
Kabeer, ti, kteří nemají žádného gurua, jsou odplaveni. Nikdo jim nemůže pomoci.
Buďte mírní a pokorní; cokoli se stane, to udělá Pán Stvořitel. ||51||
Kabeer, dokonce i pes oddaného je dobrý, zatímco matka nevěrného cynika je špatná.
Pes slyší chválu Pánova jména, zatímco druhý je zapojen do hříchu. ||52||
Kabeer, jelen je slabý a bazén je bujný se zelenou vegetací.
Tisíce lovců se honí za duší; jak dlouho může uniknout smrti? ||53||
Kabeer, někteří bydlí na březích Gangy a pijí čistou vodu.
Bez oddaného uctívání Pána nejsou osvobozeni. Kabeer to prohlašuje. ||54||
Kabeer, moje mysl se stala neposkvrněnou, jako vody Gangy.
Pán jde za mnou a volá: "Kabeer! Kabeer!" ||55||
Kabeer, kurkuma je žlutá a limetka je bílá.
Setkáte se s Milovaným Pánem, pouze když ztratíte obě barvy. ||56||
Kabeer, kurkuma ztratila svou žlutou barvu a nezůstala ani stopa po limetkové bělosti.
Jsem obětí této lásce, která odebírá sociální třídu a postavení, barvu pleti a původ. ||57||
Kabeer, dveře osvobození jsou velmi úzké, menší než šířka hořčičného semínka.
Vaše mysl je větší než slon; jak to projde? ||58||
Kabeer, pokud potkám takového Pravého Gurua, který mi milosrdně požehná darem,
pak se mi dokořán otevřou dveře osvobození a snadno jimi projdu. ||59||
Kabeere, nemám žádnou chatu ani chatrč, žádný dům ani vesnici.
Doufám, že se Pán nebude ptát, kdo jsem. Nemám žádné sociální postavení ani jméno. ||60||
Kabeer, toužím zemřít; nech mě zemřít u Pánových dveří.
Doufám, že se Pán nezeptá: "Kdo to je, ležící u mých dveří?" ||61||
Kabeer, nic jsem neudělal; Nebudu dělat nic; moje tělo nemůže nic dělat.
Nevím, co Pán udělal, ale ozvalo se volání: "Kabeer, Kabeer." ||62||
Kabeer, pokud někdo vyslovuje Jméno Páně i ve snech,
Udělal bych ze své kůže boty pro jeho nohy. ||63||
Kabeer, jsme loutky z hlíny, ale bereme jméno lidstva.
Jsme zde hosty jen pár dní, ale zabíráme tolik místa. ||64||
Kabeer, udělal jsem ze sebe hennu a rozdrtil jsem se na prášek.
Ale Ty, můj manželi, Pane, ses na mě neptal; Nikdy jsi mě nepřiložil ke svým nohám. ||65||
Kabeer, ty dveře, kterými lidé nikdy nepřestanou přicházet a odcházet
jak mohu opustit takové dveře? ||66||
Kabeer, topil jsem se, ale vlny ctnosti mě v mžiku zachránily.