Kořen verše (mantry), kořen všech slov (forma spícího Marsu). (Onam = Jog samput forma indikativního písmena, které se má použít na začátku manter) Krása, Kalyana, Anand. Ve všech třech obdobích zbývá rasa, která je nehynoucí. Podoba Čaitanji, osvětlovače kořenových látek, který osvětluje temnotu.
Sorath:
Moje prosba k Ad(i) Purakhovi (prapůvodnímu Pánu), pozdrav svaté nohy Pravého Gurua (který je ztělesněním Pána)
Jako měsíc, který ačkoliv je jeden, sídlí všude a ve všech, a přesto zůstává jedním.
Dohra:
Pozdrav ve svatých nohách Satgurua, ztělesnění slavného Wahegurua, který je Prvotním Pánem.
Je jako měsíc, který je sice přítomen všude, a přesto jím zůstává.
Channt:
Waheguru (Pán), který je všeprostupující a jehož rozsah nemůže definovat ani Sheshnag (mytologický had s tisíci hlavami),
Jehož chválí Ved, Bhats a všichni ostatní od věků, a přesto říkají – tohle ne, dokonce ani tohle.
Kdo tam byl na začátku, v mezidobí a zůstane v budoucnosti,
Moje prosba k Němu skrze svaté nohy Pravého Gurua, ve kterých On zcela září. (1)