Všechny události štěstí a smutku, zisku a ztráty, narození a smrti atd. se dějí podle toho, co napsal Všemohoucí nebo co je předem určeno. Nic není v rukou živých bytostí. Vše je v rukou Všemohoucího.
Všechny živé bytosti nesou plody toho, co udělaly. Ať vykonají jakékoli skutky, jsou náležitě odměněny. On sám Všemohoucí zapojuje lidské bytosti do vykonávání různých skutků/činů.
A takto překvapeně vyvstává v mysli každého otázka, kdo je primární příčinou, Bůh, člověk nebo čin sám? Která z těchto příčin je více nebo méně? Co je rozhodně správné? S jistotou nelze nic říci.
Jak člověk prochází chválou a pomluvou, potěšením nebo smutkem? Co je požehnání a co prokletí? Nic nelze přesvědčivě říci. Člověk může pouze uvažovat o tom, že vše se děje a je způsobeno samotným Pánem. (331)