Dokud lidská bytost konala skutky, aby naplnila své touhy nebo s nějakým cílem na mysli, ani její činy ničeho nedosáhly, ani žádné z jeho předsevzetí nepřinesly ovoce.
Dokud lidská bytost zůstávala při plnění svých tužeb závislá na druhých, putoval od sloupu k sloupu bez oddechu odkudkoli.
Tak dlouho, co lidská bytost nesl náklad já, můj, já a tvůj pod vlivem připoutanosti ke světským statkům a vztahům, neustále putoval v nouzi z jednoho místa na druhé.
Člověk se může stát nepřipoutaným a osvobozeným od všech světských lákadel pouze tím, že přijme útočiště Pravého Gurua a praktikuje Jeho kázání o Naam Simran, které mu pomáhá dosáhnout duchovní výše, pohodlí vyrovnanosti a pokory. (428)