Světlo úplňku považuje celý svět za chladné a uklidňující. Ale pro mě (trpící bolestmi odloučení milovaného) je to jako hořící dřevo.
Tato bolest z odloučení způsobuje v těle nespočet ohnivých jisker. Vzdechy odloučení jsou jako syčivý zvuk kobry,
Oheň oddělení je tak silný, že i kameny se při dotyku rozpadají na kusy. I přes velkou námahu se mi hruď láme na kusy. (Už nemohu snášet bolest z odloučení).
Odloučení milovaného Pána učinilo život i smrt obtížným. Musel jsem udělat chybu, když jsem dodržel sliby a sliby lásky, které jsem dal a které poskvrňují mé lidské zrození. (Život jde vniveč). (573)