Aniž by ochutnal elixír Naam, bezcitný jazyk mluví hodně nesmyslně. Naopak, opakovaným vyslovováním Jeho jména se oddaný stane sladkým na jazyku a příjemným povahou.
Pitím elixíru podobného Naam zůstává oddaný ve stavu radosti. Začne vidět dovnitř a nezávisí na nikom jiném.
Oddaný cestovatel na cestě Naam zůstává ve stavu rovnováhy a zůstává pohlcen nebeskou melodií hudby božských slov. V uších neslyší žádný jiný zvuk.
A v tomto blaženém stavu je bez těla a stále naživu. Je svobodný od všech světských věcí a je emancipovaný, dokud ještě žije. Stane se schopným poznávat dění tří světů a tří období. (65)