Jako papoušek létá z jednoho stromu na druhý a jí ovoce, které je na nich dostupné;
V zajetí mluví papoušek jazykem, který se naučí od společnosti, kterou drží;
Taková je povaha této hravé mysli, že stejně jako voda je velmi nestálá a nestálá, protože získává barvu, se kterou se mísí.
Ponížený člověk a hříšník touží po alkoholu na smrtelné posteli, zatímco vznešený člověk touží po společnosti vznešených a světců, když se blíží čas tohoto odchodu ze světa. (155)