Ó příteli! když jsem viděl krásnou podobu milovaného, upadl jsem do bezvědomí. Když jsem znovu viděl tu zářivou tvář ve svém nitru, mé vnitřní vědomí se ukotvilo ve stabilním míru.
Ó příteli! Když jsem poslouchal, jejichž ambrozivní slova, mé uši se dostaly do vytržení, nyní s ambrozivními slovy ze stejného jazyka, která vstoupila do mého vědomí, se mé vnitřní já ponořilo do Jeho Naam Simran.
Milovaný Pane, který se modlí, ke kterému se můj jazyk unavil, se bez přestání modlím, abych toho Pána zavolal na lůžko svého srdce.
Stejně jako konzumace nějaké opojné látky se ztrácí veškeré vědomí a vědomí (člověk upadá do bezvědomí), nyní ji pije ve formě Naam Amrit, stalo se prostředkem vnitřního vědomí. (666)