Se spojením božského slova a mysli se guru-vědomý člověk zbaví rozdílů založených na vysoké a nízké kastě. Podle nich se čtyři kasty spojují s ideálním shromážděním svatých lidí a stávají se jedinou.
Ten, kdo je pohroužen do božského slova, by měl být považován za rybu ve vodě, která žije a jí ve vodě. Osoba s vědomím Gurua tedy latentně pokračuje v praktikování Naam Simran (meditace) a užívá si elixír božského jména.
Guru orientovaní lidé pohroužení do božského slova si plně uvědomí. Uznávají přítomnost jednoho Pána ve všech živých bytostech.
Ti, kdo jsou ponořeni do Gur Shabad (Božského Slova), se stávají pokornými a cítí se jako prach z nohou svatých mužů. Je to proto, že neustále praktikují meditaci na Pánovo jméno. (147)