Jeden Oankar, prvotní energie, realizovaná milostí božského učitele
(Ros = hněv Dudhulikka = pokorný. Surita = goli. Janam di = od narození. Savani = královna.)
Chlapec Dhru přišel s úsměvem do jeho domu (paláce) a jeho otec plný lásky si ho položil do klína.
Když to macecha viděla, rozzlobila se a chytila ho za paži a vystrčila ho z klína otce (krále).
V slzách strachu se zeptal své matky, zda je královna nebo služebná?
Ó synu! (řekla) Narodila jsem se jako královna, ale nepamatovala jsem si Boha a nepodnikala jsem skutky oddanosti (a to je důvod vašeho i mého utrpení).
tímto úsilím lze získat království (zeptal se Dhru) a jak se z nepřátel mohou stát přátelé?
Je třeba uctívat Pána, a tak se i hříšníci stávají posvátnými (řekla matka).
Když to Dhru poslouchal a zcela se odpoutal od své mysli, odešel (do džungle), aby podstoupil přísnou disciplínu.
Cestou ho mudrc Narad naučil techniku oddanosti a Dhru nalil nektar z oceánu Jména Páně.
(Po nějaké době) ho král (Uttanpad) zavolal zpět a požádal ho (Dhru), aby vládl navždy.
Gurmukhové, kteří, jak se zdá, prohrávají, tj. kteří odvracejí své tváře od zlomyslných sklonů, dobývají svět.
Prahlad, světec, se narodil v domě démona (krále) Haranakhové jako lotos se rodí v alkalické (neúrodné) zemi.
Když byl poslán do semináře, bráhman purohit se povznesl (protože králův syn byl nyní jeho žákem).
Prahlád si pamatoval Ramovo jméno ve svém srdci a navenek také velebil Pána.
Nyní se všichni učedníci stali oddanými Pána, což byla pro všechny učitele hrozná a trapná situace.
Kněz (učitel) podal zprávu nebo si stěžoval králi (že, králi, váš syn se stal oddaným Boha).
Zlovolný démon zachytil hádku. Prahlad byl uvržen do ohně a vody, ale s milostí Gurua (Pána) nebyl spálen ani se neutopil.
Hiranyaksyapu, rozhněvaný, vytáhl svůj dvousečný meč a zeptal se Prahlada, kdo je jeho Guru (Pán).
V tu chvíli vyšel ze sloupu Pán Bůh v podobě člověka-lva. Jeho forma byla velkolepá a majestátní.
Tento ničemný démon byl svržen a zabit, a tak bylo dokázáno, že Pán je laskavý k oddaným již od nepaměti.
Když viděl tohoto Brahmu a další bohy, začal velebit Pána.
Bali, král, byl zaneprázdněn prováděním yajny ve svém paláci.
Přišel tam nízký trpaslík v podobě brahmina a recitoval všechny čtyři Vedy.
Král ho poté, co ho zavolal, požádal, aby požadoval cokoliv, co se mu zlíbí.
Kněz Sukracharya okamžitě přiměl krále (Bali) pochopit, že on (žebrák) je neklamný Bůh a přišel ho oklamat.
Trpaslík požadoval dva a půl kroku délky země (což mu král poskytl).
Pak trpaslík rozšířil své tělo natolik, že mu nyní tři světy nestačily.
I když Bali věděl o tomto podvodu, nechal se tak oklamat a když viděl tohoto Višnua, objal ho.
Když pokryl tři světy ve dvou krocích, za třetí půlkrok nabídl král Bali vlastní záda.
Balimu bylo dáno království podsvětí, kde se odevzdal Bohu a věnoval se láskyplné oddanosti Pánu. Vishnu byl potěšen, že je vrátným na Bali.
Jednoho večera, když se král Ambaris postil, ho navštívil mudrc Durvasa
Král měl přerušit půst, když sloužil Durvasovi, ale rishi se šli vykoupat na břeh řeky.
Král se bál změny data (která by považovala jeho půst za neplodný), a proto svůj půst přerušil pitím vody, kterou vylil na nohy rishi. Když si rishi uvědomil, že mu král nesloužil jako první, běžel krále proklít.
Na to Višnu nařídil, aby se jeho smrt jako disk posunul směrem k Durvasovi, a tak bylo Durvasovo ego odstraněno.
Nyní Brahmin Durvasa běžel o život. Ani bohové a božstva mu nemohli dovolit přístřeší.
Vyhýbal se mu v sídlech Indry, Šivy, Brahmy a nebes.
Bohové a Bůh mu dali pochopit (že ho nikdo kromě Ambaris nemůže zachránit).
Pak se vzdal, než Ambaris a Ambaris zachránili umírajícího mudrce.
Pán Bůh vešel ve světě znám jako dobrotivý k oddaným.
Král Janak byl velký světec, který k tomu mezi mayou zůstal lhostejný.
Spolu s gany a gandharvy (kalestiálními hudebníky) odešel do příbytku bohů.
Odtud, když slyšel nářek obyvatel pekla, šel k nim.
Požádal boha smrti, Dharamraie, aby zbavil jejich utrpení.
Když to bůh smrti slyšel, řekl mu, že je pouhým služebníkem věčného Pána (a bez Jeho příkazů je nemůže osvobodit).
Janak nabídl část své oddanosti a vzpomínání na jméno Páně.
Všechny hříchy pekla nebyly shledány rovnocennými ani protiváhou rovnováhy.
Ve skutečnosti žádná rovnováha nemůže vážit plody recitace a vzpomínání na jméno Pánů ze strany gurmukhů.
Všechna stvoření byla osvobozena z pekla a byla přestřižena smyčka smrti. Osvobození a technika jeho dosažení jsou služebníky jména Páně.
Král HariChand měl královnu s krásnýma očima, Taru, která z jeho domova udělala sídlo pohodlí.
V noci chodila na místo, kde v podobě svaté kongregace přednášela svaté hymny.
Poté, co odešla, se král uprostřed noci probudil a uvědomil si, že odešla.
Nikde nemohl najít královnu a jeho srdce se naplnilo úžasem
Následující noc následoval mladou královnu.
Královna došla do svaté kongregace a král odtamtud zvedl jeden z jejích sandálů (aby mohl dokázat královnu nevěru).
Když se královna chystala odejít, soustředila se na svaté shromáždění a jeden sandál se stal párem.
Král tento čin potvrdil a uvědomil si, že její odpovídající sandál byl zázrak.
Jsem obětí svatému shromáždění.
Když Duryodhan slyšel, že Lord Krishan byl obsluhován a zůstal v pokorném Bidarově domě, sarkasticky poznamenal.
Když jste opustili naše velkolepé paláce, kolik štěstí a pohodlí jste dosáhli v domě služebníka?
Vzdali jste se dokonce i Bhikhauma, Dohna a Karana, kteří jsou uznáváni jako velcí muži, kteří jsou ozdobeni na všech dvorech.
Všichni jsme byli zarmouceni, když jsme zjistili, že jste žili v chatrči."
Potom lord Krishan s úsměvem požádal krále, aby předstoupil a pozorně naslouchal.
Nevidím ve vás žádnou lásku a oddanost (a proto jsem k vám nepřišel).
Žádné srdce, které vidím, nemá ani zlomek lásky, kterou ve svém srdci nosí Bidar.
Pán potřebuje milující oddanost a nic jiného.
Dusasanai zatáhl Daropati za vlasy a přivedl ji do shromáždění.
Přikázal svým mužům, aby svlékli služebnou Dropati do naha.
Všech pět Panduovců, jejichž byla manželkou, to vidělo.
S pláčem, totálně sklíčená a bezmocná, zavřela oči. Cílevědomě vzývala Krišnu o pomoc.
Sluhové z jejího těla svlékali šaty, ale další vrstvy šatů kolem ní vytvořily pevnost; sluhové byli unavení, ale vrstvy oblečení neměly konce.
Sluhové se nyní svíjeli a frustrovali z jejich neúspěšného pokusu a cítili, že se sami stydí.
Po příchodu domů se Dropati zeptal Lorda Krišny, zda byla zachráněna ve shromáždění.
Plaše odpověděla: "Od věčných dob žiješ podle své pověsti otce sirotků."
Sudama, chudý brahman, byl od dětství známý jako přítel Krišny.
Jeho bráhmanská manželka ho vždy otravovala, proč nešel k Pánu Krišnovi, aby zmírnil svou chudobu.
Byl zmatený a přemýšlel o tom, jak by se mohl znovu představit Krišnovi, který by mu mohl pomoci setkat se s Pánem.
Došel do města Duaraka a stanul před hlavní bránou (Krišnova paláce).
Krišna, Pán, když ho z dálky viděl, uklonil se a opouštěl svůj trůn a přišel do Sudamy.
Nejprve obešel Sudama a pak se dotkl jeho nohou a objal ho.
Umyl si nohy, vzal vodu a přiměl Sudamu usednout na trůn.
Potom se Krišna láskyplně zeptal na jeho blaho a mluvil o době, kdy byli spolu ve službě guruovi (Sandipani).
Krišna požádal o rýži, kterou poslala Sudamova žena, a po jídle vyšel vyprovodit svého přítele Sudamu.
Přestože všechna čtyři požehnání (spravedlnost, bohatství, naplnění touhy a osvobození) byly dány Sudamovi od Krišny, Krišnova pokora ho stále přiměla cítit se naprosto bezmocný.
Oddaný Jaidev se ponořil do láskyplné oddanosti a zpíval písně Pána (Govind).
Popsal by slavné činy, které Bůh vykonal, a byl jím velmi milován.
On (Jaidev) věděl, že ne, a proto se vazba jeho knihy vrátí domů večer.
Bůh, úložiště všech ctností v podobě samotného oddaného, pro něj napsal všechny písně.
Jaidev by byl nadšený, kdyby viděl a četl ta slova.
Jaidev uviděl v hlubokém lese nádherný strom.
Na každém listu byly napsány písně Pána Góvinda. Nemohl pochopit tuto záhadu.
Kvůli lásce k oddanému ho Bůh osobně objal.
Bůh a svatý mezi sebou nemají žádný závoj.
Namdevův otec byl povolán udělat nějakou práci, tak zavolal Naamdeva.
Řekl Namdevovi, aby sloužil Thakurovi, Pánu, mlékem.
Poté, co se Namdev vykoupal, přinesl mléko od krávy z černých struků.
Poté, co vykoupal Thakura, nalil si vodu použitou k mytí Thakura na svou hlavu.
Nyní se sepjatýma rukama požádal Pána, aby měl mléko.
Když se Pán modlil ve svých myšlenkách, zjevil se před ním osobně.
Namdev přiměl Pána vypít plnou misku mléka.
Při jiné příležitosti Bůh přivedl k životu mrtvou krávu a také doškovou chýši Namdev.
Při další příležitosti Bůh otočil chrám (poté, co Naamdevovi nebyl povolen vstup) a přiměl všechny čtyři kasty (varny), aby se poklonily u nohou Namdeva.
Pán uskutečňuje vše, co dělají a po čem touží svatí.
Trilochan se denně probouzel brzy, jen aby viděl Namdeva,
Společně se soustředili na Pána a Namdev mu vyprávěl velké příběhy o Bohu.
(Trilochan požádal Namdeva) „laskavě se za mě modli, abych, pokud Pán přijme, mohl také zahlédnout Jeho požehnanou vizi.
Namdev se zeptal Thakura, Pána, jak mohl Trilochan vidět Pána?
Pán Bůh se usmál a vysvětlil Naamdevovi;
„Nepotřebuji žádné nabídky. Jen ze své radosti bych přiměl Trilochana, aby mě viděl.
Jsem zcela pod kontrolou oddaných a jejich láskyplná tvrzení nemohu nikdy odmítnout; spíše já sám jim také nerozumím.
Jejich láskyplná oddanost se ve skutečnosti stává prostředníkem a přiměje je, aby se se mnou setkali.“
Bráhman uctíval bohy (v podobě kamenných idolů), kde Dhanna pásl svou krávu.
Když Dhanna viděl jeho uctívání, zeptal se bráhmana, co dělá.
"Služba Thakurovi (Bohu) přináší požadované ovoce," odpověděl bráhman.
Dhanna požádala: "Ó brahmane, pokud souhlasíš, laskavě mi jednu dej."
Bráhman odvalil kámen, dal ho Dhannovi a tak se ho zbavil.
Dhanna vykoupala Thakura a nabídla mu chléb a podmáslí.
Se sepjatýma rukama a padaje k nohám kamene prosil, aby byla jeho služba přijata.
Dhanna řekla: "Taky nebudu jíst, protože jak můžu být šťastná, když jsi naštvaný."
(Viděl jeho pravou a milující oddanost) Bůh byl nucen se objevit a sníst jeho chléb a podmáslí.
Ve skutečnosti nevinnost, jako je ta Dhanna, zpřístupňuje pohled na Pána.
Svatý Beni, gurmukh, sedával o samotě a dostával se do meditativního transu.
Prováděl by duchovní činnosti a v pokoře by to nikdy nikomu neřekl.
Když se vrátil domů, když byl požádán, řekl lidem, že šel ke dveřím svého krále (Nejvyššího Pána).
Když jeho žena požádala o nějaký materiál pro domácnost, vyhýbal se jí, a tak trávil čas duchovními činnostmi.
Jednoho dne, když se s jednomyslnou oddaností soustředil na Pána, stal se zvláštní zázrak.
Aby si zachoval slávu oddaného, sám Bůh v podobě krále odešel do jeho domu.
S velkou radostí všechny utěšoval a dal k dispozici hojné peníze na výdaje.
Odtud přišel ke svému oddanému Benimu a soucitně ho miloval.
Tímto způsobem zařizuje svým oddaným potlesk.
Brahmin Ramanand byl odtržen od světa a žil ve Váránasí (Kasi).
Vstával brzy ráno a šel se vykoupat do Gangy.
Jednou ještě před Ramanandem tam Kabir šel a ležel v cestě.
Dotyk nohama Ramanand probudil Kabira a řekl mu, aby mluvil ‚Ram‘, pravé duchovní učení.
Jak se železo, kterého se dotkne kámen mudrců, stává zlatem a strom margosa (Azadirachta indica) je provoněný sandály.
Podivuhodný Guru promění i zvířata a duchy v anděly.
Při setkání s úžasným Guruem se žák úžasně spojí s velkým úžasným Pánem.
Pak z Já vyvěrá fontána a slova gurmukhů formují krásnou formu
Nyní se Ram a Kabir stali totožnými.
Když Sain slyšel o slávě Kabira, stal se také učedníkem.
V noci se ponořil do láskyplné oddanosti a ráno sloužil u dveří krále.
Jedné noci k němu přišli nějací sádhuové a celou noc strávili zpíváním chvály Pánu
Sain nemohl opustit společnost svatých, a proto následujícího rána nevykonal královu službu.
Bůh sám přijal podobu Saina. Sloužil králi tak, že král měl obrovskou radost.
Sain, který dal svatým na milost, váhavě dorazil do královského paláce.
Král Z dálky ho král volal poblíž. Svlékl si vlastní hábit a nabídl je Bhagat Sainovi.
"Přemohl jsi mě," řekl král a jeho slova slyšeli všichni.
Bůh sám projevuje vznešenost oddaného.
Koželuh (Ravidas) se stal známým jako bhagat (svatý) ve všech čtyřech směrech.
V souladu se svou rodinnou tradicí dláždil boty a odnášel mrtvá zvířata.
To byla jeho vnější rutina, ale ve skutečnosti to byl drahokam zabalený v hadrech.
Bude kázat všechny čtyři varny (kasty). Jeho kázání je uchvátilo v meditativní oddanosti pro Pána.
Jednou se skupina lidí vydala do Kasi (Varanasi), aby se posvátně ponořila do Gangy.
Ravidas dal jednu dhelu (půl pice) jednomu členovi a požádal ho, aby ji nabídl Gangě.
Byl tam velký festival Abhijit naksatr (hvězda), kde veřejnost viděla tuto úžasnou epizodu.
Ganga, která zvedla ruku, přijala to mizerné množství, dhela, a dokázala, že Ravidas je jedno s Gangou jako osnovou a útkem.
Pro bhagaty (svaté) je Bůh jejich matkou, otcem a synem v jednom.
Ahalya byla manželkou Gautama. Ale když viděla Indhar, král bohů, přemohl ji chtíč.
Vstoupil do jejich domu, dostal kletbu za to, že byl s tisíci pudendy a činil pokání.
Indralok (příbytek Indra) zpustl a zastyděl se za sebe a ukryl se v jezírku.
Po odvolání kletby, když se všechny ty díry staly očima, se teprve potom vrátil do svého domova.
Ahalya, která nemohla zůstat neochvějná ve své cudnosti, se stala kamenem a zůstala ležet na břehu řeky
Dotkla se (svatých) nohou Rama byla vyzdvižena k nebesům.
Díky své shovívavosti je pro oddané jako matka a protože odpouští hříšníkům, je nazýván vykupitelem padlých.
Konání dobra se vždy vrací dobrými gesty, ale ten, kdo činí dobro zlu, je znám jako ctnostný.
Jak mohu vysvětlit velikost toho neprojeveného (Pane).
Valmeel byl loupežník Valmiki, který okrádal a zabíjel kolemjdoucí cestující.
Pak začal sloužit skutečnému Guruovi. Nyní se jeho mysl začala stydět o jeho práci.
Jeho mysl stále naléhala na zabíjení lidí, ale jeho ruce neposlouchaly.
Pravý Guru uklidnil svou mysl a veškerá vůle mysli skončila.
Před Guruem odhalil všechna zla mysli a řekl: "Ó Pane, toto je pro mě povolání."
Guru ho požádal, aby se doma zeptal, kteří členové rodiny budou spoluúčastníky jeho zlých skutků po smrti.
Ale ačkoli jeho rodina byla vždy připravena se mu obětovat, nikdo z nich nebyl připraven přijmout odpovědnost.
Po návratu mu Guru vložil do srdce kázání pravdy a učinil z něj osvobozeného. Jediným skokem byl propuštěn ze sítě světskosti.
Když se člověk stává gurmuchem, stává se schopným skákat přes hory hříchů.
Ajamil, padlý hříšník žil s prostitutkou.
Stal se odpadlíkem. Zapletl se do pavučiny zlých skutků.
Jeho život byl promarněn v marných skutcích a byl zmítán a uvržen do děsivého světského oceánu.
Když byl s prostitutkou, stal se otcem šesti synů. V důsledku jejích špatných skutků se všichni stali nebezpečnými lupiči.
Narodil se sedmý syn a začal zvažovat jméno pro dítě.
Navštívil Gurua, který pojmenoval svého syna Narayan (jméno pro Boha).
Když Ajamil na konci svého života viděl posly smrti, plakal pro Narayana.
Boží jméno přimělo posly smrti vzít do paty. Ajamil odešel do nebe a neutrpěl bití od klubu poslů smrti.
Vyslovení Jména Páně rozptýlí veškerý smutek.
Gankaa byla hříšná prostitutka, která nosila na krku náhrdelník zločinů.
Jednou šel kolem velký muž, který se zastavil na jejím dvoře.
Když viděl její špatnou situaci, projevil soucit a nabídl jí speciálního papouška.
Řekl jí, aby naučila papouška opakovat jméno Ram. Když ji přiměl pochopit tento plodný obchod, odešel.
Každý den s plným soustředěním učila papouška říkat Beran.
Jméno Pána je vysvoboditelem pokleslých. Smylo to její zlou moudrost a skutky.
V okamžiku smrti to uřízlo smyčku Yama - posla smrti, kterou nemusela utopit v oceánu pekla.
Díky elixíru jména (Pána) se zcela zbavila hříchů a byla vyzdvižena do nebes.
Jméno (Hospodina) je posledním útočištěm těch bez přístřeší.
Špatně známá Pútana aplikovala jed na oba struky.
Přišla do rodiny (Nand) a začala vyjadřovat svou nově nalezenou lásku k rodině.
Prostřednictvím svého chytrého podvodu zvedla Krišnu na klín.
S velkou pýchou vtiskla svůj prsní cecík do úst Kršny a vyšla ven.
Nyní své tělo značně rozšířila.
Krišna se také stal plnou tíhou tří světů, které visela a přilepila se na její krk.
Upadla do bezvědomí a jako hora spadla do lesa.
Krišna ji nakonec osvobodil a dal jí postavení rovné přítelkyni své matky.
Na posvátném místě Prabhas spal Krišna se zkříženýma nohama s nohou na koleni.
Lotosové znamení na jeho noze svítilo jako hvězda.
Přišel lovec, považoval to za jelení oko a vystřelil šíp.
Když se přiblížil, uvědomil si, že je to Krišna. Byl plný smutku a prosil o odpuštění.
Krišna ignoroval jeho špatný čin a objal ho.
Půvabně ho Krišna požádal, aby byl plný vytrvalosti, a dal útočiště provinilci.
Dobro říká každý jako dobré, ale skutky zlých napravuje pouze Pán.
Osvobodil mnoho padlých hříšníků.