Jeden Oankar, prvotní energie, realizovaná milostí božského učitele
Ekankar, nepřekonaní Lorové, vytvořili gurmukh (k osvobození světa).
Že Oankar nabývá forem, se stalo zjevným.
Rozšířením (a kombinací) pěti prvků vznikl tento svět.
Byly vytvořeny čtyři doly života a čtyři řeči (para, pasyanti, madhyama, vaikhari).
Jeho zábavní činy jsou nepřístupné a neomezené; jejich extrémy jsou nedosažitelné.
Jméno tohoto stvořitele je Pravda a On je vždy ponořen do Pravdy.
Duše bezvýsledně bloumají v osmdesáti čtyřech tisících druhů života.
Vzácné lidské tělo bylo získáno díky ctnostným činům.
Pohybující se po největší cestě orientované na Gurua ztratilo já ego.
Udržování disciplíny svaté kongregace padlo k nohám (Guruovi).
Gurmukhové neochvějně přijali jméno Pána, charitu, mytí a pravdivé chování.
Muž spojil své vědomí se Slovem a přijal vůli Páně.
Gurmukh vyučovaný Guruem je dobře vyškolený a dobře informovaný.
Chápe, že přišel na shromáždění tohoto světa jako host.
Jí a pije, co mu Pán dává.
Gurmukh není arogantní a cítí se šťastný ve štěstí, které dává Pán.
Pouze ten host je přijat na dvoře Páně, který zde žil jako dobrý host.
Potichu se odsud odstěhuje a přiměje celé shromáždění k zázrakům (protože ostatní se cítí velmi těžko opustit tento svět).
Gurmukh zná tento svět jako místo odpočinku na několik dní.
Zde se s pomocí bohatství odehrává mnoho druhů sportů a výkonů.
Právě v tomto světě se pro gurmuchy neustále valí nektar.
Na melodii flétny (nedoražená melodie) si dál užívají potěšení ze shromáždění.
Dobře vyškolení a znalí lidé zde zpívají hudební takty Majh a Malhar, tj. užívají si přítomnost.
Ztrácejí ego a ovládají svou mysl.
Při rozjímání o Slovu Gurmukh identifikuje pravdu.
Pocestný, cestou se zastavil v hostinci.
Pak se posouval vpřed po sdělené cestě.
Nikomu nezáviděl ani se nenechal nikým pobláznit.
Ani se neptal na kastu (totožnost) žádného umírajícího, ani nepociťoval potěšení být svědkem svatebních obřadů atd.
S radostí přijímal dary od Pána a nikdy nezůstal hladový ani žíznivý.
Lotosová tvář gurmukha vždy kvete díky neustálé vzpomínce na Pána.
Lampy se rozsvěcují v noci festivalu divali;
Na obloze se objevují hvězdy různé odrůdy;
V zahradách jsou květiny, které se selektivně trhají;
Jsou vidět i poutníci jdoucí do poutních center.
Bylo vidět, jak pomyslná stanoviště vznikají a zanikají.
To vše je chvilkové, ale gurmukhové s pomocí Slova živí dar ovoce potěšení.
Gurukhové, kteří dobře přijali guruovo učení, dostali osvícenou mysl.
Pochopili, že svět je jako domov rodičů; jeden den odtud musíme odejít, a proto byly všechny jejich pochybnosti odstraněny.
Jsou nepřipoutaní uprostřed nadějí a zůstávají nabiti znalostmi.
Šíří poselství Slova v souladu s chováním svaté kongregace.
Myšlenka, že jsou služebníky služebníků Páně, je hluboce zakořeněna v moudrosti gurmukhů.
Ať jsou kdekoli v zemi nebo v zahraničí, vzpomínají na Boha s každým nádechem a výdechem.
Jako na lodi se náhodně setká mnoho navzájem neznámých osob, stejně tak se setkávají stvoření na světě.
Svět je takový, jako by vládl království a užíval si potěšení ve snu.
Zde je štěstí a utrpení jako stín stromu.
Zde ve skutečnosti zdecimoval nemoc ega, které se nedalo vnímat.
Stát se gurmuchem, jednotlivec dokonce i být doma, dosáhne jednoty (s Pánem).
Guru ho přiměl pochopit, že osud nelze odvrátit (proto by měl člověk bez obav pokračovat ve své práci).
Gurmukhové se naučili techniku života ve svatém shromáždění.
Vědomě si užívali radosti jarního období života.
Jsou povzneseni jako voda období dešťů (Savan), ale přesto (gurmukhové) způsobili, že voda nadějí a tužeb klesá a klesá.
Setkání s takovými lidmi je úžasné.
Jejich způsob gurmukhů je prostý bahna a je přijímán na dvoře Páně.
Setkání prostřednictvím moudrosti Gurua je bez překážek, pravdivé a příjemné.
Blahoslavení je narození gurmukha a jeho příchod na tento svět.
V souladu s moudrostí Gurua odstraní své ego a provede (ctnostné) činy.
Pracuje pod kontrolou své lásky k práci a láskyplné oddanosti a přijímá ovoce potěšení (života).
Nedostupné učení Gurua, které přijímá ve svém srdci.
Udržování vysoké vlajky shovívavosti a dharmy se stává jeho vrozenou přirozeností.
Sklání se před vůlí Páně a nikdy netrpí žádným strachem nebo zármutkem.
Gurmukhové vědí (velmi dobře), že lidské narození je vzácná příležitost.
Proto pěstují lásku ke svatému shromáždění a užívají si všech rozkoší.
Mluví poté, co spojí své vědomí se Slovem.
Stávají se beztělými, zatímco žijí v těle a identifikují pravdu.
Nemají to či ono dilema a znají pouze jednoho Pána.
V srdci svého srdce vědí, že během krátké doby se tento svět stane mohylou (země), a proto si k němu nevyvinou žádnou připoutanost.
Zřídka se objeví benevolentní gurmukh, který slouží druhým.
Gurmukh opouští ego a přijímá ovoce slasti.
Pouze gurmukh vypráví příběh (velikost) Slova žákům (Gurua) a nikdy netvrdí, že něco říká jako své vlastní.
Gurmukh, hluboce přemítající nad Slovem, praktikuje ve svém životě pravdu,
Má rád pravdu, která sídlí v jeho srdci stejně jako řeč.
Takový gurmukh nejen že zničí svůj vlastní život, ale spíše dostane celý svět.
Gurmukh ztrácí své ego a identifikuje své já.
Gurmukh vstupuje do své vrozené podstaty skrze pravdu a spokojenost.
Gurmukh sám si užívá opravdové radosti snášenlivosti, dharmy a soucitu.
Gurmukhové nejdříve velmi dobře chápou důležitost slov a teprve potom je vysloví.
I když jsou gurmukhové mocní, vždy se považují za slabé a pokorné.
Protože jsou gurmukhové zdvořilí, dostává se jim úcty na dvoře Pána.
Strávit tento život plodně gurmukh jde do jiného světa.
Tam na pravém dvoře (pána) získává své pravé místo.
Repast gurmukha je láska a jeho potěšení je bez koketnosti.
Gurmukh má klidné srdce a zůstává neochvějný i ve vzestupech a pádech.
Mluví pravdu a dobro dobra.
Pouze gurmukhové jsou povoláni ke dvoru Páně a přicházejí na svět, až když je Pán pošle.
Gurmukh dosahuje nepoddajného, a proto se nazývá sádhu.
Gurmukh má takovou moudrost, která je schopna oddělit vodu od mléka. Proto se mu říká moudrý.
Oddanost gurmukha je láskyplná oddanost.
Protože gurmukhové dosáhnou božského poznání, jsou nazýváni znalými (džňáni).
Gurmukhové mají moudrost plně vyraženou a označenou Slovem.
Když šplhá po schodech s úctou, gurmukh si užívá potěšení z lásky milovaného Pána.
Pravé jméno Pána stvořitele je přijato od gurmukhů,
Uprostřed gurmukhů se vzpomíná na slovo Oankar.
Uprostřed gurmukhů se o slovu přemýšlí a vědomí se v něm spojuje,
Když žijeme pravdivý život gurmukhů, pravda se v životě dosahuje.
Gurmukh je těmi dveřmi osvobození, kterými člověk automaticky vstupuje do své vrozené přirozenosti (božského já).
Základu jména (Pána) je dosaženo od gurmukhů a člověk nakonec nečiní pokání.
Dotknutí se kamene mudrců v podobě gurmuka se sám stává kamenem mudrců.
Pouze letmým pohledem na gurmukha se všechny zlé vášně stanou nedotknutelné.
Meditováním o Pánu uprostřed gurmukhů člověk ztrácí dualitu.
Ve společnosti gurmukhů není vidět bohatství a fyzická krása druhých, ani se nedopouští pomluvy.
Ve společnosti gurmukhů se stlouká pouze jméno nektaru ve formě Slova a získává se esence.
Ve společnosti gurmukhů se džíva (já) konečně stává šťastným a nenaříká a nepláče.
Jako znalý člověk předává gurmukh znalosti světu.
Ztrácejí-li své ego, gurmukhové očišťují své vnitřní já.
Gurmukhové přijímají pravdu a spokojenost a neoddávají se chtíči a hněvu.
Gurmukhové nemají vůči nikomu žádné nepřátelství a odpor.
Kázajíce všem čtyřem varnám, gurmukhové splývají v rovnováze.
Blest je matkou gurmukha, který ho porodil, a gurmukh je nejlepší mezi válečníky.
Gurmukh velebí podivuhodného Pána v podobě.
Gurmukhové mají skutečné království Boží chvály.
Gurmukhové mají brnění pravdy, které jim dal Pán.
Pro gurmuchy byla připravena pouze krásná dálnice pravdy.
Jejich moudrost je nevyzpytatelná a dostat se k ní je člověk zmatený.
Gurmukh je ve světě bezstarostný, ale ne tak vůči Pánu.
Gurmukh je dokonalý; nelze ho vážit na žádné váze.
Každé slovo gurmukha se stává pravdivým a dokonalým a nelze o něm nic říci.
Moudrost gurmukhů je stabilní a nedestabilizuje se, i když tak činí.
Láska gurmukhů je neocenitelná a nelze ji koupit za žádnou cenu.
Cesta gurmukh je jasná a zřetelná; nemůže být nikým podsouván a rozptýlen.
Slova gurmukhů jsou neochvějná; spolu s nimi se zbavuje nektaru odstraněním vášní a tělesných tužeb.
Dosažením slastného ovoce gurmukhové obdrželi všechny plody.
Oblékli se do nádherné barvy Páně a užívali si rozkoše všech barev.
Splynutí ve vůni (oddanosti) činí každého voňavým.
Nasytili se slastí nektaru a nyní mají pocit, jako by měli všechnu chuť.
Sloučením svého vědomí ve Slově se sjednotili s nerušenou melodií.
Nyní se stabilizují ve svém nitru a jejich mysl se nyní nediví ve všech deseti směrech.