Jeden Oankar, prvotní energie realizovaná milostí božského učitele
Pravý Guru (Bůh) je pravý císař; všechny ostatní druhy světa jsou falešné.
Pravý Guru je Pán pánů; devět nathů (členů a hlav asketických jogínských řádů) je bez útočiště a bez jakéhokoli pána.
Opravdový Guru je skutečným dárcem; ostatní dárci se za Ním jen stěhují.
Pravý Guru je stvořitel a proslaví neznámé tím, že jim dá jméno (naam).
Pravý guru je skutečný bankéř; nelze věřit jiným bohatým lidem.
Pravý Guru je skutečný lékař; ostatní sami jsou uvězněni ve falešném otroctví transmigrace.
Bez pravého Gurua jsou všichni bez vůdčí síly.
Skutečným Guruem je poutní centrum, v jehož úkrytu je šedesát osm poutních center hinduistů.
Skutečný Guru je mimo duality a je nejvyšším Bohem a ostatní bohové se dostanou přes světový oceán pouze tím, že mu budou sloužit.
Pravý Guru je ten kámen mudrců, jehož prach z nohou zdobí miliony kamenů mudrců.
Pravý Guru je ten dokonalý strom plnící přání, o kterém meditují miliony stromů plnících přání.
Opravdový Guru, oceán rozkoší, rozdává perly ve formě různých kázání.
Nohy pravého Gurua jsou tím báječným drahokamem, který naplňuje touhu (chintamani), díky němuž jsou myriády drahokamů zbaveny úzkosti.
Kromě pravého Gurua (Boha) je vše ostatní dualita (která dělá člověka cyklem transmigrace).
Z osmdesáti čtyř tisíc druhů je lidský život ten nejlepší.
Jeho očima člověk hledí a jazykem velebí Boha.
Podle uší pozorně poslouchá a láskyplně voní u nosu.
Rukama si vydělává na živobytí a pohybuje se silou nohou.
V tomto druhu je život gurmukha úspěšný, ale jaké je myšlení manmukha, člověka orientovaného na mysl? Myšlení manmukhů je zlé.
Manmukh, zapomněl, že Pán dál vkládá své naděje do lidí.
Jeho tělo je horší než tehdy zvířata a duchové.
Manmukh, orientovaný na mysl, opouštějící pravého Guru Lorda se stává otrokem člověka.
Stává se poslíčkem člověka a chodí ho denně zdravit.
Celých dvacet čtyři hodin (osm paharů) stojí se sepjatýma rukama před svým pánem.
Spánek, hlad a potěšení nemá a zůstává tak vystrašený, jako by byl obětován.
Během dešťů, chladu, slunečního světla, stínu podstupuje nesčetné utrpení.
Na bitevním poli (života) je tentýž člověk, který považuje jiskry železa za ohňostroj, smrtelně zraněn.
Bez (útočiště) dokonalého Gurua bloudí druhem.
Mnoho lordů (nathů), kteří neslouží Pánu (Bohu) Pánů, se stávají guruy a zasvěcují lidi jako své učedníky.
Dělají si uši a nanášejí popel na svá těla a nosí žebrácké misky a hůl.
Chodí ode dveří ke dveřím, žebrají o jídlo a troubí na singi, speciální nástroj vyrobený z rohu.
Když se shromáždili na veletrhu Sivaratri, sdíleli spolu jídlo a šálek nápojů.
Následují jednu z dvanácti sekt (jogínů) a pokračují těmito dvanácti způsoby, tj. pokračují v transmigraci.
Bez slova Gurua se nikdo neosvobodí a všichni pobíhají sem a tam jako akrobaté.
Takto slepý pokračuje v tlačení slepého do studny.
Lidé zapomněli na skutečného darovatele a rozpřáhli ruce před žebráky.
Bardové opěvují statečná díla týkající se statečných a velebí souboje a nepřátelství válečníků.
Holiči také zpívají chválu těm, kteří zemřeli šlapáním zlé cesty a pácháním zlých skutků.
Chvalozpěvci recitují poezii pro falešné krále a dál lžou.
Kněží nejprve hledají útočiště, ale poté si vznesou nárok na chléb s máslem, tj. zapletou lidi do strachu ze sítě rituálů.
Lidé patřící k sektám osob s peřím na hlavě se bijí do těl noži a žebrají od obchodu k obchodu.
Ale bez dokonalého Gurua všichni naříkají a hořce pláčou.
Ó člověče, nevzpomněl jsi si na stvořitele a přijal jsi stvořené za svého stvořitele.
Ponořením se do manželky nebo manžela jste dále vytvořili vztahy syna, vnuka, otce a dědečka.
Dcery a sestry se hrdě stávají šťastnými nebo mrzutými, a to je případ všech příbuzných.
Všechny ostatní vztahy, jako je dům tchána, dům vlastní matky, dům strýců z matčiny strany a další rodinné vztahy, jsou pohrdavé.
Jsou-li chování a myšlenky civilizované, dostane se cti před vzestupy společnosti.
Když se však nakonec zaplete do sítě smrti, žádný společník si toho člověka nevšímá.
Všichni lidé zbaveni milosti dokonalého Gurua se bojí smrti.
Kromě nekonečného pravého Gurua jsou všichni ostatní bankéři a obchodníci falešní.
Obchodníci intenzivně obchodují s koňmi.
Klenotníci šperky testují a prostřednictvím diamantů a rubínů šíří svůj byznys.
Obchodníci se zlatem obchodují se zlatem a hotovostí a soukeníci obchodují s oblečením.
Zemědělci se zabývají zemědělstvím a setím a semeno je poté nařežou a dělají z nich velké hromady.
Ve všem tomto podnikání jde ruku v ruce zisk, ztráta, dobro, léčba, setkání, odloučení.
Bez dokonalého Gurua není na tomto světě nic kromě utrpení.
Opravdovému lékaři v podobě pravého Gurua (Boha) se nikdy nesloužilo; jak by tedy lékař, který je sám nemocný, mohl odstranit nemoc druhých?
Tito světští lékaři, kteří jsou sami pohrouženi do chtíče, hněvu, chamtivosti, poblouznění, klamou lidi a zvyšují jejich nemoci.
Takto člověk, který je postižený těmito nemocemi, pokračuje v transmigraci a zůstává plný utrpení.
Bloudí tím, že přichází a odchází, a není schopen překročit světový oceán.
Naděje a touhy vždy přitahují jeho mysl a veden zlými sklony nikdy nedosáhne míru.
Jak mohl manmukh uhasit oheň tím, že na něj nalil olej?
Kdo kromě dokonalého Gurua může osvobodit člověka z těchto pout?
Pomineme-li poutní centrum v podobě pravého Gurua (Boha), lidé se chodí vykoupat na šedesát osm svatých míst.
Jako jeřáb mají v transu zavřené oči, ale chytí se malých tvorů, silně je přitlačí a sežerou je.
Slon se vykoupe ve vodě, ale když z vody vyleze, opět se mu na těle rozpráší prach.
Kolocynt se ve vodě neutopí a ani koupele v mnoha poutních centrech nepustí jeho jed.
Kámen vložený a umytý ve vodě zůstává tvrdý jako předtím a voda se do něj nedostane.
Iluze a pochybnosti mysl orientovaného, manmukha, nikdy neskončí a on vždy bloumá v pochybách.
Bez dokonalého Gurua nikdo nemůže překročit světový oceán.
Pomineme-li kámen mudrců v podobě pravého Gurua, lidé pokračují v hledání hmotného kamene mudrců.
Skutečný Guru, který dokáže přeměnit osm kovů ve zlato, se ve skutečnosti skrývá a nikdo si ho nevšímá.
Mammonově orientovaný člověk ho hledá v lesích a zklame se v mnoha iluzích.
Dotek bohatství zčerná zevnějšek a rozmazává se jím i mysl.
Chytání bohatství vystavuje člověka veřejnému trestu zde a trestu pána smrti tam ve svém příbytku.
Marné je zrození orientované na mysl; když je pohlcen dualitou, hraje špatné kostky a prohrává hru života.
Iluze nelze odstranit bez dokonalého Gurua.
Když lidé opustí strom splňující přání v podobě Gurua, chtějí mít syrové plody tradičního stromu splňujícího přání (kalptaru/parijat).
Miliony parijat spolu s nebesy zanikají v cyklu převtělování.
Lidé ovládaní touhami hynou a jsou zaneprázdněni užíváním si všeho, co jim Pán udělil.
Člověk dobrých činů se usadí na nebi v podobě hvězd a po vyčerpání výsledků ctností se opět stávají padajícími hvězdami.
Znovu se prostřednictvím transmigrace stávají matkami a otci a mnozí plodí děti.
Další rozsévání zla a ctností zůstávají ponořeny do potěšení a utrpení.
Bez dokonalého Gurua nemůže být Bůh šťastný.
Když opustíme Gurua, Oceán potěšení, zmítáme se ve světovém oceánu klamů a podvodů.
Údery vln světového oceánu a oheň ega neustále spaluje vnitřní já.
Svázaný a zbitý u dveří smrti dostává kopance poslů smrti.
Možná se někdo pojmenoval po Kristu nebo Mojžíšovi, ale v tomto světě všichni zůstanou několik dní.
Tady se nikdo nepovažuje za menšího a všichni jsou ponořeni do krysího závodu o sobecké cíle, aby se nakonec ocitli v šoku.
Ti, kteří jsou potápěči oceánu slasti existujícího ve formě Gurua, zůstávají šťastní v práci (duchovní disciplíny).
Bez skutečného Gurua jsou všichni vždy ve sporu.
Tradiční drahokam plnící přání (chintamani) nemůže odstranit úzkost, pokud člověk nemůže kultivovat Gurua, chintamani.
Mnoho nadějí a zklamání děsí člověka den co den a oheň tužeb, který nikdy neuhasil.
Člověk nosí spoustu zlata, bohatství, rubínů a perel.
Nošení hedvábného oděvu se rozptyluje kolem vůně sandálu atd.
Člověk chová slony, koně, paláce a zahrady plné ovoce.
Vychutnává si rozkošnou postel spolu s krásnými ženami a zůstává pohroužen do mnoha podvodů a poblouznění.
Všichni jsou palivem do ohně a člověk tráví život v utrpení nadějí a tužeb
Musí dosáhnout příbytku Yama (boha smrti), pokud zůstane bez dokonalého Gurua.
Miliony jsou poutními centry, stejně jako bohové, kameny mudrců a chemikálie.
Miliony jsou chintamani, stromy plnící přání a krávy, a nektarů jsou také v počtu milionů.
Oceánů s perlami, zázračnými silami a rozkošnými druhy je také mnoho.
Materiály, ovoce a obchody, které mají být přítomny na objednávku, jsou také v milionech.
Bankéři, císaři, nathové a velké inkarnace jsou také myriády.
Když udělované charity nelze hodnotit, jak lze popsat rozsah udělovaného.
Celé toto stvoření je obětí tomuto Pánu stvořiteli.
Klenoty vidí všichni, ale klenotník je vzácný, kdo šperky kontroluje.
Všichni poslouchají melodii a rytmus, ale jen málokdo pochopí tajemství vědomí Slova,
Sikhové Gurua jsou perly, které jsou navlečeny do girlandy ve formě shromáždění.
Pouze jeho vědomí zůstává ponořeno do Slova, jehož diamant mysli zůstává řezán diamantem Slova, Guruem.
Skutečnost, že transcendentální Brahm je prefekt Brahm a Guru je Bůh, je identifikován pouze gurmukhem, orientovaným na Gurua.
Pouze gurmukhové vstupují do sídla vnitřního poznání, aby dosáhli plodů slasti, a pouze oni znají slast poháru lásky a dávají to poznat i ostatním.
Poté se Guru a žák stanou totožnými.
Lidský život je neocenitelný a tím, že se člověk narodí, získá společnost svaté kongregace.
Obě oči jsou neocenitelné, kdo vidí pravého Gurua a soustředí se na Gurua, zůstává v Něm ponořen.
Neocenitelné je také čelo, které zůstává v úkrytu nohou Gurua a zdobí se prachem Gurua.
Jazyk a uši jsou také neocenitelné, díky nimž pozorné porozumění a naslouchání Slovu nutí i ostatní lidi chápat a poslouchat.
Neocenitelné jsou také ruce a nohy, které se pohybují na cestě stát se gurmukhem a vykonávají službu.
Neocenitelné je srdce gurmukha, kde sídlí učení gurua.
Kdokoli se vyrovná takovým gurmukhům, je respektován na dvoře Pána.
krve matky a semene otce bylo stvořeno lidské tělo a Pán vykonal tento úžasný čin.
Toto lidské tělo bylo drženo ve studni lůna. Poté se do něj vlil život a jeho vznešenost se ještě zvýšila.
Byly mu darovány ústa, oči, nos, uši, ruce, zuby, vlasy atd.
Člověku byl dán zrak, řeč, síla naslouchání a vědomí splynutí se Slovem. Pro jeho uši, oči, jazyk a kůži byla vytvořena podoba, radost, vůně atd.
Tím, že dal nejlepší rodinu (lidské bytosti) a zrodil se v ní, dal Pán Bůh tvar jednomu a všem orgánům.
Během kojeneckého věku matka nalévá mléko do úst a přiměje (dítě) vyprázdnit.
Když vyroste, on (člověk), když nechá stranou stvořitele Pána, je pohlcen Jeho stvořením.
Bez dokonalého Gurua je člověk pohlcen sítí mayi.
Zvířata a duchové, o kterých se říká, že nemají moudrost, jsou lepší než manmukh orientovaný na mysl.
když je člověk moudrý, stává se bláznem a stále se dívá směrem k mužům (aby splnil své sobecké cíle).
Zvíře od zvířat a pták od ptáků nikdy o nic nežádají.
Mezi osmdesáti čtyřmi tisíci druhy života je lidský život nejlepší.
Člověk, který má i tu nejlepší mysl, řeč a činy, pokračuje v transmigaci v oceánu života a smrti.
Ať je to král nebo lid, i dobří lidé trpí strachem (z odchodu) z rozkoše.
Pes, i když trůní, podle své základní podstaty olizuje mlýn při pádu tmy.
Bez dokonalého Gurua musí člověk zůstat v sídle lůna, tj. stěhování nikdy nekončí.
Lesy jsou plné vegetace, ale bez santalového dřeva se v nich nevyskytuje vůně santálu.
Minerály jsou na celé hoře, ale bez kamene mudrců se nepromění ve zlato.
Žádná ze čtyř varen a učenců šesti filozofií se nemůže stát (skutečným) sádhuem bez společnosti svatých.
Guruové, nabití učením Gurua, chápou důležitost společnosti svatých.
Potom, když naladí vědomí na Slovo, nalijí pohár nektaru láskyplné oddanosti.
Mysl, která nyní dosahuje nejvyššího stupně duchovní realizace (turiya) a stává se jemnou, se stabilizuje v lásce k Pánu.
Gurmukhové, kteří hledí na neviditelného Pána, získávají plody tohoto potěšení.
Gumukhové mají potěšení ve společnosti svatých. I když v ní žijí, zůstávají lhostejní k máji.
Jako lotos, který zůstává ve vodě, a přesto svůj pohled upřený ke slunci, udržují gurmukhové své vědomí vždy naladěné na Pána.
Santalové dřevo zůstává propleteno hady, ale přesto všude kolem šíří chladivou a mír vytvářející vůni.
Gurmukhové žijící ve světě se prostřednictvím společnosti svatých, kteří udržují vědomí naladěné na Slovo, pohybují v rovnováze.
Dobývající techniku jógy a bhog (požitek) se v životě osvobozují, jsou neklamní a nezničitelní.
Jako transcendetální Brahm je dokonalý Brahm, stejně tak Guru, který je lhostejný k nadějím a touhám, není nic jiného než Bůh.
(Skrze Gurua) se tento nevýslovný příběh a neprojevené světlo Pána stává známým (světu).