Jeden Oankar, prvotní energie, realizovaná milostí božského učitele
Jedním třeskem Oankar vytvořil a rozšířil nespočet forem.
Rozšířil své já v podobě vzduchu, vody, ohně, země a nebe atd.
Vytvořil vodu, zemi, stromy, hory a mnoho biotických společenství.
Sám tento nejvyšší stvořitel je nedělitelný a jediným mrknutím oka může vytvořit miliony vesmírů.
Když jsou hranice Jeho stvoření nepoznatelné, jak lze poznat rozsah tohoto Stvořitele?
Jeho extrémy nemají žádný konec; jsou nekonečné.
Jak rozsáhlý by mohl být řečeno? Velkolepost Velkého je veliká.
Vyprávím, co jsem slyšel, že se o něm říká, že je největší z velkých.
V Jeho trichomu sídlí miliony vesmírů.
Nikdo nemohl být srovnáván s tím, kdo stvořil a šířil vše jedním třeskem.
Je mimo všechna tvrzení Véd a Katebas. Jeho nevýslovný příběh se vymyká všem popisům.
Jak bylo možné vidět a pochopit Jeho neprojevenou dynamiku?
Vytváření džíva (já) Udělal své tělo a dal dobrý tvar ústům, nosu, očím a uším.
Půvabně daroval ruce a nohy, uši a vědomí za naslouchání Slovu a oko za vidění dobra.
Aby si vydělal na živobytí a další práce, vléval do těla život.
Propůjčil různé techniky asimilace hudby, barev, vůní a vůní.
Za oblečení a jídlo dal moudrost, moc, oddanost a rozlišující moudrost a myšlenkový proces.
Záhady toho Bestowera nelze pochopit; že milující dárce si u sebe uchovává myriády ctností.
Navzdory všemu je nekonečný a nevyzpytatelný.
Smícháním pěti prvků ze čtyř (životních) dolů (vajíčko, plod, pot, vegetace) vznikl celý svět.
Vytvořením osmdesáti čtyř lakhů druhů života v nich byl vykonán čin transmigrace.
V každém z druhů bylo vytvořeno mnoho tvorů.
Všichni jsou zodpovědní (za své činy) a mají na čele osudové písmo.
Každý nádech a sousto se počítá. Záhada spisů a toho Spisovatele nemohl nikdo znát.
Sám nepostřehnutelný, je mimo všechny spisy.
Země a nebe jsou ve strachu, ale nejsou drženy žádnou oporou, a tento Pán je pod tíhou obav udržuje.
Udržování vzduchu, vody a ohně ve strachu (kázeň). Všechny je smíchal (a stvořil svět).
Ponoření země do vody Ustanovil nebe bez podpory jakýchkoliv podpěr.
Udržuje oheň ve dřevě a nakládáním stromů květinami a ovocem jim dávalo smysl.
Udržování vzduchu (života) ve všech devíti dveřích Přiměl slunce a měsíc, aby se pohybovaly ve strachu (kázeň).
Ten neposkvrněný Pán sám je mimo všechny obavy.
I když se šplhá na lakhy nebe, nikdo nemůže dosáhnout toho nejvyššího Pána.
Je vyšší než nejvyšší; Nemá žádné (konkrétní) místo, bydliště, jméno a žádnou únavu.
I když někdo klesne na úroveň milionů podsvětí, nemůže Ho spatřit.
Ani přikrývky všech čtyř směrů – severu, východu, jihu, západu, Něj nemohou překročit.
Jeho rozloha nemůže být dosažena; Jediným mrknutím oka může stvořit a rozpustit (celý vesmír).
Stejně jako vůně zdobí květinu, Pán je také všude přítomen.
O dni a měsíci stvoření Stvořitel nikomu nic neřekl.
Beztvarý, který přebýval ve svém vlastním já, nikomu nedovolil vidět Jeho nepostřehnutelnou podobu.
Sám stvořil vše a sám (pro blaho stvoření) ustanovil své jméno v jejich srdcích.
Skláním se před tím prvotním Pánem, který je zde v přítomnosti, který zůstane v budoucnosti a který byl také na začátku.
Je za začátkem, za koncem a je nekonečný; ale nikdy se nenechá zpozorovat.
Stvořil svět a Sám ho zahrnuje do svého já.
Ve svém jediném trichomu zahrnul miliony vesmírů.
Co lze říci o Jeho rozloze, Jeho sídle a rozsahu Jeho místa?
Jeho jediná věta je za všemi mezemi a její vyhodnocení nemohou provést miliony řek poznání.
Ten udržovatel světa je nepřístupný; jeho začátek a konec je nepostřehnutelný.
Kde se schoval, že je tak velký?
Aby to věděli, bohové, lidé a mnozí nathové se na Něho neustále soustředí.
V Jeho vůli dále tečou tisíce hlubokých a nevyzpytatelných řek (života).
Začátek a konec těchto životních proudů nelze pochopit.
Jsou nekonečné, nepřístupné a nepostřehnutelné, ale přesto se všechny pohybují v Pánu, velkém. Nemohou znát rozsah tohoto nepostřehnutelného a bezmezného Pána.
Řeky, které mají myriády vln, které se setkávají s oceánem, se s ním sjednocují.
V tomto oceánu jsou tisíce neocenitelných materiálů na šperky, které ve skutečnosti přesahují všechny náklady.
Jsem obětí tomuto Pánu Stvořiteli.
Měl by být chválen ten udržující Pán, který stvořil pestrobarevné stvoření.
Je dárcem živobytí pro každého a dárcem lásky, o kterou není požádáno.
Žádný se nikomu nepodobá a jiva (kreativa) je dobrá nebo špatná podle poměru zmatenosti v něm.
Jelikož je transcendentní, je odpoután od každé věci a je dokonalý Brahm. Je vždy se všemi.
Je mimo kastu a symboly atd., ale bok po boku prostupuje jedním a všemi.
Je ve vzduchu, vodě a ohni, tj. je silou těchto prvků.
Oankar vytvářející formy vytvořili mouchu jménem maya.
Hojně ošidil všechny tři světy, čtrnáct příbytků, vodu, povrch a podsvětí.
Všech deset inkarnací, kromě Brahmy, Višnua, Mahésy, to roztančilo v bazaru v podobě světa.
Celibáti, cudní, spokojení lidé, siddhové a nathové, ti všichni byli nuceni sejít na stezkách různých sekt.
Maya do všeho vložila chtíč, hněv, odpor, chamtivost, pobláznění a podvod a přiměla je k hádkám.
Plni ega jsou zevnitř dutí, ale nikdo se nepřijímá nedokonalého (všichni cítí, že jsou úplným měřítkem a nic menšího než to).
Sám Stvořitel Pán zatajil důvod toho všeho.
On (Pán) je císařem císařů, jejichž vláda je stabilní a království je velmi rozsáhlé.
Jak velký je Jeho trůn, palác a dvůr.
Jak by měl být veleben a jak by bylo možné poznat rozlohu Jeho pokladu a území?
Jak velká je Jeho vznešenost a vznešenost a kolik vojáků a armád je v Jeho službách?
Všechno je pod Jeho řádem, je tak organizované a mocné, že tam není žádná nedbalost.
Žádá nikoho, aby to všechno zařídil.
I po přečtení lakhů Véd Brahma nerozuměl slabice (paramatama)
Šiva medituje přes tisíce metod (pozic), ale stále nedokázal rozpoznat podobu, odstín a masku (Pána).
Višnu se inkarnoval skrze tisíce tvorů, ale nedokázal rozpoznat ani kousek toho Pána.
Sesanag (bájný had) recitoval a pamatoval si mnohá nová jména Pána, ale stále o Něm mnoho nevěděl.
Mnoho dlouhověkých osob prožívalo život různě, ale všichni a mnoho filozofů nemohlo pochopit Sabdu, Brahmu.
Všichni byli pohlceni dary tohoto Pána a ten, kdo dává dar, byl zapomenut.
Beztvarý Pán na sebe vzal tvar a ustálil se ve formě Gurua, aby mohl meditovat o Pánu (zde je nápověda ke Guru Nánakovi).
Přijal učedníky ze všech čtyř varen a založil příbytek pravdy v podobě svaté kongregace.
Vysvětlil vznešenost tohoto slova Gurua mimo Védy a Kateby.
Ti, kteří se oddávali spoustě zla, byli nyní nuceni meditovat o Pánu.
Byli drženi odděleně uprostřed mayi a byli nuceni chápat důležitost tohoto svatého jména, dobročinnosti a omývání.
Shromáždil dvanáct sekt a připravil vysokou cestu gurmukhů.
Po této cestě (nebo rozkazu) a stoupání po schodech cti se všichni stabilizovali ve svém pravém já.
Po cestě bytí gurmukh člověk nečte na špatné cestě nejistoty.
Poté, co člověk spatří pravého Gurua, nevidí život, smrt, přicházení a odcházení.
Když poslouchá svět skutečného Gurua, naladí se na nerušenou melodii.
Když člověk přichází do úkrytu pravého Gurua, je nyní pohlcen stabilizujícím se svatým shromážděním.
Ponoří se do rozkoše lotosových nohou.
Gurmukhové zůstávají rozjaření poté, co vypili šálek lásky.
Přijetím kázně ve svatém shromáždění se vypije a snese nesnesitelný pohár lásky.
Pak jedinec padající k nohám a vyhýbající se egu umírá ve vztahu ke všem světským starostem.
V životě je osvobozen ten, kdo zemře na máju a žije v lásce Boží.
Sloučením svého vědomí ve Wordu a vyčesáním nektaru požírá své ego.
Inspirován neohroženou melodií neustále nalévá slovo-nektar.
Nyní je již příčinou všech příčin, ale stále nedělá nic škodlivého pro ostatní.
Takový člověk zachraňuje hříšníky a poskytuje útočiště lidem bez přístřeší.
Gurmukhové se rodí v boží vůli, zůstávají v boží vůli a pohybují se v boží vůli.
V kázni a lásce ke svatému shromáždění fascinují i Pána Boha.
Jsou odděleni jako lotos ve vodě a zůstávají daleko od koloběhu nadějí a zklamání.
Zůstávají neochvějní jako diamant mezi kladivem a kovadlinou a žijí svůj život hluboce zakořeněný v moudrosti Gurua (gurmati).
Ve svém srdci vždy nasávají altruismus a v oblasti soucitu tají jako vosk.
Když se čtyři předměty smíchají v betelu a stanou se jedním, stejně tak se gurmukhové přizpůsobí každému.
Ve formě lampy, která se stává knotem a olejem, se spálí (pro osvětlení ostatních).
Jsou tam spousty vlastností, jako je pravda, spokojenost, soucit, dharma, zisk, ale nikdo nemůže znát jejich krajnost (ovoce potěšení).
Říká se, že čtyři ideály jsou a možná jsou násobeny miliony, i když se nevyrovnají jedinému okamžiku plodu potěšení.
Riddhiové, Siddhiové a tisíce pokladů se nerovnají jeho malému zlomku.
Při pohledu na intimitu Slova a vědomí jsou mnohé kombinace filozofií a meditací překvapeny.
Existuje mnoho metod poznání, meditace a vzpomínání;
Ale když gurmukhové dosáhnou stadia klidu, ovoce potěšení z poháru lásky k Pánu, kterého dosáhli, je úžasné.
V této fázi se spojuje intelekt, moudrost a miliony čistot.
Jsou tam miliony rituálů recitace, pokání, zdrženlivosti, zápalných obětí a milionů obětin.
Půstů, pravidel, kontrol, činností je mnoho, ale všechny jsou jako slabé vlákno.
Mnohé z nich jsou poutními centry, výročími a miliony ctnostných činů, charitativních akcí a altruismu.
Existují miliony druhů uctívání bohů a bohyní, kombinace, ponižování, dobrodiní, kletby.
Mnoho filozofií, varen, nevaren a mnoho z nich jsou lidé, kteří se neobtěžují (zbytečnými) značkami tisíců bohoslužeb a obětin.
Mnohé jsou prostředky veřejného chování, ctností, odříkání, shovívavosti a jiných krycích prostředků;
Ale to všechno jsou řemeslné zbytky daleko od pravdy; se toho nemohou dotknout.
Vyšší než pravda je pravdivý život.
Pravý Guru (Bůh) je pravý císař a svatá kongregace je pravý trůn, který je nejúžasnější.
Pravé Slovo je taková opravdová mincovna, kde se různé kasty kovů setkávají s Guruem, kamenem mudrců, a stávají se zlatem (gurmukhy).
Tam působí pouze pravá božská vůle, protože řád pravdy sám o sobě uděluje radost a potěšení.
Tam působí pouze pravá božská vůle, protože řád pravdy sám o sobě uděluje radost a potěšení.
Tam je chvalozpěv v časných ranních hodinách pravdivý a je pouze o pravdě.
Vyznání Gurmukhů je pravdivé, učení je pravdivé, (stejně jako ostatní kněží) nejsou stiženi hrabivostí.
Gurmukhové zůstávají odděleni mezi mnoha nadějemi a vždy hrají hru na pravdu.
Takoví gurmukhové se stávají Guruem a Guru se stává jejich žákem.
Gurmukh zavrhuje ego a líbí se mu Boží vůle.
Stal se pokorným a padl k nohám a stal se prachem a získal si čest na dvoře Páně.
Vždy se pohybuje v přítomnosti, tj. nikdy neignoruje současné situace a bok po boku přijímá vše, co se pravděpodobně stane.
Cokoli udělá tvůrce všech příčin, je jím vděčně přijato.
Zůstává šťastný ve vůli Páně a považuje se za hosta ve světě.
Zůstává povznesený v lásce k Pánu a obětuje se skutkům stvořitele.
Když žije ve světě, zůstává odpoutaný a osvobozený.
Člověk by měl zůstat ve vůli Pána tím, že se stane poslušným služebníkem.
Všichni jsou v Jeho vůli a všichni musí snést žár božského řádu.
Člověk by měl ze svého srdce udělat řeku a nechat do ní proudit vodu pokory.
Po opuštění světských činností by měl člověk usednout na trůn svatého shromáždění.
Sloučením vědomí ve Slově by si měl člověk připravit ozdobu nebojácnosti.
Člověk by měl zůstat pravdivý ve víře a spokojenosti; transakce vděčnosti by měla pokračovat a člověk by se měl držet dál od světského dávání a přijímání.
Takový člověk se ani neutopí ve vodě (máji), ani se nespálí v ohni (touhy).
Laskavost, náklonnost, vášnivá láska a vůně nezůstávají skryty, i když jsou skryté a samy se projevují.
Sandál provoní celou vegetaci a nikdy si toho nevšimne (ale lidé to stále znají).
Řeky a potoky se setkávají s Gangou a tiše se bez jakéhokoli ohlášení stávají čistými.
Diamant je vybroušen diamantem a brusný diamant vypadá, jako by přijal druhý diamant do svého srdce (stejně tak Guru, který také řeže mysl žáka, mu dává místo v jeho vlastním srdci).
Guruův žák se ve svatém shromáždění stává takovým sádhuem, jako by se někdo po dotyku kamene mudrců stal kamenem mudrců.
S neochvějným učením Gurua se mysl Sikha zklidní a Bůh, který se k oddanému také začne milovat, je oklamán.
Spatřit nepostřehnutelného Pána je pro gurmuchy ovocem potěšení.