Gauree, první Mehl:
Praktikovat odpuštění je skutečný půst, dobré chování a spokojenost.
Nemoc mě netrápí, stejně jako bolest smrti.
Jsem osvobozen a pohlcen Bohem, který nemá žádnou formu ani rys. ||1||
Jaký strach má jogín?
Pán je mezi stromy a rostlinami, v domácnosti i venku. ||1||Pauza||
Jogíni meditují o Nebojácném, Neposkvrněném Pánu.
Ve dne i v noci zůstávají vzhůru a při vědomí a přijímají lásku k pravému Pánu.
Tito jogíni jsou příjemní mé mysli. ||2||
Past smrti je spálena Božím ohněm.
Stáří, smrt a pýcha jsou překonány.
Přeplavou a zachrání také své předky. ||3||
Ti, kteří slouží Pravému Guruovi, jsou jogíni.
Ti, kteří zůstávají ponořeni do Boží bázně, se stávají nebojácnými.
Stávají se stejně jako Ten, kterému slouží. ||4||
Jméno dělá člověka čistým a nebojácným.
Díky tomu se lidé bez pána stávají pány všeho. Jsem pro něj oběť.
Takový člověk není znovu reinkarnován; zpívá Slávy Boží. ||5||
Vnitřně i navenek zná Jediného Pána;
prostřednictvím Slova Guruova Shabadu si uvědomuje sám sebe.
Na Pánově dvoře nese prapor a insignie Pravého Shabadu. ||6||
Ten, kdo zemře v Shabadu, zůstává ve svém vlastním domě uvnitř.
Nepřichází ani neodchází v reinkarnaci a jeho naděje jsou utlumeny.
Prostřednictvím Slova guruova Shabadu rozkvétá jeho srdce-lotos. ||7||
Kdokoli je viděn, je poháněn nadějí a zoufalstvím,
sexuální touhou, hněvem, zkažeností, hladem a žízní.
Ó Nanaku, ti odtržení samotáři, kteří se setkávají s Pánem, jsou tak velmi vzácní. ||8||7||
Gauri vytváří náladu, ve které je posluchač povzbuzován, aby usilovněji usiloval o dosažení cíle. Povzbuzení ze strany Raag však nedovolí, aby se ego zvýšilo. To proto vytváří atmosféru, kdy je posluchač povzbuzen, ale stále je mu zabráněno stát se arogantním a sebedůležitým.