Bhairao, třetí Mehl:
Na svůj psací stůl píšu Jméno Pána, Pána vesmíru, Pána světa.
V lásce k dualitě jsou smrtelníci chyceni do smyčky Posla Smrti.
Pravý Guru mě vychovává a podporuje.
Pán, Dárce pokoje, je vždy se mnou. ||1||
Prahlaad podle pokynů svého Gurua zpíval Pánovo jméno;
byl dítě, ale nebál se, když na něj učitelka křičela. ||1||Pauza||
Prahlaadova matka dala svému milovanému synovi několik rad:
"Můj synu, musíš opustit Pánovo jméno a zachránit si život!"
Prahlaad řekl: „Poslouchej, má matko;
Nikdy se nevzdám Pánova jména. Můj Guru mě to naučil." ||2||
Sandaa a Markaa, jeho učitelé, šli za jeho otcem králem a stěžovali si:
"Prahlaad sám sešel z cesty a svádí všechny ostatní žáky."
Na dvoře ničemného krále se zrodil plán.
Bůh je Spasitel Prahlaadu. ||3||
S mečem v ruce as velkou egoistickou pýchou k němu přiběhl Prahlaadův otec.
"Kde je tvůj Pán, kdo tě zachrání?"
V okamžiku se Pán zjevil v děsivé podobě a rozbil sloup.
Harnaakhash byl roztrhán Jeho drápy a Prahlaad byl zachráněn. ||4||
Drahý Pán dokončuje úkoly Svatých.
Zachránil dvacet jedna generací Prahlaadových potomků.
Prostřednictvím Slova Guruova Shabadu je jed egoismu neutralizován.
Ó Nanaku, skrze Jméno Páně jsou Svatí osvobozeni. ||5||10||20||
Bhairao ztělesňuje víru duše a upřímnou oddanost Stvořiteli. Je to druh fanatismu, kdy je cítit, že si nic jiného neuvědomujete nebo se o nic nestaráte. Vyjadřované emoce jsou pocity spokojenosti a pohroužení do pevné víry nebo víry. V tomto Raag duše předává štěstí, které by mysl mohla potenciálně zažít, kdyby se k této oddanosti připojila.